Louis
Nebylo pro mě překvapující že mu to trvalo tak dlouho. Pokud na něj přišel nějaký záchvat jako v podvečer. Po nějaké chvíli přišel. Usedl ke stolu a už se moc nenajedl. Jen se v jídle přehraboval.
„Nechutná?"
„Oh, ne ne to vůbec...tedy jakoby jo, jo chutná jen...jsem plný."
Nechtěl jsem ho dál znervózňovat tak jsem to radši nerozebíral. Ale ticho mi příjemné nebylo, proto jsem se rozhodl že v konverzaci to nevzdám. „Jaké to je být nejmladší prezident? Myslel jsem si, že prezidentem se člověk může stát až po 40ti letech."
„Oh ano, ano tak to bylo, ale u nás se to před volbami změnilo a tak jsem tu. A-a je to...hezké. Lidi ve mně mají naději. Snad i po dnešku." Pousmál jsem se.
„Určitě."
„A...a vy? Nevím jestli se na to mohu ptát, přece jen to asi není zrovna milé téma."
Chvilku jsem přemýšlel jestli mu odpovědět, ale nakonec jsem se odhodlal. „Bylo to pro mě samozřejmě těžké. Nikdy by mě nenapadlo že budu vládnout. Tolik lidí bylo přede mnou." Povzdychl jsem si. „Ale lidé mi jsou oporou. Věří ve mě a jak jste sám řekl, je to hezké."
„A jak to tady máte s partnery? Nejsem si jistý, ale předpokládal bych že stejnopohlavní páry asi nebudou povoleny. Hodláte to změnit, nebo se přizpůsobíte?" Zaskočila mi voda, kterou jsem pil. Jak to sakra ví?!
„Nevím o čem mluvíte." Snažil jsem si takzvaně zachránit zadek.
„No...já...když jste se stal panovníkem...kolovaly u nás jisté fotografie a také články o tom...o...o vaší orientaci. M-možná to byly jen upravené fotky, dezinformace." To není možné. Všechny fotky jsme z internetu stáhli. Není možnost že by zrovna Francouzi nějaké našli.
„Mohl...mohl byste mi je ukázat?"
„Nevím jestli to není nevhodné."
„O tomto tématu se zásadně nebavím, ale...no dobrá...ehm...bylo to mládí, experimenty. Jak jsem uvedl, nikdy by mě nenapadlo že bych se stal králem a z těchto fotek by se stala hrozba. Nicméně stalo se a já se jich potřebuji zbavit. Kdybyste mi ukázal stránky kde jste je našel a ideálně i ty fotky a články...musím je odstranit." Pronesl jsem napůl upřímně. Pravdou je že gay pořád jsem. Toho se člověk jen tak nezbaví, že?
„U nás jste za to velmi oblíbený. Lidé ve vás vzhlíží a..."
„Poskytnete mi ty stránky nebo ne?„ Nepotřeboval jsem slyšet o tom jak jsem tam populární a oblíbený. Mám problém držet to v tajnosti a pokud by se ukázala jen malá naděje že by to lidem nevadilo, dost by mě to podpořilo a asi bych neudělal radost vládě ani anglickému národu.
„Ano" Chvilku něco hledal a psal do telefonu a potom mi je ukázal. Ano. Byl jsem tam já se svými příteli i rychlovkami na jednu noc. Do háje. Bylo to pět fotek, ale kdyby se dostaly k nějakým novinářům co jsou proti mně, nebylo by to dobré.
„Co se píše v těch článcích?"
„Hlavně o tom co se stalo a že nastupujete na trůn vy a že jste průlomový, právě díky vaší orientaci."
„Jsem heterosexuál" Pronesl jsem s nezájmem a stánky jsem si zapamatoval. Ihned když přišli číšníci odnést nádobí jsem poslal pro odborníka a stánky mu nadiktoval. Slíbil že se na ně podívá a udělá co je v jeho silách.
Přesunuli jsme se na gauč a bavili se o všedních věcech jako je počasí. Nechtěl jsem riskovat další závažné téma. Snažil jsem se Stylese trošku poznat, ale přišel mi velmi neutrální. Až moc na to, že je to prezident.
ČTEŠ
Your Majesty |ls|✔
Fiksi PenggemarJak dopadne schůze mladého krále Anglie - Louise Tomlinsona a ještě mladšího francouzského prezidenta Harryho Stylese? Dokáže Harry najít v Louim i jeho lidskou tvář, nebo už je příliš vžitý do své role vážného krále? Co se stane když se Harrymu nic...