My former world A/B/O/ [l.s.] (CZ) ✔︎

Chapter 16

" Kruci, tohle je zapeklitá situace. Každopádně jestli tě podvádí, tak si piš, že už si nikdy nezašuká" zavrčel jsem.

Louis

"Tak ahoj a zase se někdy stavte" rozloučil jsem se s Niallem a Zaynem. Bylo příjemné si zase popovídat s někým jiným, než je Harry.

" Chceš pomoct s něčím?" zeptal jsem se, když jsem došel do kuchyně, kde Harry na sebe skládal nádobí.

"Ne to je dobré. Běž si odpočinout, vidím jak jsi unavený" usmál se.

"Ale" Chtěl jsem protestovat.

"Žádný ale. Mazej nahoru a chvilku se prospi." vyhnal mě nahoru a mě nezbývalo nic jiného, než jít si schrupnout.

S povzdechem jsem zalehl do postele. Nemohl jsem zabrat a neustále se převaloval.

Několikrát jsem si zívl, ale stále jsem nemohl zabrat. Sralo mě to. Né že né, jenže s tím asi nic nenadělám.

Po pár minutách jsem přeci jen usl.

~~

Probudil jsem se zřejmě o pár hodin déle. Chtěl jsem se protáhnout, ovšem něco mi v tom jaksi zabránilo.

Zmateně jsem otevřel oči a zjistil, že rozhodně nejsem u Harryho doma a že jsem přivázaný k židli. Shit.

Snažil jsem se vyvléknout ruce z provazů, ale nešlo to. Provazy byly až moc utažené a já je neustálým vrtěním rukou ještě více utáhl.

"idiote" Zanadával jsem si potichu na svou osobu.

"Ale nenadávej. Myslel jsem si, že jsi slušný" zasmála se nějaká osoba. Počkat. Ten hlas je mi známej.

~~

Uběhli asi dvě hodiny, než jsem všechno poklidil a šel do ložnice za Louim.

Vešel jsem dovnitř a postel prázdná. Kde je?

Není ve sprše?

Došel jsem do koupelny, ale nikde nikdo.

Kde je?

Začal jsem panikařit.

A pak jsem si všiml papírku na stolku.

Vážně jsi si myslel, že bych tě miloval? Jsi naivní, tak moc naivní. Bylo až moc jednoduché tě oblbnout. Uvěřil jsi až moc snadno. Jsi úplně blbej.

Stačilo tě ošálit a pak jen utéct. Nesnáším alfy. To moc dobře víš. Myslel jsi si, že kvůli tobě změním názor na alfy?

Nikdy. Navždy budu alfy nenávidět. Nenávidím tě.

Doufám, že už tě nikdy neuvidím, blbá naivní alfo.

Cože? Celou dobu to hrál?

A pak jsem ucítil bolest. Díky našemu poutu.

Co se to děje? Je v nebezpečí?

Psal to on?

Proč by to nepsal on?

Kurva.

V mé hlavě byl velkej zmatek.

Moje tělo bylo v bolesti. Kurva.

~~

"Harry mě najde" zasyčel jsem, když do mého těla pouštěl elektřinu.

Bolelo to. Až moc. Vím, že Harry to cítí díky našemu poutu.

"Nenajde. Nebude tě ani hledat. Napsal jsem mu papírek, kde jsi mu napsal, že tvoje city byly hrané a že je naivní a blbej a že stále nenávidíš alfy, tudíž i jeho" zasmál se. Hajzl zkurvenej.

" Stejně mě bude hledat" zavrčel jsem.

" Nebude. A nebo až tě najde, tak budeš už mrtvý" zasmál se znovu.

"Ne" Zaječel jsem.

"Ale jo" pustil do mě další dávku elektřiny. Bolelo to, tak moc. Nechápu proč to dělal.

Tohle šlo mimo moje chápání.

~~

Moje tělo konečně přestala oblbovat bolest.

Ubližoval někdo Louimu?

Musím ho najít. Musí mi všechno vysvětlit.

Miluju ho.

~~

" Proč to děláš?" zeptal jsem se ho.

"Proč? Protože můžu" usmál se.

" To je vážně dobrá odpověď, fakt, že jo" odvětil jsem.

"Drž hubu" zavrčel.

"Byl jsi jeho otec" vyjekl jsem.

" A? Nikdy to nebyl můj syn. Nikdy nebude. A i když jsem ho vychovával, stejně jsem ho nenáviděl. Nikdy jsem nechtěl děti. I kdyby to byl můj syn, tak bych ho stejně nenáviděl." zavrčel.

Nikdy bych nechtěl takového otce.

Musí mě Harry najít. Musí.

Miluju ho.

( Knížka se blíží ke konci)