the last word [Sterek FF]

Dopis čtvrtý

Dereku,
už začínám být zoufalý z toho, že mi stále nepřišel Tvůj dopis. Už Ti na mně nezáleží? Chceš na NÁS zapomenout?
Nemůžeš přeci zavrhnout ty večery, kdy jsme stvrdili naši lásku. Pamatuješ, jaké to bylo? Jak se spojila naše těla v jedno jediné? Dereku, tohle nejde zapomenout, nemůže. Víš, kdy se to stalo poprvé? Na den, kdy zemřela Tvá rodina. Říkal jsi, že v ten den chceš vzpomínat na něco jiného, lepšího. Tak zoufale jsem doufal, že to bylo alespoň přijatelné. Ale asi nakonec bylo, víc než to. Byl jsi šťastný, ohromně šťastný. Jakoby z Tebe ta temnota najednou spadla a Ty ses mohl svobodně nadechnout. A jako bych Ti já splnil to největší přání. Pamatuji si průběh celého sexu. Byl jsem příšerně nervózní, po celou dobu. I když ses mě snažil utěšit, stejně se mi třásly ruce a nemohl jsem se Ti ani podívat do očí. Líbila se Ti má nervozita, za což jsem byl maličko i rád, protože jsem se bál, že Tě naopak rozčílí. Několikrát v průběhu ses mě ptal, jestli to vážně chci. Pomáhala mi Tvá otázka, abych se mohl odvázat, ani nevím proč. Ještě než jsi spojil naše těla, podíval jsem se ti do očí. Poprvé za tu dlouhou dobu.
Poté, co jsem Tě ucítil ve svém těle, jsem zalapal po dechu. A tvé oči se chtíčem zbarvily do té krásné svítivé modře, kterou jsem tak miloval. Dereku, copak to jde zapomenout? Jak jsme hlasitě vzdychali jméno toho druhého po celém bytě? Jak hlasitě jsem vzdychal já, až tak, že Tví sousedé na náš sex mysleli ještě týden? Jak před naším orgasmem jeden z nich horlivě bušil na dveře, ať toho necháme? Pamatuješ si to? Dereku, nezavrhuj naše vzpomínky, vždyť je miluješ taky. Nebo jsi to celou dobu jen předstíral? Ty city ke mně? Tu lásku? Miloval jsi mě, že ano? Tak, jako já miloval Tebe. Nebo se mýlím? Dereku prosím, napiš mi, sám to nezvládnu.
V pocitu zoufalství, Stiles.

Trošku kratší, ale příště to bude lepší, slibuju.