"I love you!" [Sirius Black]

Prolog

Neomi seděla v Bradavickém expresu s mířila spolu s ostatními studenty do Bradavic.

To, že byla velká chyba myslet si, že cesta proběhne v klidu se ukázalo téměř hned. Dveře jejího kupé se otevřely a v nich stál Sirius Black. Bradavický Casanova, průšvihář a její úhlavní nepřítel.

"Ale ale, Arendtová," ušklíbl se.

"Co chceš, Blacku?" zasyčela na něj.

"No tak Arendtová, trochu slušného vychování," provokoval ji.

Neomi byla stejně jako on čistokrevného původu a stejně jako on svou rodinu nenáviděla.

"Trhni si," zavrčela na něj a on se štěkavě zasmál.

Otevřela knihu a začala si číst ve snaze, že odejde. Neodešel. Stál tam před ní a pozoroval ji.

"Co ještě chceš?!" ruply jí nervy.

"Hmm... tebe," laškovně se na ni usmál.

"Tak to těžko," zaklapla knihu.

"Proč ne?" sedl si vedle ní a začal ji hladit po stehně. To Neomi štvalo a bylo jí to nepříjemné.

"Protože!" odsekla.

"Proč protože?" zeptal se flirtovně Black.

"PROTOŽE PROSTĚ PROTOŽE! A TEĎ VYPADNI!" zakřičela na něj.

On se opravdu zvedl, vyšel z kupé a prásknul dveřmi.

"A ty dveře mají kliku, pokud vím!" zakřičela za ním vesele.

A tohle musí vydržet deset měsíců! Každý rok je to stejné. Stejně hrozné...