Jmenuju se Izuku Midoriya, ale stejně už mi nikdo neřekne jinak než Deku. Od doby co se, ale stálo to co se stalo, mi to přestalo vadit úplně. Chodím na mojí vysněnou školu U.A. a tohle je pokračování mého příběhu.
Přijdu akorát domů z práce. Dám si klíče na věšák a zuju si boty. Hned mě do nosu trkne nádherná vůně, která jde z kuchyně a line se celým domem. Jdu za zdrojem té nádherné vůně. Mám trochu přizavřené oči a jdu přímo za nosem. Projdu přes obývák do kuchyně. Když do ní vejdu, tak oči otevřu. Moje láska stojí jen v mém tričku, které má do půlky stehen a mých boxerkách u sporáku a vaří. Dojdu blíž a ruce si dám kolem jeho pasu. Trochu se zasměje " jak já miluju ten jeho smích" pomyslím si. Najednou promluví. ,, Ahoj manželi~ Jak jsi se měl ? " Opřu si jen hlavu unaveně o jeho rameno. ,, Běž se zatím umýt. Jídlo bude za chvíli. Pak si lehneme a bude spolu na něco koukat. Co ty na to? " Jenom přikývnu a políbím ho na tvář.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Odejdu do koupelny, kde se svlíknu a vlezu si do sprchy. Zapnu horkou vodu a nechám ji na sebe téct. Hlavou se mi začnou honit různé vzpomínky. Třeba na to jak jsme měli svatbu a on mi před oltářem řekl ano. Po chvíli se ze svých myšlenek probudím a umeju se. Vylezu ze sprchy a utřu se. Dám si ručník kolem pasu a odejdu do ložnice se oblíknout. Přijdu za ním dolů do kuchyně kde už je na stole připravené jídlo. Sednu si ke stolu a hned začnu jíst. Deku sedí naproti mně a taky jí. Když dojíme, tak odejdeme do obýváku si něco pustit.
Deku a jeho pohled
Ráno jsem se probudil dřív než Kacchan, abych mu udělal snídani a jídlo do práce. Chvíli ještě jen tak ležím v objetí mého spícího manžela a i když nerad tak se nakonec zvednu. Jdu do kuchyně. Zhruba 5 minut po tom co dovařím se probudí i Kacchan. Hned si sedne rozespale ke stolu a já před něj položím talíř se snídaní. Pohladím ho po vlasech a políbí ho na tvář. Jen co odejde do práce, tak já poklidím celý dům. Nakonec začnu dělat oběd. Když přijde, tak jsem akorát ponořený do svých myšlenek... Po jídle jdeme do obýváku si pustit nějaký film. Výběr jsem nechal na něm. Má fakt dobrý vkus na filmy. Začal jsem poslední dobou hodně nad něčím přemýšlet. Jaké by to bylo kdyby jsme měli dítě? Ta představa je přímo dokonalá, ale nevím co by na to řekl Kacchan. Nevypadá jako že by děti chtěl. Víc se ponořím do svých myšlenek, až si nevšimnu že přemýšlím nahlas. ,,Můžeš se ztišit? Vůbec nic neslyším. " okřikne mě Kacchan.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Zrudnu ,, Omlouvám se.. Nevěděl jsem že mluvím nahlas.." zase svoje myšlenky uklidním a víc se zaměřím na film. Když po hodině a půl film skončí, tak si pustíme další. po asi třech filmech dojdu dělat večeři. Hned zamnou přijde a obejme mě zezadu. Budu to ohledně dětí muset probrat s Iidou a Urarakou. Potřebuju vymyslet způsob jak mu říct, že s ním chci děti. Bojím se to na něj jen tak vybalit, protože co když řekne ne? Bojím se jeho odpovědi. Po jídle si dojdeme dát společnou sprchu a pak si lehnout. Když Kacchan usne, tak si vezmu do ruky mobil. Napíšu Iidovi a Urarace, jestli nemají zítra čas, že s nima potřebuju něco probrat. Telefon potom položím na noční stolek, políbím Kaccana do vlasů a usnu.
Kacchan a jeho pohled
Ráno se vzbudím jako první. Jen Izuku políbím na tvář. On se pousměje a spí dal. Jdu do kuchyně si udělat něco k jídlu . Než se vzbudí, tak už jedu do práce. Po práci dojdu nakoupit, jak jsem se večer domluvili. Zahlídnu Deku s pink cheeks a four eyes jak jdou po obchoďáku. Dojdu za Deku a obejmu ho zezadu. Hrozně se mě lekne. Jako kdybych ho u něčeho načapal. Těch dvou si skoro nevšímám jen lehce kývnu hlavou na pozdrav ,,Mám tě odvést domů nebo pak dorazíš?" mám hlavu opřenou o jeho rameno. Rty přímo u jeho ucha. Zahlídnu jak zrudl ,, A-ahoj. Jo pojedu s tebou." řekne a rozloučí se s těmi dvěmi. Jdeme k mému autu, který je zaparkovaný na střešním parkovišti. Držíme se za ruku. Vlezem do výtahu a dojedeme nahoru kde je moje auto. On si sedne na místo spolujezdce a já dám zatím nákup do kufru. Dojdu si sednout na místo řidiče a nastartuju. Jedeme domů. Celou cestu mi kouká na ruce jak řídím. Mám pocit, že chce něco říct, ale bojí se. Co mi asi chce říct?
Po dost dlouhé době nová část. Původní plán byl trochu jiný, ale protože jsem prostě línej, tak jsem si zvolil tu jednodušší variantu. Snad další část nevyjde příští rok. K tomu mě napadl jeden příběh s mým asi nejoblíbenějším shipem. Tak uvidíme jak bude čas. これまで、こんにちは
