the last word [Sterek FF]

Dopis druhý

Milý Dereku,
ještě jsi mi neodepsal. Chápu to, máš moc práce. Ale mohl jsi napsat klidně jen ahoj, i to by mi udělalo radost. Zase vzpomínám na naši minulost. Vzpomínáš na náš první polibek? Bylo to tehdy v tom bazénu. Jak byl Jackson kanima a my byli „schovaní" ve vodě. Držet Tvé paralyzované tělo bylo úžasný, ale děsně vyčerpávající. Poté, co jsem se pokusil zavolat Scottovi a následně Tě vylovil ze dna bazénu, se to stalo. Prostě jsme se najednou líbali. A byl jsi to Ty, kdo ten polibek začal. Málem jsem Tě pustil zpátky ke dnu, jak jsem byl v šoku. Líbání s Tebou byla jedna z nejlepších věcí, která se mi kdy stala. Naše polibky byly něžné, pomalé, ale pak přerostly v něco silnějšího. Byly plné chtíče a dravosti, ani jeden z nás se nechtěl odtrhnout. Ale byla to nutnost. Kyslík je v tomto směru naprosto neužitečný. Po našem polibku bylo trapné ticho. Oba jsme nevěděli, co říct, jestli vůbec něco říct. Snažili jsme se na sebe nedívat a já se snažil nebýt na Tebe tak nalepený. Ale vzhledem k tomu, že jsem Tě v tu chvíli držel naživu, moc jsem se od tebe oddálit nemohl. Po pár chvílích jsi prolomil ticho větou, se kterou bych nikdy nesouhlasil. „Můžeme na to zapomenout, jestli chceš." Nevěřícně jsem se na Tebe podíval. Pohled jsi mi bez emocí opětovával a jen vyčkával na mou odpověď. Místo ní jsem Tě ale znovu políbil. Polibek nebyl tak dlouhý, jako první, ale i tak jeho kvalita stoupla. Odtrhli jsme se od sebe právě včas. Scott nám přišel pomoct. Oba jsme tiše doufali, že nic neviděl, což nakonec byla pravda. Takže náš románek se stal automaticky tajným.
Poté jsme se snažili najít místo a vhodnou chvíli, kde bychom mohli strávit čas jen pro sebe. Jenže jednou nás někdo načapat musel. A ten někdo byla Lydia. Byla z nás nadšená a měla co dělat, aby to nikomu neprozradila. Takže se naše tajemství rozšířilo o dalšího člena. V přítomnosti zbytku smečky jsme se pořád hádali a dělali si naschvály.
Lydiino vědění o našem vztahu mělo pozitiva. Když jsme byli zrovna sami, ale na nějakém místě, které nebylo úplně soukromé, hlídala, aby nás nikdo neviděl. Takového spojence bych v ní nikdy nečekal.
Dereku, chybí mi naše tajné polibky. Proč mě nepřijdeš navštívit? Byť jen kvůli jednomu polibku? Miluju tě, potřebuju Tvoji přítomnost. Bez ní pomalu slábnu. Odstěhoval jsem se od táty blíž k Tobě, vždyť to víš. I to jsem pro Tebe udělal. Dereku, prosím. Potřebuji Tě vidět co nejdřív.
Se zoufalou láskou, Stiles.