Jmenuju se Izuku Midoriya, ale stejně už mi nikdo neřekne jinak než Deku. Od doby co se, ale stálo to co se stalo, mi to přestalo vadit úplně. Chodím na mojí vysněnou školu U.A. a tohle je pokračování mého příběhu.
Všichni ještě spí, takže se snažím bejt vážně potichu, do té chvíle než ho najdu... s Kirishimou na gauči jen v trenkách jak se objímají. To.. to není pravda. Nemůže vždyť... moje pusa, ale reaguje rychleji než mozek, který v tuhle chvíli totálně neposlouchám... jen nechávám proudit emoce. ,, Kacchan ?! " rychle se probudí a podívá se na mě, než mu dojde, že vedle něj neležím já, ale stojím před ním, znova nechám moje emoce, aby řídili moje tělo. ,, Tohle je konec ! Nenávidím tě ! " zdrhnu nahoru do pokoje a zamknu se. Vlezu si do postele a zakuklím se. Začnu brečet.. proč jsem tak blbej a myslel jsem si, že Kiriho vážně přemluvil ? Určitě spolu začali spát... proto každou sobotu ráno je normálně pryč.. Bakugo na mě začne klepat, ale neposlouchám ho.. nechci... po chvíli všechno utichne a já mám konečně klid na to brečet a v duch a něj nadávat. Když se začnu uklidňovat zaslechnu zase zaklepaní, ale tentokrát to není to prase, ale Todoroki. Dojdu mu odemknout, jen co vejde tak zase zamknu a přitulím se k němu. Nějak se semnou došourá do postele kde si semnou lehne. Přitulí mě k sobě a začne uklidňovat, že to bude dobré a stejně si mě nezaslouží.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Díky němu mi je teď mnohem líp, ale i tak.. proč to udělal ? a...a jak dlouho mě podvá.... Todo mě začne hladit po vlasech a moje myšlenky se rázem rozplynou. Třeba už jsem ho jen nebavil. Víc se k němu přitulím. ,, já nechci zítra domů s ním.. " políbí mě do vlasů a zašeptá,, zůstaneš tu semnou" usměju se a ještě na chvilinku usnu.. Teda myslel jsem si, že na chvíli.. Vzbudil jsme se až dávno po obědě, ale když u něj v náručí je tak příjemně, bezpečno a teplo. Po tak půl hodince, jdeme za ostatními dolů. Baku je v rohu a s nikým se nebaví. Dělám, že si ho nevšímám, i když tak rád bych se ho zeptal.. proč? Proč jsi to udělal? Sednu si k Todorokimu na klín. Naštěstí to nikdo neřeší, jen padají návrhy, co by jsme mohli dělat ,, a co takhle flašku? " zazní najednou a všichni souhlasí. Denki vezme jednu prázdnou flašku ze včerejška (Jo ostatní se trochu napili, ale já nechtěl) a roztočí ji. Takhle se střídáme dokud nepadne řada na mě. Nervózně polknu a roztočím ji.. Začne se točit, až nakonec padne na... Todorokiho.. Trochu si oddechu a dám mu pusu. Bylo vidět na Bakugovi, jak kdyby najednou trpěl a zároveň byl hodně nasranej, ale proč? Když přijde řada na něj, tak ji roztočí a hrdlo flašky padne na mě... Váhavě se zvedne a dojde ke mně. Chytí mě opatrně za bradu, takže poslední pusa lásko.. Trochu mi to vžene slzy do očí. Zajedu mu rukou do těch krásně vonících vlasů, stáhnu si ho k sobě a políbím.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
