Ráno jsem se probudila v Justinově objetí. Byla to moje nejkrásnější nkc v životě. Ale nevím, jestli to nebyla chyba. Nemiluju ho, a přesto jsem to chtěla prožít s ním. Už něco mě táhlo k němu, když mi dal tu pusu na stanici. Koukla jsem se na Justine. Bože byl tak roztomilej. Měl napuchlý rty a rozcuchaný vlasy. "Shawty vím, že si mě prohlížíš a neslintej" otevřel oči a podíval se na mě. Okamžitě jsem zrudla. Tak tohle bylo trapný. "Seš hroznej" vyšpulila jsem spodní ret. "Včera večer si říkala něco jinýho" cukaly mu koutky. Ale snažil se nesmát. A já byla ta trapka. "Nebavim se stebou" lehla jsem si zády k němu. "Ale notak. Přece nebudeme zlobit" políbil mě na rameno a postupoval ke krku. "Justine" zamrmrala jsem. "Ano" cejtila jsem jak se usmál. "Nech toho prosím" zakňourala jsem. Justin se odtáhl s povzdechnutím. "Včera jsem si to fakt užil" zase jsem zrudla, ale tentokrát mě neviděl. "Já taky" zamumlala jsem. Určitě mě nemohl slyšet. "To jsem rád" najednou se zvedl a začal se oblíkat. "Kam jdeš?" zeptala jsem se ho. "Lásko, jestli to nevíš. Tak já pracuju. Ale to ty víš" mrkl na mě. Rychle jsem vstala a šla za ním. "Asi tě večer navštím" oblíkala jsem si tričko. "Sorry shawty ale mám denní. Je sedm a směna mi začíná v osm. Takže bud muset jít" přitáhl si mě k sobě. "A příjdeš večer" vydechla jsem u do rtů. "A chceš abych přišel" jeho rty se jemně otírali o ty moji. A to způsobilo zachvění v mém podbříšku. Motýlci. "Ano" zašeptala jsem. "Tak já příjdu" políbil mě na rty. Konečně. Odešel. A já začala pištět jak smyslů zbavená. "On mi řekl lásko" . "On mi řekl lásko" po půl hodině mě to přestalo bavit. Tak buď to jsem blázen, nebo jsem se zamilovala. Ale to je blbost. Nemůžu ho milovat. Vždyť se známe dva dny. Já ani nevím co to je láska. Nikdy jsem to nezažila. Ale Justin mě určitě nemiluje. Bože já jsem taková kráva.
*Večer*
Kdy příjde ten Justin. Fakt se nudím. Celej den tady sedím a čumim na film. Asi mu půjdu naproti. To je nápad. Vyběhla jsem nahoru a šla se převlýknout. Vzala jsem si černý legíny a na tričko hodila šedou mikinu na zip. A jde se. Podívám se kolik je hodin. Půl devátý a končí v devět. To stihnu akorát. Šla jsem rychle protože jsem se docela bála. Byla jsem dva bloky od stanice. Když mě někdo popadl za ruku. "Nikoll" ten hlas. Kurva to je Ryan. "Ryane nech mě bejt" snažila jsem se vymanit z jeho sevření. Ale neúspěšně. Byl silnější. "Seš mnohem krásnější. Víš to" ucítila jsem jeho prsty ve mně. Chtěla jsem křičet, ale zacpal mi pusu. "Příště to nebudou prsty a žádnej Justin tě nezachrání" ve vteřině byl pryč. Sesypala jsem se jako domeček z karet a brečela. "Justine" zařvala jsem. Byla chyba jít za ním. Proč jsem šla sama. Jsem tak blbá. "Nikoll. Byla sto ty. Kde si" snad to nejsou halucinace. "Justine" zakřičela jsem z posledních sil. Někdo mě vzal do náruče. "Nech mě. Prosím" zašeptala jsem. "To jsem já princezno. Už ti nikdo neublíží" pevně mě držel. A odnášel pryč.
Ahoj. Fakt se omlouvám, že jsou tak krátký a po takový době. A ještě k tomu takhle večer. Budu se snažit u obou story dávat aspoň delší části a odpoledne.
