Just friends...

Část 25. (Trivia: Seesaw)

Jungkook

Málokdy jsem v Yakuze byl tak brzy. Vlastně možná nikdy. Uvnitř bylo maximálně deset lidí. Posadil jsem se k baru, podvědomě tuše, že za chvíli tu nebude k hnutí.

„Co to bude?" otočil se na mě barman s úsměvem.

Znal jsem ho. Namjoon mi ho představil před pár dny, bohužel jsem zapomněl jeho jméno.

„Rum s kolou, dvě decky rumu a decku koly."

„Hned to bude," zabubnoval prsty o bar a otočil se pro sklenici.

„Těžký den?" zeptal se.

„Tak něco, potřebuju trochu vypnout," pousmál jsem a převzal si od něj sklenici.

„Ehm... promiň, zapomněl jsem tvoje jméno," věnoval mi omluvný úsměv.

„Je to docela trapný, ale já tvoje taky. Jsem Jungkook," zasmál jsem se a nabídl mu ruku.

„Kiwon... Čekáš na Joona?"

„Ne, dneska jsem měl být s mým... nejlepším kámošem, ale on se rozhodl, že bude kretén, takže jsem tu skončil sám," povzdychl jsem si a kopl do sebe celou sklenici na jeden zátah.

Kiwon nad tím překvapeně pozvedl obočí.

„Dej mi ještě jednu," posunul jsem sklenku směrem k němu.

„Nepřežeň to," varoval mě, stavě přede mě doplněnou sklenici.

S úšklebkem jsem přikývl. Kiwon se odešel věnovat dalším zákazníkům a já se otočil a začal zkoumat očima všechny nově příchozí. Znovu ve mně zmizela celá sklenka. Odložil jsem ji na bar a posunkem naznačil Kiwonovi, že chci další. Když jsem dostal svůj drink, zvedl jsem se a šel za první holkou, která mě trochu zaujala.

Takhle to šlo asi hodinu a půl. Nejspíš jsem se dnes minul se štěstím, protože mě každá dřív či později odpálkovala. Lehce zničeně jsem si opět našel místo u baru. Hlava mi trochu třeštila z hlasité hudby a alkoholu. Po třetí sklence rumu s kolou jsem už přestal pít. Ne, že bych toho měl dost, ale zas jsem chtěl být trochu při smyslech. Znovu jsem se začal rozhlížet po další dívce, která by stála za pokus, když přede mnou na baru přistál jakýsi oranžový koktejl. Zvedl jsem pohled a nechápavě nakrčil obočí.

„Nic jsem si neobjednal," vypadlo ze mě a dál na Kiwona nechápavě zíral.

Ten s mírným úšklebkem posunkem naznačil směrem k druhé straně kruhového baru.

„Na jeho účet," řekl jen a zas odešel.

Podíval jsem se směrem, který mi naznačil a spatřil toho hnědovlasého kluka, před nímž mě jednou zachránil Namjoon. Když zjistil, že ho pozoruju, šibalsky se usmál a svým drinkem mi naznačil přípitek. Velmi opatrně jsem vzal ten koktejl a gesto mu oplatil. Jeho úšklebek se rozšířil, vypil zbytek obsahu své skleničky a od baru se vytratil.

Zůstal jsem lehce nedůvěřivě zírat na obsah sklenky v mé ruce.

„Sex na pláži," ozval se vedle mě hlas prosáklý alkoholem a lehkým smíchem.

Trochu jsem sebou cukl.

„Cože?" zůstal jsem na něj nechápavě zírat.

Veškerou mou pozornost v tu chvíli měli jeho oříškově hnědé oči, ve kterých se lesklo jisté nebezpečí.

„Tak se jmenuje ten koktejl, Sex on the beach," usmál se laškovně a podal mi ruku.

„Sice už jsme se potkali, ale neznám tvoje jméno králíčku. Já jsem Jin."