Matendra

VII. MILOSRDNÁ LEŽ

M

arkéta seděla v autobusu. Teodor ji zavezl autem až na zastávku do sousední vesnice. A počkal až odjede v autobusu. Autobus zastavil na zastávce a Markéta vyšla ven.

Čekal ji rozhovor a loučení s rodinou. Tím to bylo těžší, že nevěděla jestli je dnes uvidí naposledy. Prošla celou ulici a před jejich domem vyndala klíče z kapsy.

Nemusela.

Ve dveřích už stál Mirek.

„Markéto! Jak to, že jsi nebyla dneska ve škole!"

Musela si honem něco vymyslet.

„Ráno mě bylo špatně, a tak mě babička nechala doma! Neboj všechno to teď doženu!"

Vešli dovnitř.

„Volal mě nějaký pán Kotouč, že jsi postoupila do finále nějaké soutěže."

Konečně se Markétě hodil divadelní kroužek. Skočila Mirkovi kolem krku a křičela radostí: „To není možné já jsem postoupila!!! Tatí dostala jsem se mezi desítku nejlepších z republiky!"

„Proč jsi mi o tom nic neřekla?"

„Vždyť mě znáš nechtěla jsem si dělat mylné iluze." Radostí zakřičela.

„Ten pán říkal, že musíš jet na nějaké soustředění! Přijedou si pro tebe asi za hodinu."

„Za hodinu!?" vyjekla teatrálně Markéta. „Musím se jít zabalit!" a radostně vyskákala po schodech do svého pokoje.

Neměla ráda lhaní, ale co měla v téhle situaci dělat? Z pod postele vyndala velkou cestovní tašku a začala do ní skládat oblečení.

Věděla, že je to jedno.

Zapnula zip a vyšla z pokoje.

Mirek čekal pod schody.

„Nepotřebuješ nějaké peníze!?" a podal jí tisícovku.

„Ne. Nepotřebuji. Všechno, co budeme potřebovat dostaneme." Odmítla Markéta.

„Kde jsou holky?"

„Veronika má trénink a Nikča je u kamarádky." Odpověděl.

„Nezavoláš je!?" žadonila Markéta.

Mirek vyndal mobil a napsal jim SMSku, aby se okamžitě vrátily domů.

Markéta seděla v kuchyni. Když se jako první vrátila Nikča.

„Co se stalo, ségra!?" vykřikla, když uviděla zabalenou tašku na chodbě. Vešla do kuchyně a sundala si bundu.

„Počkáme až dojede i Verča." Jakmile to dopověděla bouchli dveře a Markéta jen slyšela.

„Markéto! To už je tak ten vztah vážný, že ses rozhodla s ním bydlet!?"

Markéta se zasmála.

„Ne! Důvod je ten, že jsem postoupila v jedné soutěži do finále a odjíždím na soustředění! Celé dva týdny tu nebudu!"

Holkám spadla čelist.

„Kdo nám bude vařit!?" řekly jednohlasně.

„No přece já!" odpověděl Mirek. „A když budu mít noční, pozveme si babičku!"

To Markétu překvapilo. Mirek s babičkou nebyli zrovna přátele. Prostě vztah tchýně a manžela její dcery. Málo, kdy ji o něco požádal.

Před domem zastavilo auto.

Zazvonil domovní zvonek.

„Už jsou tady!" vykřikla Markéta.