Every time we met (old Version)

21. Welcome

|Kai|
|22. prosinec|

Kai nervózně přešlapoval před jeho rodinným sídlem se sklenkou v ruce. Oficiálně měla akce začít až za dvě hodiny, ale i tak byl nervózní. Protože Yoongi tu ještě nebyl.

Když ho ráno probudilo zvonění jeho zvonku a ukázalo se, že za ním přišel Yoongi s taškou v ruce, měl z toho radost. Teda dokud mu Yoongi nesdělil, že chce jen adresu kde se oslava koná, protože se tam dopraví sám a dal mu svoje věci ať mu je odveze autem.

Kaie to trochu vyděsilo. Bál se že zase něco podělal, ale Gi mu to jen odůvodnil tím, že chce mít kdyžtak možnost kdykoliv odjet, kdyby už jeho rodinu nezvládal.

"Nechci se poprat s celou tvou rodinou za to, jak se k tobě chovali, ale jestli budou nesnesitelný, tak hrozí, že mi prasknou nervy a stejně se to stane."

To řekl.

Kai se nad tím teď pousmál. Bylo roztomilé jak to Yoongiho štve, alespoň věděl že mu na něm záleží. Ale pak mu v hlavě ještě hučela i myšlenka, že se na něj taky Yoongi může ještě vykašlat. Teď byl sám, měl čas nad tím přemýšlet a taky čas na to Kaiovi ještě zavolat, že nedorazí.

A Kai by mu to neměl za zlé, vážně ne. Ale už tak nějak ohlásil že mu přijede doprovod, takže kdyby si to Yoongi rozmyslel, bylo Kaiovi jasné, že by mu chtěla matka okamžitě nacpat nějakou holku a u toho by začala plánovat i svatbu. A tomu by se vážně nejradši vyhnul.

"Tak kde máš svůj doprovod? Nebo je imaginární?" Ozval se za ním posměšný hlas jeho staršího bratra.

"Brzo tu bude." Promluvil klidně Kai, ale nožku sklenky stiskl pevněji. Už jen existence jeho bratra ho vytáčela a to, že se s ním pokoušel komunikovat se mu vůbec nelíbilo.

"Buď upřímný... Řekl si, že máš doprovod jen abys oddálil mamky snažení se ti někoho odhodit." Postavil se vedle něj muž v černém obleku zdobeným zlatými řetízky, s kravatou a rudou košilí.

"Vrať se dovnitř Nicku." Protočil očima Kai, už se tím nakazil od Yoongiho, a upil ze sklenky.

"Nechce se mi." Pokrčil vedle něj Nick rameny. Kai se na něj otočil.

"O co ti jde?"

"Jen chci trávit čas se svým malým bráškou." Usmál se na něj nevinně a v modrých očích mu jiskřilo pobavení.

"Nesnaž se. Na to si měl čas předtím než jste mě s rodiči před lety vyhodili." usmál se na něj trpce Kai a odvrátil pohled zpět k příjezdové cestě, kterou v noci osvětlovali jen zahradní lampy. Nick si vedle něj se smíchem prohrábl blond vlasy.

"To už bylo dávno..."

"No a?" Uchechtl se Kai. "Chovali jste se ke mě jako k hovnu, jen vám tu vaši laskavost vracím." Jedovatě sladce se usmál Kai a upil ze sklenky. "Teď, když už víš jak na tom jsi, běž si za svýma snobskýma kamarádama, nemám na tebe náladu."

Nick se na chvíli zamračil. "Kam se podělo tvé vychování... Máš štěstí že mluvíš smnou a ne s otcem, jinak-"

"To mě nezajímá." Utnul ho Kai, když uslyšel ze tmy otevírání brány a zahlédl dvě světla. Všichni už tu byli, takže to mohl být jen Yoongi.