Sophia Diamond Graysnow

1.

~Sophia's view~

Ze spánku mě probralo ťukání na okno mé nevlastní sestry. S Miou máme společný obrovský pokoj, který je rozpůlený stěnou s poličkamy. Každá máme i svoje dveře.

Rozhodla jsem se ťukání ignorovat, protože Hermiona už byla taky vzhůru. S nelibostí jsem vztala, jelikož budík ukazoval osm hodin.

Vydala jsem se ke své velké černé skříni na oblečení, ze které jsem vytáhla černé roztrhané džíny, bílé tričko, a červenočernou kostkovanou košily a zamířila do koupelny.

Vlezla jsem do sprchy, kde jsem si na sebe pustila studenou vodu, která mě probrala z polospánku. Uslyšela jsem radostné zavýsknutí, ale rozhodla jsem se to ignorovat. Oblékla jsem si čisté oblečení, a provedla raní hygienu.

Hned poté jsem si rozčesala svoje skoro po pas dlouhé, přírodně dvou barevné vlasy. "Dio! Už budeš?" ozvala se zpoza dveří Mia, podivně radostným tónem. "No jo, vždyť už jdu!" zavolala jsem trochu otráveně nazpět, a vyšla ven.

Hermi hned s radostným úsměvem zaplula do koupelny, a hned jakmile cvakly dveře, si začala něco broukat tak hlasitě, že to snad bylo slyšet snad i venku na ulici.

Tohle bylo nadevše divné. Hermiona nikdy nemá po ránu dobrou náladu, tak co ta změna? Tipla bych si, že za to alespoň z části může to ťukání na okno, co mě ráno vzbudilo.

S myšlenkami na změnu chování své nevlastní sestry jsem sešla dolů, do kuchyně. "Dobré ránko" usmála jsem se na mamku a taťku. Oni mi pozdrav i úsměv hned oplatili. Sedla jsem si ke stolu a do misky si nasypala čokoládové cereálie, které jsem následně zalila mlékem, a pustila se do jídla.

Zachvilku jsme shora zaslechli klapnutí dveří, a radostné broukání. Hermiona vyšla z koupelny. Po chvilce ze schodů, seskočila Hermi, a posadila se vedle mě. Chvilku byla zticha, a sypala si do misky cereálie, ale jakmile položila na stůl mléko, které si tam též nalila, spustila:

"Sophii, že neuhádneš, co mi dnes přišlo za dopis?" optala se s úsměvem. Zamyslela jsem se, ale nic mě nenapadlo.

Ve škole jsem, stejně jako Hermiona měla vždy samé jedničky, a byla jsem chytrá. Nikdy jsem se nic nemusela dlouho učit, protože se mi to do hlavy vždy nějak nasáčkovalo samo. Teď mě ale můj mozek zrazoval, protože mě nic logického nenapadlo.

"No... nic mě nenapadá, ale vsadila bych se, že to má něco společného s tím, co ráno ťukalo na okno, a co mě vzbudilo. Mám pravdu?" řekla jsem jí svojí teorii mezi lžičkami cereálií.

Zašklebila se. Došlo jí, že já nikdy nepřiznám, že něco nevím. Viděla jsem její mírně zamračený výraz, takže jsem si tipla, že jsem se trefila do černého.

"Máš pravdu. To, co tě vzbudilo ťukáním na okno byla sova, která mi nesla dopis. Chceš si ho přečíst?" zeptala. Docela mě to zajímalo, a tak jsem kývla.

Hermi vytáhla z kapsy u její bílé mikiny nějakou obálku. Podala mi ji. Na přední straně bylo napsaná přesná Miina adresa, včetně toho, že se její pokoj nachází v druhém patře, a okna má na západní straně domu.

Otevřela jsem obálku, ze které vypadli dva staře vypadající pergameny. Vzala jsem jeden z nich, a dala se do čtení:

Škola čar a kouzel v Bradavicích

Ředitel Albus Brumbál,
(nositel Merlinova řádu první třídy,..)

Vážená slečno Grangerová,

ve škole čar a kouzel v Bradavicích počítáme se studijním místem pro Vás.
Očekáváme od Vás sovu nejpozději do 1. srpna. Seznam potřebných věcí naleznete na druhém pergamenu. Bradavický express odjíždí 1. září v deset hodin z nástupiště 9 a 3/4 na nádraží King's Cross.

Minerva McGonagallová
(zástupkyně ředitele)

Musela jsem si to přečíst ještě několikrát, aby pochopila, co je tam napsané. Hermiona je čarodějka! Trochu mě mrzelo, že já nejsem, ale to, že je Mia, mi prozatím stačilo. Dopis jsem položila na stůl, a Hermi pořádně objala.
___________________
Crrrrrrr. Ozval se domovní zvonek. Bylo něco okolo jedné hodiny odpoledne, a já ležela v posteli, a četla si svou oblíbenou knížku. Mia si ve svém pokoji taky četla.

Slyšela jsem tlumené hlasy rodičů, jak se baví s tím narušovatelem poledního klidu, ale nerozuměla jsem jim.

Za chvilku jsem slyšela mamku volat: "Sophie! Máš tu návštěvu!" Neochotně jsem vstala, zavřela knihu, a vydala jsem se dolů. Jsem dost zvědavá, kdo je ta 'návštěva'.

Ve vstupní hale stál nějaký starý pán se stříbrným plnovousem a stejně barevnými vlasy. Měl pomněnkové oči, schované za půlměsícovými brýlemi. Na sobě měl nějaký fialový... hábit?

"Dobrý den Sophie" usmál se na mě. "Ehm... Dobrý den" odpověděla jsem celkem zaraženě. "Moc rád bych vám řekl, proč jsem za vámi přišel, ale rád bych počkal, až budeme ve vašem pokoji" Jako fakt? On se právě pozval do mého pokoje?!

Rozhodla jsem se, že jeho přání vyhovím, a tak jsem ho zavedla náhodu po schodech až do mého pokoje. Hermiona se na mě přes předěl pokoje zmateně podívala. "Mio? Mohla by jsi jít nachvilku dolů za rodičema, prosím?" nasadila jsem štěněčí výraz. Hermi si povzdechla, zvedla se, vzala si rozečtenou knížku, a vydala se dolů. Ukázala jsem tomu pánovi, ať se posadí na židli, což udělal, a sama se posadila na postel.

"Takže... Kdo jste, a co vás jsem přivádí, smím li se ptát?" protrhla jsem ticho. On se zase usmál, a řekl: "Jsem ředitel školy čar a kouzel v Bradavicích, Albus Brumbál, a jsem tu proto, abych ti předal tohle" natáhl ke mě ruku s obálkou v ruce.

Jeho jméno mi bylo nějaké povědomé, ale teď jsem to neřešila, protože jsem si z jeho ruky vzala obálku. Na přední straně bylo úhledně, zeleným inkoustem napsáno:

Sophia Diamond Graysnow
Druhé patro, levé západní okno
Růžová ulice 8
Londýn

Jak můžou znám mojí přesnou adresu?! Rozhodla jsem se, že se ho zeptám potom. Otočila jsem dopis na druhou stranu. Přelomila jsem krásnou pečeť, jejíž znak mi ale nic neříkal. Z obálky jsem vytáhla dva staře vypadající pergameny. Jeden z nich jsem vzala, rozevřela a začala číst:

Škola čar a kouzel v Bradavicích

Ředitel Albus Brumbál,
(nositel Merlinova řádu první třídy,..)

Vážená slečno Graysnow,
ve škole čar a kouzel v Bradavicích počítáme se studijním místem pro Vás.
Očekáváme od Vás sovu nejpozději do 1. srpna. Seznam potřebných věcí naleznete na druhém pergamenu. Bradavický express odjíždí 1. září v deset hodin z nástupiště 9 a 3/4 na nádraží King's Cross.

Minerva McGonagallová
(zástupkyně ředitele)