Projekt Lycorys Radiata

kapitola.3

Po důkladném prohledání pokoje jsem si sedla na postel. Na stole jsem našla nějaký dopis, ve kterém byla napsána nějaká uvítací řeč, která byla extrémně nudná. Byla ale i docela poučná. Mluvila totiž o tomhle městě,jeho hisrorii a dokonce tam byla i mapa, nebyla nějak detailní ale přesto jí asi využiju. Když o tom tak přemýšlím (sice si to nepomatuju), ale  hotely normálně nedávají tyhle příručky zdarma, natož tenhle by neměl když nemá peníze ani na opravu. Asi jsem trochu paranoidní,  ale divný to rozhodně je.

V noci tady teda budu spát (nemám moc na výběr), ale nechtělo se mi tady zdržovat dýl než musim. Proto jsem se vydala ke dveřím. Jenže jak jsem po chvíli zjistila byly zamčeny. Jsem ve filmu nebo něco?  ,,Haló slyší mě někdo" zavolala jsem. ,,Haló" zavolala jsem znova. Ještě jsem chvíli volala a snažila se otevřít dveře. Klíč byl pořád venku ve dveřích, takže mě to někdo zamknul. V oknech byly mříže (překvapivě kvalitně přidělané) , kterých jsem si až do teď nevšimla. ,,Takže jsem tu zavřená" pomyslela jsem si. Byla jsem na sebe tak naštvaná. To že tu něco neladí mi došlo hned, ale i přes to jsem šla dovnitř aniž bych si něco zjistila a navíc si nepomatuju ani svoje jméno. Naštvaně jsem kopla do dveří. Ani se nehly. To mě naštvalo ještě víc a tak jsem do nich kopala několik minut.

Po tom ci jsem se uklidnila začala jsem znovu prohledávat pokoj. Nevím jestli jsem hledala klíč, nebo něco jiného. Ve skříni byl kufr. Všimla jsem si ho už dřív, ale jelikož jsem si myslela že tady je po někom, kdo tu byl přede mnou a nešel mi otevřít tak jsem ho nechala být. Teď mi ale přišlo že tu není jen tak pro nic. Otevřela jsem ho a uvnitř bylo několik knih zabalených v papíru, skicák, tužka propiska a nějaké oblečení. Opatrně jsem rozbalila jednu knihu a uvědomila si že už jsem jí četla a pomatuju si její děj...