Kroužek nadpřirozena |UPÍŘÍ DENÍKY FF| KLAUS

Čtvrtá kapitola: Večeře

RACHEL

Den se schyluje k večeru a já myslím jen na bál, ovšem má matka myslí jen na večeři.

Všichni se připravujeme.

Já si na sebe beru zelené šaty s černým lemováním a drobnými černými třpytkami, své světle hnědé dlouhé vlnité vlasy si smotávám do drdolu a mé smaragdově zelené oči ladí s náušnicemi se smaragdem. Jako boty si beru černé lodičky na vysokým podpatku. Toto jsou mé oblíbené šaty. Vybrala jsem takovéhle komfortní, protože těsně na to jak přijdu z večeře půjdu na bál.

Matka si na sebe bere bílo černé šaty (klasika) Mike si vzal klasický oblek a dvojčata bílou košili a černé kalhoty.

,,Rachel. Ty šaty jsou krásné, ale nechceš si vzít něco normálnějšího? Nejdeme na bál ve dvacátém století." Řekla má matka. Jako vždy musí mít námitku.

,,Myslím si, že ty šaty jsou krásné. Nech si je." Řekl Mike od srdce... Vůbec poprvé co mi něco pochválil.

,,Děkuji" odpověděla jsem s úsměvem... Možná nebudu tak hrozný...

Celá má rodina jde před dům a co mé oči nevidí... Stála tam limuzína! Cože! Je to jen sen?!
Vstoupila jsem dovnitř a nemohla jsem uvěřit vlastním očím. Byla úžasná!

,,Wow to je úžasné" řekli moji bratři najednou.

,, Toto je pro Rachel. Viděl jsem jak jsi smutná, když jsme se sem přistěhovali, tak jsem si řekl, že ti to tímto aspoň trochu vynahradím." Řekl Mike. Nikdy bych toto od něj nečekala, možná bych na něj měla změnit názor za těch 13 let.

,,Děkuji moc. Ale toto jsi nemusel." Řekla jsem skromně.

Mezitím u Salvatorů

DAMON

,,Do začátku bálu zbývají dvě a půl hodiny, tak rychle připravovat."

Já s Rickem jsme připravovali náčiní na zabití původních. Stefan ještě promýšlel plán a holky se připravovali, tedy až na Bonnie ta byla zatím doma.

Elena přišla dolů a na sobě měla krásné červené šaty. Byla okouzlující.

,,Krásné šaty Eleno" řekl jsem jí romanticky a políbil ji.

,,Děkuji pane Salvatore" řekla směšně.

Chvíli po ní šla dolů i Caroline a její šaty byly také krásné. Byly světle modré a krásně ji ladily k očím. Všiml jsem si jak na ni Stefan kouká. Myslí si že to nevím, ale vím že něco spolu mají.

RACHEL

Cesta limuzínou rychle utekla, a už jsme na místě. Restaurace byla krásná, luxusní, aspoň na chvíli mi to přišlo jako v New Yorku.

Číšník nás zavedl na naše místa a podal nám menu.

Všichni jsme jedli a matka se mi vyptávala na otázky.

,,Tak Rachel, jak si přišla k novým přátelům?"

,,No včera jsem si šla zaběhat a prvně jsem potkala jednu sympatickou slečnu. Zjistila jsem, že spolu budeme chodit do třídy. Pak jsem ještě běžela a narazil do mne nějaký muž, který mě pak pozval k němu domů, kde byla ta slečna a další slečna a jeho bratr. Byli moc milí. Pak jsem od nich odešla a potkala jsem Klause.

,,Takže mi chceš říci, že si šla k cizímu chlapovi do bytu?!" Zeptala se matka.

,,Ne... Nebyl cizí, povídali jsme si chvíli. Mami přestaň... Dokážu se ubránit jestli nevíš..." řekla jsem matce a pustila jsem se zase do jídla.

Je půl deváté a my jedeme domu, to znamená, že za půl hodiny začíná bál. Limuzína už parkuje u baráku a my vycházíme dovnitř.

,,Byla to úžasná večeře, děkuji, ale už jdu spát tak dobrou." Řekla matka a všichni jsme odešli nahoru.

Zalezla jsem do pokoje a počkali až všichni půjdou spát.

O deset minut později už nebylo po baráku slyšet ani stopy, tak jsem potichu otevřela okno a upíří rychlostí jsem vyskočila a běžela k domu Mikaelsonových. Dům byl krásný. Zaťukala jsem a dveře otevřel Klaus

,, Pojď dovnitř má milá" řekl a já s radostí šla.