Every time we met (old Version)

31. Are We-?

|Yoongi|
|25. Prosinec|

Yoongi se tiše zavrtal víc do peřiny a lehce se zamračil. Na hrudi cítil cizí váhu, která ho omezovala v pohybu. Rozespale otevřel oči a shlédl na hlavu co mu ležela na hrudi, plnou černých vlasů.

Chvíli na něj hleděl a v hlavě si přehrával události včerejší noci. Lehce se kousl do rtu. Zase se rozkecal až moc... To bylo trapný.

Tiše si povzdechl a s tím jemně zajel prsty do těch rozcuchaných vlasů. Byly tak jemné na dotek.

Kai sebou lehce cukl, ale pak natočil hlavu za dotekem a spokojeně oddechl. Yoongi si tak mohl pořádně prohlédnout jeho tvář.

Měl dlouhé řasy a nikdy předtím si nevšiml, že má v koutku jednoho oka pihu. Byla hodně bledá ale líbila se mu a nebyla jediná. Měl další i na spánku a na lícní kosti. Asi jich bylo i víc, ale na druhou půlku obličeje mu neviděl, protože tu měl zaraženou v jeho hrudi.

Yoongi měl sám pih hodně, i když byly vidět hlavně v létě, to Kai zatím ještě nemohl vidět, když se znají od podzimu. Ale jeho pihy tak hezké nebyly, minimálně podle něj ne. Kaiovi byly... Roztomilé.

Opatrně vypletl prsty z jeho vlasů a odhrnul mu černou ofinu z čela. Celkově měl hezký obličej. Ne že by si toho všiml až teď, uvědomil si to už dávno, ale teď si mohl odškrtnout jak dokonale symetrické obočí Kai má, jaký má hezký rovný nos, vystouplé licní kosti a plné rty.

Ruka která ho svírala kolem pasu se pohnula a pohladila ho po boku.

"Budeš si mě prohlížet dlouho?" Promluvil Kai ochraptěle. Jeho hlas byl už od základu hlubší, uklidňující, tak nebylo divu, že po ránu klesl ještě o oktávu níž.

Yoongi si až teď dokázal plně přiznat, jak si vždycky tenhle Kaiův ranní hlas užíval. Vždycky když u něj spal, tak se těšil hlavně na to, že se konečně vyspí normálně, ale těšil se i na probuzení právě kvůli tomuhle.

"Jo." Zachraptěl nazpět a Kai se stále se zavřenýma očima pousmál.

"Proč?" Zamumlal mu do hrudi, zatímco se k němu víc natiskl a dál ho jemně hladil.

"Chci." Hlesl Yoongi nevzrušeně a jemně ho klouby prstů pohladil po porcelánově bledé tváři. Kai se tomu doteku nastavil, nijak si nestěžoval.

"Líbí se mi tvůj hlas takhle po ránu..." Zavrněl spokojeně, když ho Yoongi začal hladit na krku.

"Zním jako po astmatickém záchvatu."  Namítl Yoongi, což Kaie zřejmě pobavilo, protože se na jeho hrudi otřásl smíchy.

"Asi na to mám kink, protože se mi vážně líbí." Prohodil ze srandy, když se přestal smát.

"Na co ty kink nemáš..." Ušklíbl se Yoongi.

"Co tím myslíš?" Zamračil se Kai a Yoongi se pousmál.

"Vypadáš jako někdo kdo by mohl mít hodně kinků." Pokrčil rameny, i když to nemohl Kai vidět a přestal ho hladit. V ten moment mu, ale Kaiova ruka vklouzla konečky prstů pod triko co měl na spaní a začal ho pro změnu hladit on. Yoongi nedokázal zastavit husinu, kterou mu ten dotek způsobil, ale jinak na sobě nedal nic znát.

"Tohle si o mně myslíš a i tak semnou jdeš v klidu do postele?" Zavrněl a vjel mu pod triko celou dlaní a lehce sevřel jeho bok. Zvedl lehce hlavu a otevřel oči, takže se jeho tmavá kukadla zabodla přímo do těch Yoongiho. "Co kdybych měl kink dělat dobře spícím lidem?" Usmál se nevinně a jeho prsty Yoongimu přejely po žebrech, zatímco se na něj hraně perverzně usmíval.

"Myslím si, že toho už bych si všiml dřív, ne?" Ušklíbl se Yoongi, a pak mu se zamračením zakryl oči dlaní. "A nekoukej na mě takhle tak brzo po ránu." Zabručel uraženě, což Kaie znovu rozesmálo.

"A večer na tebe takhle koukat můžu?" Zeptal se hravě Kai a vytáhl ruku z pod jeho trika, aby za zápěstí mohl sesunou jeho ruku ze svých očí.

"Co kdyby ses takhle šel koukat na někoho jiného, hmm?" Protočil očima Yoongi otráveně, ale s dalšími slovy Kaie, zrudl jako rajče. Fakt litoval že vůbec něco řekl.

"Ještě včera jsi říkal, jak by tě ranilo kdybych šel za někým ji-"

"Pod mou střechou budeme dělat, že se ten rozhovor neodehrál, dobře!" Zacpal mu Yoongi rychle pusu a uhnul pohledem. Srdce mu bušilo už jen z faktu že si uvědomoval, že Kai teď ví naprosto přesně, jak se cítil posledních pár týdnů.

Kai ho znovu vzal lehce za zápěstí ruky a jemně ho políbil do dlaně, než ji od sebe odtáhl.

"Víš že když na tobě takhle ležím, tak slyším tvoje srdce, že jo?" Zavrněl a Yoongi se po něm ohlédl. Nevinně se na něj culil a ještě víc se natiskl k jeho tělu s uchem na jeho hrudi.

"Nevím o čem to mluvíš..." Zasyčel na něj Yoongi a snažil se uklidnit tlukot jeho srdce, které se rozbušilo ještě rychleji kvůli tomu co Kai řekl. Tohle nejde podle plánu.

Kai se samolibě usmál a natiskl si Yoongiho dlaň zpátky na tvář. Uvolněně zavřel oči a znovu Yoongiho objal pevně kolem pasu. A k jeho štěstí se asi rozhodl že už ho nechá být, protože změnil téma.

"Nech mě ještě chvíli ležet, a pak ti udělám snídani..." Vydechl a automaticky začal Yoongimu na boku kreslit kroužky konečky prstů. Yoongi si zničeně promnul obličej, a pak Kaie odevzdaně objal a nos mu zabořil do vlasů. Odnikud se dokonce vynořila i Kosťa a stočila se mu u krku, asi žárlila že se tu mazlí bez ní. Koťata asi ještě spala, Yoongi na ně z postele neviděl.

"Gi?" Ozval se po dlouhé tiché odmlce z něčeho nic Kai.

"Hmm?" Zahučel Yoongi tázavě.

"Mám... To po včerejšku chápat tak, že... Jsme spolu?" Zamumlal opatrně. Yoongi na chvíli ztuhl.

"Vážně semnou chceš po včerejšku pořád být?" Hlesl tiše nazpět. Kai se na něj v odpovědi jen víc natiskl. Jakoby tak říkal že se ho teď už rozhodně nezbaví. Yoongi to věděl.

Po jeho monologu včera bylo celkem očividný, že kdyby nebyl zbabělec, už by byl pravděpodobně s Kaiem ve vztahu dávno. Takže šance, že by se nechal Kai znovu odstrčit, když teď měl Yoongi zase čas nad tím až přehnaně přemýšlet, byla nulová.

"Jestli to tak vážně chceš..." Hlesl tiše, lehce nervózně.

"Jasně že chci, jinak bych se s tebou včera nemuchloval na tvým balkoně, jakoby mi šlo o život." Uchechtl se Kai, ale pak o hodně tiše dodal. "A ty? Taky semnou chceš být, že jo?"

Bylo na něm slyšet, že je stejně nervózní jako Yoongi. Sice den předtím říkal, jak si uvědomuje do čeho jde a Yoongi tomu i věřil, ale oba věděli, že to asi nebude tak jednoduché, jak to vypadá na první pohled.

Yoongi měl spoustu postavených zdí kolem sebe, které nespadnou přes noc jen kvůli jednomu rozhovoru o pocitech, plný klišé přirovnaní.

A i když se Kai snažil jako prioritu stavět Yoongiho a jeho psychický stav, Yoongi věděl že problémy přijdou i z Kaiovi strany. Ten kluk se tvářil jakoby měl u zádi celý svět, ale Yoongi věděl že to je jen jeho ochranný mechanismus a že na tom taky není úplně nejlíp.

Takže když se dají dohromady, bude z nich pár, psychicky nevyrovných kluků, kde jeden svoje problémy ignoruje a utíká před nimi a druhý se je snaží prostě zakrýt, zatímco dává přednost všemu jinému, než sám sobě.

"Chci..." Vydechl Yoongi tiše do jeho vlasů. Pak mu jemně zaklonil hlavu a pomalu spojil jejich rty. Ucítil jak se Kai usmál do polibku, který následně prodloužil, když vjel Yoongimu dlaní za krk. A Yoongi taky už nebyl jediný komu srdce bilo jako šílené.

Sám věděl do čeho s Kaiem jde, nebo alespoň doufal že to ví. A stálo mu to za to riziko.

Protože Kai měl pravdu. Je jedno jak dlouho si nalhával, že nikoho nechce a nepotřebuje, ve skutečnosti už sám být nechtěl.

***
Another one~
How are you doing, guys?
-Kate