My former world A/B/O/ [l.s.] (CZ) ✔︎

Chapter 17.

Miluju ho

Louis

Už je to nějaký měsíc přibližně, co mě ten imbecil, Harryho nevlastní nebiologický otec vězní a věčně mi jen ubližuje.

Několikrát mě znásilnil. Bolelo to a vím, že to cítil i Harry. To mě však mrzelo a bolelo ještě víc. Ubližuje sice mě, ale ubližuje částečně i Harrymu.

Hajzl jeden zmrdskej.

"Ale ale, Louisináčku přeci už nemáš dost? Tohle je jen začátek, svině jedna" zavrčel a několikrát si do mě kopnul.

Zaskučel jsem bolestí. Tohle bylo na denním pořádku, proto moje břicho hrálo taky všema barvama, ale přesto jsem si stále nezvykl na to bolest a postupně s přibývajícími modřinami to bolelo čím dál tím víc.

"Neskuč, děvko" zavrčel a za vlasy mě vytáhl do stoje. Hodil mě proti zdi. Normálka. Zřejmě si myslí, že jsem jen blbej míč, do kterýho se kope a hází se s ním.

Super, že? Taky si myslím.

Pořád jsem doufal, že přijde můj Harry, že mě zachrání jako princ na bílém koni. Ovšem, copak je tohle pohádka? Příběh na Wattpadu? Film? Ne tohle je pouze krutá realita. Doprdele.

"Harry si při mé přijde a ty chcípneš" zavrčel jsem na něho.

" Stále tak sladce naivní. Už vím proč si tak rozumíte, oba dva jste naivní blbci" zasmál se.

"Mýlíš se. Vážně si pro mě přijde" odvětil jsem.

" Má pravdu" ozvalo se.

~~

"Harry, notak běž si lehnout, kdy naposledy jsi se pořádně vyspal? Ano už hodně dlouho ne" ozval se Zayn.

" Nejdu, Zayne. On je někde pryč. Někdo mu ubližuje. Už posranej měsíc. Chápeš? Jediný co mě uklidňuje je, že přes něj stále cítím bolest. Ano tohle mě uklidňuje, ano bolí mě, že mu někdo ubližuje, ale aspoň vím, že je stále na živu a že ho můžu ještě najít "vyjekl jsem. Má pravdu dlouho jsem se pořádně nevyspal. Moje kruhy pod očima toho jsou důkazem. Taky jsem podrážděný kvůli tomu.

" Já vím, já vím, ale tím, že nebudeš spát nebudeš mít dost energie na to, aby jsi zabil toho hajzla, který mu ubližuje. " odvětil klidně. Na moje výkyvy nálad si už zvykl a ignoruje to.

" Jo to máš asi pravdu" kývl jsem a odešel do ložnice, kde jsem se na chvíli natáhl a za chvíli už se nechal unášet sladkou kolébkou spánku.

~~

"Harry, Harry, vstávej" vyjekl někdo a začal semnou cloumat.

Měl jsem zrovna krásný sen o tom, jak držím v náruči Louiho, který se ke mě tiskne. Odnáším ho do ložnice, kde ho odložím a přikryju ho peřinou.

Následně odcházím a zabíjím toho zkurvenýho zmrda, který mu ubližoval.

"Co chceš? Nech mě spát" zavrčel jsem na onoho člověka.

" Nejspíš jsme našli místo, kde je Louis držen." odvětil a já ihned vylétl z postele.

"Vážně?" vyjekl jsem nadšeně.

"Jo" přikývl.

"Já tě miluju, Zee" vyjekl jsem a objal ho.

"Jo jo a teď padej dolů" zavelel.

~~

"Takže, všichni víme, co máme dělat?" zeptal jsem se, když jsme byli na cestě a blížili se k onomu místu.

Začal ve mě růst hodně velký vztek. Před očima jsem viděl, co přesně tomu čůrákovi udělám.

"Ano, Harry, všichni to víme" kývl Zayn.

"Dobře jdeme na to" kývl jsem.

"Harry si pro mě přijde a ty chcípneš" zavrčel Louis

" Stále tak sladce naivní. Už vím proč si tak rozumíte, oba dva jste naivní blbci" zasmál se.

"Mýlíš se. Vážně si pro mě přijde" odvětil.

" Má pravdu" ozval jsem se.

"Hazz" vyjekl Lou, který ležel na zemi v bolestech. Ten zmrd zažije bolest mnohem větší.

"No ne vážně jsi si pro svojí děvku přišel." Zatvářil se překvapeně.

"Není to děvka" zavrčel jsem na něho.

"Je. Ale šuká se dobře. To se musí nechat" zasmál se. Ten zkurvysyn.

"Ty zmrde" zavrčel jsem a vrhl se na něho.

Už nám zbývá jen pár kapitol.

Ps: Mám dvouhodinovku IT, ale koho to zajímá. Je tu nudné. Psaní kapitol je důležitější.