41.part

1.7K 202 13
                                    

Slunce se pomalu po několika hodinách konečně vyhouplo na oblohu a jeho paprsky zářily dovnitř pokoje skrz okno. Vzhledem k tomu, že Faye ležela v posteli, zaplavil jí takový divný pocit dejavu. Bylo to, jako byla v jiné realitě a ležela přesně na stejném místě.

„Harry?" řekla Faye a otočila hlavou na druhou stranu jen, aby zjistila, že je postel prázdná. Ostrá bolest zasáhla hrudník Faye a pro ni bylo najednou těžší dýchat. Byla nucena se rychle posadit. Skrčila nohy a opřela si o ně hlavu ve snaze získat normální dech. Ale to se snadněji řekne, než udělá.

„Faye?" Tichou místnost zaplnil hlas a ve stejném okamžiku, kdy ho uslyšela Faye, její bolest zmizela. „Jsi v pořádku?"

Faye nechala svoji hlavu dopadnout zpět na polštář, než se otočila. Harry stál u okna a ležérně se opíral o zeď. Z pohledu Faye po vypadalo, jako by jeho jizvy byli o něco vybledlejší, ale jeho oči pořád nebyly ani trochu viditelné. Ale i tak se v tu chvíli Faye ulevilo, protože tam byl.

„Ano." řekla Faye a usmála se. „Teď už jo."

„Pokud bych tě neznal, řekl bych, že jsi o mě měla starost." řekl Harry a jeho smích na několik vteřin naplnil místnost.

„Ještě že neznáš teda." řekla Faye.

Harry se odrazil od zdi, přešel k ní a sedl si na okraj postele. Díval se někam dolů. Doufal, že se mu teď jeho oči vrátí, ale nevrátily se.

„Harry?" řekla opatrně Faye a posunula se blíž k Harrymu. „Proč se na mě nepodíváš?"

„Nechci, abych ti připomínal někoho, kým jsem předtím byl." odpověděl Harry.

„Kvůli tvým očím?"

„Ano."

„Už mě neděsí, Harry."

„Možná ne teď, ale stále představují toho, kým jsem byl a já nechci, aby ses znovu bála."

Faye se zhluboka nadechla. Byl to divný pocit, sedět tam tak s Harrym, jako by se těch posledních pár týdnů ani nestalo. Stejně jako to objetí, bylo to, jako by jí něco uvnitř ní přitahovalo k tomu kudrnatému chlapci. Jako by na ničem jiném nezáleželo. Svět šel dál, ale oni měli svůj vlastní malý svět, který nebyl naplněný barvami. Všechno kolem nich bylo nudné.

„Řekl jsi..." začala Faye a položila ruku na Harryho rameno. „Řekl jsi, že mi už neublížíš."

„A neublížím." odpověděl Harry.

„Tak proč si nevěříš?"

„Protože nevím, co přinese budoucnost." řekl Harry. „Ani si nemůžu být jistý, jestli takhle zůstanu navždy. Možná když zůstanu s tebou, tak zeslábnu a proměním se zpět, nebo možná když zůstanu s tebou, tak budu silnější. Já nevím Faye... ale pokud se temnota vrátí zpět, chci aby sis pamatovala dny, kdy mé oči byli barevné. Bez temnoty."

Faye opatrně objala Harryho okolo pasu a hlavu si opřela o jeho rameno. Pod tenkou látkou jeho košile cítila jeho studenou pokožku.

„Harry, nemusíš se bát. Jsem tu pro tebe, pamatuješ." zašeptala Faye a zavřela oči. „Nevrátíš se zpět do tvé původní podoby."

Faye a Harry tak jen tak v tichosti seděli a jediný zvuk, který byl slyšet, byl zvuk větru za oknem. Faye měla oči stále zavřené, nechtěla pustit Harry, který teď položil jednu ze svých rukou na tu její. Ale po chvíli ticha Faye pustila Harry a odkašlala si, než se odsunula zpátky.

„Asi byl se měla osprchovat." řekla Faye.

„Dobře, budu na tebe čekat."

Faye se sebou rychle zamknula dveře předtím, než vstoupila do sprchy a hbitě se umyla. Pak se převlékla do nových šatů.

Když Faye položila ruku na kliku dveří, lampa v koupelně zablikala a donutila ji se otočit a zády se přitisknout na dveře. Její oči sledovaly několik vteřin blikající lampu a poté začaly hledat příčinu.

„Harry?" zašeptala. „Nehraj si se mnou." Žádná odpověď ale nepřišla.

V koupelně bylo ticho a vzduch byl čím dál tím studenější. Když Faye vydechla bílou mlhu, začala se bát.

„Harry?" zopakovala Faye, ale opět nedostala odpověď. Mráz cestoval po její kůži a pak lampa opět zablikala a mezi záblesky se objevila silueta, která byla jen pár metrů od Faye. Když si Faye uvědomila, kdo to je, její tělo strnulo.

Muž se na ni ďábelsky usmál stejně, jako když se viděli posledně a překonal tu vzdálenost mezi nimi. Faye se teď nemohla hýbat a nemohla ani nic říct.

Muž pomalu pohnul rukou vzhůru a dotknul se hrudi Faye tam, kde měla srdce. Cítil jeho tlukot. Posledních pár dní Faye věřila, že zmizel napořád, ale on se vrátil a ruku měl položenou na jejím srdci.

V dalším momentu jeho ruku pronikla přes kůži Faye, pak přes maso a kosti. Jeho ruka předváděla nemožné a postupně si udělala cestu až k srdci Faye, která následně sevřela tak, aby nemohlo správně pracovat.

Faye zpanikařila kvůli bolesti na srdci. Připadalo jí, jako by muž její srdce ohradil temnotou. Ale jak cítila tu bolest, její rty opustil bolestný výkřik, který zaplnil místnost. Navíc se něco změnilo. Ze tmy se vynořila mužova zlověstná tvář. A Faye až moc dobře znala tu tvář.

© by: rozepetalhaz

------------------------------

♦ Co říkáte na tak brzký update? :D Trochu hodně nad moje standarty, takže snad vás to potěšilo.

Nicol

Haunted || HS [CZ Translate] ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat