Znásilnění

87 0 0
                                    

Zvedl se od stolu a přišel zamnou do předsíně. " Ve škole?! Ve škole?! Ty si myslíš, že jsem úplně blbej?!" začal po mě řvát ještě víc a dal mi silnou facku. 

Chytla jsem si tvář, jak to strašně bolelo. Třeští mě hlava. Pláču. Krvácím z nosu. A to je jen začátek. "Co se tak válíš na ty zemi?! Vstávej ty náno pitomá a odpověz!" pokračoval v křiku, když jsem mu nebyla schopná odpovědět. Chytl mě za vlasy a vytáhl mě na nohy. Zařvala jsem bolestí a přiletěla mi další facka, ale jinak to nešlo. "Neřvi!" znovu zařval a zkroutil mi ruku za zády. Snažila jsem se ztišit můj pláč a vzlyky. Když se mi to povedlo, i přes to jak to bylo obtížné když mi kroutí ruku a přitiskl se ke mě a začal mi již klidným, slizkým hlasem mluvit do ucha " Šikovná holčička a teď mi pěkně odpovíš, je ti to jasné?" a zesílil stisk ruky. Chtěla jsem mu odpovědět, ale jak kdyby mé hlasivky strachy utekly. Což se otci nelíbilo, přimáčkl mě ke stolu a už mi do toho ucha doslova zařval "Mluv!!" Jak byl ke mě přimáčknutý a já byla v podstatě o ten stůl ohnutá, tak lituji teď toho, že mám šaty. Cítila jsem jeho druhou ruku jak mě začal hladit po stehně a to jak kdyby bylo pro mě osvícení "Učitelka nás zdržela ve třídě, protože někteří pitomci dělali v hodině bordel." a odpověděla jsem. V ten moment jsem zas vykřikla bolestí, protože mě pleskl hodně silně přes zadek "Nemluv sprostě! A nemluv na mě takovým tónem! Je ti to jasné?" zase zakřičel a stále měl druhou ruku na mém zadku. Zmohla jsem se pouze jen k přikývnutí. 

V ten moment jsem byla ve vzduchu a spadla na tvrdý gauč. I přes slzy v očích, které stékaly po tváři na gauč, jsem moc dobře věděla, že si olizuje rty a usmívá se. Tohle se mi líbit nebude, proběhlo mi hlavou. Nestihla jsem si to ani domyslet a už se na mě vrhl. Surově mě začal líbat a když si všimnul, že nespolupracuji a házela hlavou ze strany na stranu, tak mě přestal líbat, vstal a odešel. Po chvíli se vrátil s izolačkou v ruce. V tu chvíli mě nenapadlo nic lepšího než začít křičet. Doběhl ke mne a vlepil mi takovou facku, že jsem byla na nějakou dobu zcela dezorientovaná. Otec toho využil, že jsem bezvládná, tak mi svázal izolačkou ruce k sobě a zalepil pusu. Myslel si, že už budu klidná, ale místo toho jsem začala kopat nohama okolo sebe. Nic lepšího mě už v tu chvíli nenapadlo, aby mě prostě nechal být.  Ale nepomohlo to, spíše naopak. Chytil mě silně pod krkem, že jsem začala hned sípat po vzduchu a dostala dvě rány do žeber. V ten moment jsem to už vzdala. Prostě jsem na tom gauči ležela, jak kdybych byla paralyzovaná a pouze mi stékaly slzy po tváři. 

Začal ze mě svlékat oblečení nebo spíše doslova ze mě strhávat. Šaty šli dolů rychle a už v tu chvíli se mu rozzářili oči. Mě se tedy chtělo zvracet. Poté jsem slyšela škubnutí a hned za tím druhé. Bylo mi jasné, že právě mi roztrhnul spodní prádlo. Najednou jsem ucítila jak povolil stisk u krku nebo spíše tu ruku dal, chtěla jsem říct s úlevou pryč, ale položil jí na prsa a začal je hladit. Polila mě husí kůže po celém těle, jak se mi ty dotyky hnusili. Z ničeho nic mě levé prso silně chytil a pravému se přisál až kousal. Netrvalo to a přestalo ho to bavím, protože jsem cítila jak mi sjíždí rukou níž až dorazil k místu, které hledal. " Já věděl, že se ti to líbí ty malá kurvičko." s úsměvem pověděl a strčil do mě dva prsty, znovu je vytáhl a aby mi dokázal o čem mluví, tak mi ty prsty otřel o obličej. Ještě víc jsem se rozplakala, protože kdybych to mohla zcela ovládat, tak bych teď nebyla vlhká.  Slezl ze mě, slyším opasek a jak zápasí s kalhotami. Pláču, tak moc že už nemám pořádně co plakat a nevidím. Když mě zas přilehl, byl už nahý. "Pšššt... nebo to bude ještě horší" sykl mezi zuby a olízl mi krk. Poté mi do něj kousl a vrazil do mě svůj nechutný úd. Tak moc to bolelo, strašně moc. Abych to vysvětlila, byla jsem do teď panna. Celou dobu mě maximálně tak mlátil, týral a co se týče sex, tak jsem mu ho musela jen kouřit jak on si řekl. Jak začal přirážet, tak jsem bolestí zkolabovala. Už to nešlo dál vydržet. 

 Když jsem se probrala, tak jsem už nebyla na gauči, ale na druhé straně obyváku na zemi. Byla jsem stále nahá a vše mě strašně bolelo, raději se nechci ani vidět. Koukala jsem na strop a poslouchala. Ticho. Otec není doma. Ne otec, ale ta zrůda. Pomalu a dost ztěžka jsem mi povedlo sednout. V tu chvíli jsem se zděsila! Stehna a podbřišek jsem měla celý od krve!! Panebože! Co se to sakra stalo? Zvedla jsem se zděšením rychle na nohy, ale ty se mi hned podlomily. Nějakým způsobem jsem se dostala do koupelny a ten pohled v zrcadle. To nejsem já! Nějakou dobu v té koupelně tak stojím, držím se za umyvadlo a koukám do zrcadla. Čím déle jsem tam stála, tím víc jsem si vzpomínala. 
"Ten parchant mě znásilnil!!" křikla jsem přes celou místnost a rozbila zrcadlo. Samozřejmě aby toho nebylo málo, pořezala jsem se o to zrcadlo. Díky bohu jediná lékárnička v celém baráku je právě v koupelně. Zastavila jsem krvácení, vydezinfikovala rány a zafáškovala je. "Sakra musím do sprchy. Musím to vše ze sebe smýt." řekla jsem už klidnějším hlasem a vlezla do sprchy. Stála jsem pod proudem vody bůh ví jak dlouho. Jen stála a objímala se rukama, nic víc. Víc toho ani nešlo udělat.

Magie chutiKde žijí příběhy. Začni objevovat