Kroužek nadpřirozena |UPÍŘÍ DENÍKY FF| KLAUS

Kapitola šestá: Vysvětlení

RACHEL

Uběhlo pět dní od bálu a já se cítím zase jako tělo bez duše. Bez Klause nemůžu žít. S Klausem se cítím živá, plná emocí, mám chuť žít... A bez něj jsem jako tělo bez duše.

Celou dobu sedím doma a zhlížím z okna. Za celou dobu jsem neviděla ani nikoho z přátel... Jestli to vůbec jsou přátelé. Dnes je poslední den prázdnin a já asi půjdu za posledních pět dní ven. Přemýšlím že se půjdu podívat k Mystic-Grill.

Kráčím městem a koho to nevidím... Damon Salvatore kráčí směrem ke mě... Chce mě zabít? Nebo mi chce vyhrožovat? Nevím co dělat, ale abych nevypadalo trapně jdu mu naproti.

,,Ahoj Rachel... Mohla bys ke mě? Abychom si promluvili?" Řekl a já udiveně koukala co mu právě vyšlo z úst.

,,Jo... Jasně." Řekla jsem a kráčím s ním k domu.

Damon otevřel dveře a pustil mne dovnitř, kde seděli i ostatní. Stefan, Caroline, Elena a Bonnie.

,,Takže myslím, že toho máme hodně na vysvětlení..." řekl Damon a já přikývla.

,,Dobře..."

,,Co bylo mezi tebou a Klausem?" Zeptala se Caroline a já ji hned odpověděla

,,Když jsem asi před týdnem od vás venku jsem ho potkala... Když jsem se ho dotkla, měla jsem takový divný pocit jako kdybych-" nedokončila jsem větu a Bonnie mě přerušila.

,,Jako kdybys byla s nim byla propojena..." Dořekla.

,,Ano přesně tak." Pokračovala jsem.

,,Poté mi dal pozvánku na bál. Má matka mi tam zakázala jít... Nevím proč, ale já i přes to šla."

,,Nevíš proč? Mikaelsonovi toho hodně napáchali... Zabili nám tolik blízkých... Třeba tvá matka má s nimi něco společného ale nevíš co..." Skočil mi do řeči Damon

,,To ne... Tedy doufám že ne... Pak jsem přišla na bál a Klaus byl na mne moc hodný... Cítím se s ním v bezpečí a zase šťastná... ukazoval mi celý jejich barák až jsme skončili u něj v pokoji a-a." Skončila jsem větu s úšklebkem.

,,Jo... Chápeme" Dořekla Elena a ostatní se lehce pousmáli.

,,Pak nám to přerušila jeho sestra Rebekah a stalo se to..."

,,Fajn to byl poněkud krásný románek, ale k Mikaelsonových smrti jsme měli důvod..." Damon odpověděl

,,Jaký?" Zeptala jsem se

,,Zabili Eleny tetu, pomalu Elenu vyslály pomalu z kůže a kvůli nim je upír... Klaus zabil spoustu měnových lidí..."

I přes to co udělal, stále ho miluji.

,,Fajn... Už jste si to vyříkali, co takhle jít si sednout do Grillu?? Zeptala se vřele Bonnie a všichni souhlasili.

V Grillu jsme všichni popíjeli.

,,Takže ty. Holka z města si to rozdala s tisíci letým upírem?" Řekla Elena lehce napitě.

,,jooo hh... Je to tak, ale jen jsme se líbali a pak už to přerušila Rebekah." Řekla jsem

,,No nic tak hlavně že jste si to užili... Víte já Vám něco chci říct... Tedy my Vám chceme něco říct... No víte... heh... Už nějakou dobu to tajíme, ale chodím se Stefanem... Řekla Caroline a my začali tleskat.

,,Jo jo... Je to tak..." dodal Stefan.

Pak si už moc toho nepamatuji, jediné co vím je to, že o nedlouho později všichni postupně odešli s ja seděla sama, když v tom mě nějaký mladík který také seděl na baru oslovil.

,,Co tady taková kráska jako vy pohledá sama?" Řekl.

,,Co by... Byla jsem tu s kamarády... Ale už odešli. Řekla jsem"

,,Jo to jsem poznal... Ještě dva panáky." Řekl sympaticky muž barmanovi.

,,Děkuji, ale to si nemusel..."

,,V pohodě... Jsem Enzo"

,,Rachel... " Řekla jsem a Enzo mi podal panáka.

,,Mám celkem žízeň." Dopověděla jsem a podívala jsem se na holku která seděla sama u stolu. Enzo se na ni podíval též a usmál se na mne.

,,Nekřič" řekl Enzo dívce a pustili jsme se do jejího krku. Mysleli jsme na to, aby v ní něco zbylo a abychom se nemuseli zbavovat mrtvoly.

,,Fajn... To bylo dobrý" řekla jsem.

,,Zapomeň na to co se tady stalo... Jen sis sem přišla dát drink a pak odešla domů." Řekla jsem a dívka odešla.

,,Je fajn mít zase po dlouhé době čerstvou krev." Řekl Enzo.

,,To jo... Každopádně už budu muset jít domu... " řekla jsem

,,Já tě doprovodím..." nabídl se Enzo.

Jen co jsme vyšli ven začalo pršet.

,,Sakra prší a já bydlím nejméně dvacet minut cesty." Řekla jsem smutně.

,,Pojď ke mě... Bydlím kousek od Grillu." Řekl laskavě a já přikývla.