Jmenuju se Izuku Midoriya, ale stejně už mi nikdo neřekne jinak než Deku. Od doby co se, ale stálo to co se stalo, mi to přestalo vadit úplně. Chodím na mojí vysněnou školu U.A. a tohle je pokračování mého příběhu.
Kvůli sluníčku, co mi svítilo do obličeje, jsem se posunul trochu víc ke kraji postele, kam ještě nemělo šanci se dostat, aby mi narušovalo můj spánek. Co mě vzbudí, ale úplně je ruka, co mě bez varování stáhne ke svému majiteli. Otočím se na rušitele mého spánku co spokojeně spinká.. ,, Chcípni.. " zamumlá a víc mě obejme. Slaďouš můj..
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Ano můj.. Jen můj.. Nikoho jiného.. Když se dostanu trochu z jeho silného objetí a Kacchan políbím do vlasů, tak ho probudím. To ne... Teď nejspíš umřu, protože jsem ho vzbudil. Po ránu je fakt náladovej hlavně, když se nevyspí jak potřebuje. Čekám řev od svého pomeraniana, ale žádný nepřijde. Pousměje se, přetočí mě pod sebe a políbí mě na krk .
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Tak tohle jsem posral mnohem víc než jsem myslel.. Pomoc maminko.....Když skončím s prdelí nahoře a on se oblíká, teprve mi popřeje dobré ráno. Kdybych se tak dokázal teď zvednout... Nebo něco říct. Bydlíme spolu zhruba dva roky a každý den to začíná mojí emm zničenou ass. Když se oblékneme, vezme mě do náručí a já se k němu přitulím. Odnese mě do kuchyně a udělá mi můj oblíbený čaj. Já toho kluka fakt žeru. Už jen ten ksicht a ta hruď.. Jakože what? Hned, bych z něj mohl umřít. Přinese mi ho a hned začne dělat snídani. Opatrně se zvednu na moje nefungující nohy a s čajem dojdu k němu. Políbím ho na krk a pozoruju jak si s tím dává záležet.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.