Když nám došel vzduch musela jsem „Pytne ale tohle nemůžem dělat, Joanne nás zabije" „nebooj, když se to nedozví tak nám nic neudělá" „emm ale počkej, co by se neměla dozvědět?" hrála jsem hloupou a utekla do pokoje. „jo ty takhle" a rozběhl se za mnou. V pokoji mě celou mokrou svalil na postel a lehl si nade mě a začal mě líbat „haló jste tady? " domů přišla Joanne, Pay šel rychle do svého pokoje a já se šla převéct.
„Kate jsi tady?" „jojo tady, byla jsem se koupat v bazénu" „aha a kdopak vyhrál tu sázku? " Pay přišel a opřel se o futra (doufám že se to tak jmenuje) u dveří „no Kate vyhrála" „jo a ráno spal tak jsem ho polila vodou " " muhaha tak to se ti nevyplatilo" ušklíbla se Joanne a šla dolů „počkej ti to někdy vrátim" „haha a jak? " „noo uvidíš ale bude to tvrdý" „tak to ti tak budu věřit" „hej věř ale budem si muset počkat" „proč?" a v tu chvíli mi došlo jak to myslí.
„hej hej hej tak na to zapomeň, okamžitě!" „tak to určitě ne" „tohle přec-" Paytonovi začal zvonit mobil, kouknul na něj „promiň" vzal to, šel do svého pokoje a přivřel si dveře Zajímal mé kdo mu volá, nevim proč asi jsem se bála že to bude nějaká holka počkat co??" Já nemůžu žárlit je to přece můj nevlastní brácha a nemůžu ho milovat" vedla jsem monolog ve své hlavě, no nic snažila jsem se zaregistrovat hlas z Pytnova mobilu. „bro neboj ty papíry za dva dny budou fakt slibuju "" jo jo jasný" Z mobilu se ozýval klučičí hlas, to mě uklidnilo a chtěla jsem jít zpátky do svého pokoje ale zaslechla jsem svoje jméno „co? Kate? Jo je skvělá, krásná, milá mám jí moc rád, možná víc než rád al-" hodně mě potěšilo co o mně říkal.
Ale do něčeho jsem na chodbě omylem narazila a udělala to dost velký rachot tak jsem rychle šla do pokoje. Lehla sem si na postel a zapla socky. Po asi půl hodině jsem šla do kuchyně a jen koutem oka sem koukla do Pytnova pokoje, seděl u stolu a vyplňoval nějaký papíry. V kuchyni nikdo nebyl tak sem si nalila pití a šla zpátky do pokoje. V půlce pokoje jsem se zastavila a přemýšlela asi po deseti sekundách jsem položila pití na stolek a šla za Payem do pokoje. Jemně jsem zaklepala a šla dál.
„hele budu dělat večeři tak mě napadlo jestli by sis dal taky jestli toho mám dělat víc " „NE" odseknul a zněl celkem naštvaně „em jo jasně promiň, nechtěla jsem tě rušit " a chtěla sem odejít „ah promiň, prosím počkej omlouvám se, rád si s tebou dám večeři tak mě pak zavoláš? " „dobře" řekla jsem s úsměvem a šla něco ukuchtit. Trvalo to asi 45 minut ale tak snad to bude stát za to. „Paytonkuuu, pojď papat " Pay seběhl dolů a sedl si ke stolu, nandala jsem nám oboum jídlo a taky si sedla.
„hmm tak Paytonku jo" a pousmál se „joo přesně tak a s kýmpak si to volal?" „uh no s Dylanem ale asi by si měla něco vědět" „dobře, poslouchám" „no takže už třetím rokem pracuju u mafie a Dylan je můj parťák" Trošku mi zaskočilo „ty v mafii jo" dostala jsem totální záchvat smíchu „hej čemu se směješ, to je vážná věc ty mi nevěříš? " „jo věřim ale vůbec se mi tam nechodíš, jsem si tě představila jak někoho vraždíš, ty jsi takovej jemnej milej kluk" ale furt jsme se trochu smála „já milej a jemnej? Hah mě neznáš vůbec " a snažil se hrát uraženýho „jo a nehraj ty herečko moc ti to nejde teda" „hah jsem schopnej z tebe vyjebat duši" „hmm tak to se někdy asi budu muset přesvědčit "
_______________________________________
Ano opět nevim co sem psát tak tady máte nějakou fotečku <3
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
