Kroužek nadpřirozena |UPÍŘÍ DENÍKY FF| KLAUS

Druhá kapitola: Nový člen

RACHEL
Běžím dál a zase slyším někoho kroky. Už neudělám chybu a raději zastavím a také že jsem měla pravdu. Stál tam pohledný černovlasý muž s krásnýma modrošedýma očima a smál se na mě.

,,Ahoj" řekl.

,,Ahoj?" Odpověděla jsem trochu tázavě.

,,Má kamarádka tě tady potkala. Bonnie. Pamatuješ?" Řekl cizinec

,, Ach ano, ta "

,,Zapomněl jsem představit. Jsem Damon"

,,Rachel. Těší mě." Dopověděla jsem a přistoupil ke mě blíže a koukal do mých zelených očí.

,,Takže Rachel. Teď mi budeš odpovídat pravdivě, protože si tu nová a já si tě potřebuji proklepnot" Řekl a já jsem na něj nechápavě koukala, ale dělala jsem jak říká.

,,Odkud jsi přijela"

,,z New Yorku" řekla jsem

,,Proč jsi tady"

,,Matka si tu našla přítele." Řekla jsem a už mi to přišlo trochu divné.

,,máš něco společné s nadpřirozenem? " Řekl a tato otázka mě lehce zaskočila.

,,Ano"

,,Zapomeň na vše co jsme tu rozebírali" řekl a odešel, ale přišlo mi to divné.

,,A to proč bych měla zapomenout?" Řekla jsem rázně a Damon ke mě přiběhl tak rychle že jsem ho ani nezahlédla. Z pusy mu vyšli tesáky a chtěl mě kousnout. Je to upír. Obrátit se ještě umím.

,,au... Co jsi zač?" Řekl s přiškrceným hrdlem.

,,přesně to co ty ne" odpověděla jsem a snažila jsem se odejít, když v tom mě chytil a vrážel mi kus dřeva do srdce.

,,Fajn!! Jsem heretik pusť mě prosím... Už to víš" upustil klacek a koukal se na mě. Aniž bych měla šanci utéct, tak mě vzal s sebou a než jsem otevřela oči byla jsem v nějakém starším domě. Bylo tam o hodně více lidí (jestli to vůbec jsou). Byla tam i Bonnie. Poznala jsem ji. Pak tam byl ještě jeden muž tentokrát s hnědými vlasy a zelenošedýma očima a holka s hnědými vlasy a hnědýma očima.

,,Damone! Co to má znamenat! Lidi se jen tak z ulice neberou!" Řekla slečna

,,Jsem Elena a omlouvám se. " řekla slečna s Tmavými vlasy a hnědýma očima.

,,Rachel." Řekla jsem a hned se pustil do řeči Damon.

,,Ona není jen čarodějka..." řekl Damon zmateně.

,,Mohla bys nám prosím vysvětlit co jsi?" Řekl lehce naštvaně.

,,jsem heretik" řekla jsem a chtěla jsem pokračovat, když mě přerušila Bonnie.

,, Je to čarodějka a upír v jednom..." řekla zmateně.

,,ano... Je to tak..." všichni se na mě divně koukali.

,,Jak je to možné?" Řekla mírným hlasem Elena.

,,byla jsem čarodějka. Máme je v rodině. Jednou když jsem byla ještě v New Yorku jsem šla na párty... A-a více si nepamatuji... Probudila jsem se na ulici... Měla jsem strašný hald... ale ne na jídlo, ale na krev. Zabila jsem několik lidí... Nemohla jsem se ovládat... Má matka je čarodějka... Zjistila co jsem zač... Ze začátku nechtěla upíra v rodině přijmout... Pak ale povolila. Pak to ale přišlo... Myslela jsem že jsem přišla o moc, ale ne... Stal se ze mě upír, který má moc...

,,Vítej v klubu nadpřirozena" řekl Damon s ironickým úsměvem.

,,Je vás tu více, nebo jen vy?" Řekla jsem hodně tázavě.

,,hehe... Kdyby jen my.... Je nás tu o hodně více. Pár vlkodlaků, upírů a čarodějek je tu také více a původní se tu také občas zastaví. Bonnne mi laskavě odpověděla.

,,původní?" Zeptám se, protože nevím kdo to je.

,,původní upíří. Nejsilnější upíři, ale bacha na ně nejsou zrovna dvakrát kamarádští. Řekne Damon.

,,kolik jich je?"

,,už jen tři... Zbytek jsem povraždil. " dořekne, když v tom dveřmi přijde blonďatá dívka s modrýma očima.

,, a další upírek do sbírky je tady" řekne Damon.

,,Ne, vy mi nerozumíte! Já říkala že šaty mají být purpurově modré a né námořnicky modré! Jestli si nerozumíme seženu si někoho jiného!"

,,Ahoj Caroline. Co se stalo? " řekla Elena.

,,ale to víš... problémy s přípravami." Dořekne a podívá se na mne.

,,Ale kdopak jsi?"

,,je tu nová a je to heretik. Zapomněl jsem se seznámit. Jsem Stefan. " řekl muž, od kterého jsem do nedávná neslyšela ani slovo. Hnědovlasý muž s zelenomodrýma očima.

,,Rachel. Těší mě" odpověděla jsem a usmála jsem se.

,,Caroline. Těší mě. Vítej v Mystic Falls." Řekla dívka a já poznala že je sympatická. Všichni jsme se dali do řeči, čas rychle plynul a já musela už jít.

,, Lidi, vážně mě moc těšilo, ale už budu muset jít... Tak snad zase příště. Ahoj"

Odešla jsem a šla jsem směrem domů.

Zase jsem začala běžet, ale zase jsem slyšela něčí kroky

,,zase?!" Řekla jsem si potichu, zvedla jsem oči a asi mi přestalo být srdce. Stál tam krásný muž a asi jak já koukala na jeho, tak on koukal na mě. Jeho měl špinavý blond vlasy a modrozelené oči. Chvíli jsme si oba zírali do očí a pak něco řekl.

,,em... Ahoj. Jsem Klaus a ty krásko?" Řekl a jemně se usmál.

,,co-cože? Jo jméno. Mé jméno... No... Jsem Rachel. Těší mě" a úsměv jsem oplatila.

,, Hezké jméno... Hele poslyš Rachel, má rodina zítra pořádá bál, tak budu velice rád když přijdeš. " podal mi do ruky krásnou kartu kde byly informace. Při jeho doteku jsem cítila zajímavé navázání.

,, děkuji, ale nevím zda budu moct. Jsme tu krátce a zítra mám už něco v plánu."

,,Škoda, to je mi líto, každopádně bych byl velice rád kdybys přišla. Budu tě očekávat lásko." Dopověděl a odešel.

O můj Bože! Taková nabídka se nesmí odmítnout. Musím tam přijít!

CAROLINE- mezitím u Salvatorů

,,Vypadá v pohodě... Co kdybych ji zítra někde venku odchytla a promluvila s ní."

,,Caroline, asi to tvá hlavička nebobírá, ale zítra je ten bál u Mikaelsonových, kde chceme pro jednou a pro vždy zabít původní." Řekl Damon a jeho škodolibým úšklebkem.