I'm afraid {ff Rafe Cameron}

chapter twenty-one

flashback
,,Jsem za tebe vděčný. Cítím se fakt neskutečně špatně za to, co provádím za hovadiny. Měl bych si uvědomit, kdo se mnou šel do vztahu. Jaká úžasná žena." Zašeptal mi a dále svíral mé tváře ve svých rukou. Celá uslzená jsem sledovala jeho modré oči. Tímhle mě donutil se usmát. Zase je to taková pěkná chvíle, které mám s ním ráda.

,,Děkuji za to, že jsi Rafe." Zašeptala jsem tiše a věnovala jsem mu polibek na rty. Musela jsem ho políbit. Tyhle slova, dokázala bych mu po nich odpustit cokoliv. Sice to není nejlepší přítel, ale každý máme své chyby. Budu opravdu dělat vše pro to, abych mu s čímkoliv pomohla. Pro tuhle roli jsem se očividně i narodila.

Polibek mi jemně opětoval. Cítila jsem v něm takovou lásku, vášeň. Vše, co bych tu popisovala nejméně do konce života. Milovala jsem jeho měkké a hebké rty. Vlastně, on mi tehdy sebral můj první polibek. Bylo nám asi 13-14 let, ale i tak jsem to měla v hlavě strašně dlouho.

flashback

Seděli jsme pod našim stromem, kde jsme většinou trávili všechen náš čas. Bylo to naše hodně oblíbené místo, byli jsme téměř zapálení do konverzace. Většinou jsme si dokázali povídat hodiny o různých blbostech.

,,Víš, že ti to dnes opravdu sluší?" Zasmál se tiše Rafe a prohrábl si svoje delší vlasy. Spadaly mu hodně do tváře, ale bylo to na něm fakt roztomilé.

,,Nedělej to! Sám víš, že mi tohle říkat nemáš!" Tiše jsem se zasmála s ním. Mé tváře začaly okamžitě nabírat rudou barvu, jako vždycky. Očividně mám pro něj slabost, pro tyhle slova určitě.

,,Snad se nečervenáš!" Začal se smát a položil mi ruku na tvář. To jsem byla snad ještě červenější. Dělal toho se mnou opravdu dost a to se mi ke všemu ještě smál. Jsem holt jiná liga, ale co jiného mám dělat.

,,Rafe!" Zavřela jsem oči rychle a chtěla jsem si zakrýt obličej. Styděla jsem se za to vždycky. Nebylo to poprvé, co tohle udělal. Musím uznat, že to bylo od něj hezké. Vzhled mi chválil poměrně často.

Po vyslovení mého jména začalo zde panovat ticho. Jeho ruce stále svíraly mé tváře a mě to donutilo se mu podívat do očí. Chvíli jsme takhle udržovali oční kontakt, než se ke mně naklonil a políbil mě. Vykulila jsem oči, ale pak jsem se víceméně uklidnila a polibek mu opětovala.

end

Ano, musela jsem nad tím stále vzpomínat. Bylo to strašně hezké období a většinou jsme se chodívali líbat k tomuhle stromu. Vztah jsme však nikdy neuzavřeli. Vše to probíhalo dokola takhle, plno polibků a lásky. Ani jeden jsme si však neřekli, že se milujeme. On byl můj první, co mě připravil o panenství. Bylo nám 15, asi měsíc až dva před tím, než jsme se přestali bavit.

flashback

Uslyšela jsem kamínky, které se odrážely od mého okna. Hned už jsem věděla, že je to Rafe. Měl celý den něco na práci, ale i tak se rozhodl, že za mnou půjde. Bylo to od něj fakt hezké. Každým dnem jsem se na něj těšila víc a víc. Na tyhle polibky a objetí, byla jsem na něm fakt závislá. Otevřela jsem okno a on si vlezl dovnitř. Zkrátka, věděl jak sem vlézt, tak toho i využil.

Jakmile vlezl do mého pokoje, tak se mi přisál na rty. Polibky jsem mu hned opětovala. Mé ruce ho objaly kolem krku. Rodiče tu noc nebyli ani doma, takže mi vše bylo jedno. Aspoň tahle návštěva mohla být méně opatrnější. Nemusela jsem se bát, že by mi sem máma vtrhla. To by moc fajn nebylo.

Zacouvala jsem s ním na postel a oba jsme se na ní svalili. Stále jsme se líbali a užívali jsme si společnou chvíli, která stála opravdu za to.

Vše bylo nádherné do té doby, než mi Rafe začal svlékat triko, pod kterém jsem nic neměla. Trochu jsem znervózněla a podívala jsem se mu do očí. Styděla jsem se, byla jsem nervózní. Vždyť jsem s nikým nikdy nespala, on to věděl.

,,Rafe.. Vždyť já s nikým nic neměla." Zašeptala jsem potichu a on na to kývnul. Pohladil mě po tváři a nechal mé triko.

,,Já taky ne, sama to víš.." Zašeptal mi potichu. Ne, tak tohle jsem opravdu nevěděla. Myslela jsem si, že už s někým spal, přeci jen se na škole líbil hodně holkám.

,,Já nevím, jestli jsem připravená.." Řekla jsem potichu a dala jsem si ruce na jeho ramena. Cítila jsem se tak trapně. Chtěla jsem poznat ten pocit, ale bála jsem se toho. Co když to bude bolet hodně? Co potom?

,,Nebudu tě nutit." Zakroutil hlavou. Už se chtěl odtáhnout, ale já si ho přitáhla zpátky k sobě. Kašlu na toho, žijeme jen jednou. Možná je to nejhloupější rozhodnutí, které jsem kdy udělala. Přeci jen, je to to nejcennější, co mám. Ani spolu nejsme, ale i tak ho miluji.

,,Chci ten pocit poznat." Zašeptala jsem a políbila jsem ho. Musel být zmatený, když jsem takhle rychle změnila názor. Ani bych se mu v tom nedivila. Přeci jen, tohle by zmátlo i samotnou mě.

Poté mi už polibek opětoval a pak mi sundal triko. Chtěla jsem se už zakrýt, ale v tom mi Rafe zabránil. Jen se usmál a zakroutil hlavou.

Poté jsem mu svlékla jeho triko také. Vše se seběhlo opravdu rychle. Během chvíle jsme byli oba nazí. V tu chvíli mě i stud opustil, bylo mi to najednou jedno. Neřešila jsem nic, vůbec nic. Pak se stala ta věc, kterou jsem tak moc chtěla poznat.

end

,,Pamatuješ si na tu noc, kdy jsme se spolu vyspali? Bylo to naše poprvé." Řekla jsem s jemným úsměvem a on na to kývnul. Na tváři se mu objevil úsměv také, což mě zahřálo u srdce. Na tuhle noc nezapomeneme ani jeden, kdo by na to také zapomněl. Slzy mi už ani netekly, zůstaly po nich jen vlhké tváře.

,,Bylo to tak divný, ale zároveň neskutečně úžasný. Ani jeden jsme nejspíš nečekali, že se
tohle stane. Kdo by také ano." Řekl se smíchem a já na to kývla. Poté jsem však tiše zasyčela, protože mě díky tomu pohybu zabolela hlava. Nebylo to nic příjemného, ale nemohla jsem to dát tolik znát. Nechtěla jsem, aby byl Rafe hodně starostlivý.

,,Musím souhlasit, ale i tak to bylo nádherné. Jsem ráda, že jsi to byl ty. Děkuji." Opravdu jsem za to byla ráda, byl opatrný. Oba jsme byli v tu dobu nezkušení, ale zlé to také nebylo. Největší rána byla ta, když jsme se přestali bavit.

Zdravím! Mám tu dnes kratší kapitolku, ale tak snad nevadí. Možná budu psát kratší, ale za to budu vydávat dvě za den. No, to ještě uvidíme. Možná budu psát zas ty dlouhé, jako předtím<3

Vaše Adelle