5.Kapitola

379 12 0
                                    

„Slyšel jsem, že jste se rozešli," pronesl, když ji zase úplně "náhodou" potkal.

„Mohl bys mě už konečně sledovat?!"

„Nemám nejmenší tušení, o čem to tu mluvíš, Arendtová," zatvářil se nadmíru podezíravě.

„Ah... Slyšel si správně," povzdechla si nakonec.

„Ale copak, neklapalo vám to?" ušklíbl se, ani v tomto pohledu mu však nescházela rodová noblesa a jistá nepopiratelná dávka šarmu.

„Klapalo, ale víc, když jsme byli pouze přátelé," odpověděla mu bez sebemenší známky smutku.

„Takže se spolu stýkáte dál?" podivil se.

„Přesně tak."

"Proč?"

„Co je ti vůbec do toho? Nejsme přátelé ani něco víc a nikdy nebudeme!" utrhla se na něj.

Na to už nic neřekl a jen odešel. Nejspíš neměl co říct. A za to byla Neomi ráda.

"I love you!" [Sirius Black]Kde žijí příběhy. Začni objevovat