Hned jak mě Lucy vyhodila jsem si uvědomil, jak moc jsem jí ublížil. Jsem kretén. Ano chtěl jsem jí nechat jít, ale moje mysl mi říká Neměl si to dělat. Ale rozhodl jsem se a doufám, že správně. Dojel jsem domů a šel do baráku. Zase ta samota. Zase ten starý život. Dneska nemám směnu, takže dneska strávím večer v baru. Musím to zapít. Musím na ní zapomenout, i když to nejde lehce. Ta holka mi za ten čas fakt přirostla k srdci. No nic dám si sprchu a pojedu.
V baru:
Tak dlouho jsem tuhle vůni necítil a docela mi chyběla. Jako ti teď chybí Nikoll zakřičelo na mě svědomí. Fajn dnesku se opiju a najdu si nějakou štětku a bude.
Sedím u baru a nic se mi nechce, ale pořád musím myslet na Nikoll. Nemohl jsem se zamilovat. Já neumím milovat. Milovat se nemůžeš naučit. Ty to umíš plácl se do čela moje svědomí. Zasmál jsem se a upoutal jsem tím brunetu, která byla do teď ke mně otočená zády. Ale když se otočila málem se mi zastavilo srdce. Byla to Nikoll. Kurva. "Nikoll" vydechl jsem. "My se známe" nadzvedla obočí a otočila se zpátky. "Omlouvám se. Nechtěl jsem ti ublížit" zvedl jsem se z barové židličky a šel za ní. "Nech mě na pokoji, nechci s tebou mít nic společného, nechci tě už v životě vidět, nenávidím tě" slzy měla na krajíčku ale snažila se je zahnat. Což se jí povedlo. Nevěděl jsem co mám říct a co mám udělat. Prostě jsem se jí bezmyšlenkovitě přisál na rty. Hned se odtrhla "Co to děláš" vlepila facku, až se mi hlava otočila. Vzala si kabelku a vyběhla z baru. Vyběhl jsem za ní, ale ona už nasedala do taxíku "Doprdele" zařval jsem. Někdy se nenávidím za to, jak jsem arogantní...
Zdrástvujte. Uráčila jsem se napsat novou část. Tak doufám, že se bude líbit, ikdyž tam je milion chyb a ještě k tomu je krátká. Bye, bye.
