19.

707 16 3
                                    

Přiběhla jsem do pokoje, kde byl Rafe. ,,Rafe prosím, nech mě to vysvětlit. Nebylo to tak jak to vyznělo. Jj mě odtahl pryč a ptal se mě jestli ho miluju a já mu řekla že miluju jenom tebe nikoho jiného no a on mě pak polibil. Odtrhla jsem se od něho a vlepila mu facku." Řekla jsem se slzami v očích. ,,Věřím ti Amy, ale i tak si myslím, že by jsme to měli ukončit." Řekl a slzy mu stekali po tváři. ,,Cože? Proč, když mi věříš. To přece nechceš, miluju tě!!!" Vykřikla jsem a u toho vzlikla. ,,Já miluju tebe, ale přemýšlel jsem nad tím celý den. Ubližoval jsem ti hodně krát. Myslim že si zasloužíš někoho, kdo ti nebude Ubližovat. Kvuli koho se nebudeš trápit." Řekl a můj obličej mi padl do dlaní. Zničeho nic se mi udělalo strašně špatně. Běžela jsem do koupelny a začala zvracet. Pak ke mě přišel Rafe. ,,Jseš v pohodě?" Zeptal se. ,,Nestarej se Rafe!" Vykřikla jsem žduchla ho a šla pryč.

,,Jseš v pohodě?" Slyšela jsem hlas za sebou když jsem odcházela z domu. Otočila jsem se a byl to Joey. ,,Nejsem.." Řekla jsem a začala zase brečet. Šel ke mě a obejmul mě. ,,Co se stalo?" ,,Rafe se se mnou rozešel." ,,Cože, proč?" ,,Nechci se o tom bavit..." ,,Dobře, tak pojď pujdeme se projít." Na to jsem jen kývla a šla. Celý večer s Joeym byl fajn. Vubec jsem na Rafa nemyslela. Byl milý, hodný, vtipný a tak krásný. Jelikož jsem neměla kam jít a domu jsem nechtěla tak jsem se domluvila s Joeym, že přespím u něho.

,,Ty si lehni do postele, já přespím na gauči." Řekl když jsme byli u neho doma. ,,Ne, prosím.. nechci být sama." U toho se jen usmal a lehl si ke mě. Otočila jsem se k němu a koukala mu do očí. ,,Děkuji." ,,Za co?" Zeptal se. ,,Za to, že si mě odreagoval a udělal šťastnou. Moc jsem si to s tebou užila." Řekla jsem s úsměvem na tváři. ,,Já Děkuji.. taky jsem si to moc užil. Pamatuju si když jsem tě poprvé viděl v té restauraci. Vím že se to asi nehodí, ale už při prvním pohledu na tebe jsem měl motýlky v břiše a -" ,,Už nemluv.." Řekla jsem a políbila ho. Polibek mi hned opětoval. Cítila jsem se dobře. Všechno mi bylo jedno, Důležité pro mě bylo, že jsem se cítila šťastně a uvolněně. Odtahla jsem se od něj, usmála se a usla s nim v objetí.

Ráno jsem se probudila tím že mi bylo špatně. Hned jsem vyběhla na záchod a zase to ze mě vyletělo. Když bylo po přišel ke mě Joey. ,,Jsi v pohodě?" Zeptal se. ,,Jo bude to nespíš jen kocovina." Když jsem tohle Řekla zamyslela jsem se. Včera jsem měla přece jen jeden panák a navíc tohle není jak kocovina. Že by. ,,Přines mi mobil prosím!" Vykřikla jsem a vykulila oči. Joey mi přinesl telefon a já hned najela do kalendáře. ,,Kurva!... kurva, kurva kurva!!!" Křičela jsem. ,,Co se stalo?" Zeptal se Joey. ,,Mam 3 dny zpoždění a já nemám nikdy zpoždění..." Řekla jsem sklesle. Snad nejsem těhotná. Jestli ano tak nevím co budu dělat. Nechci jit na potrat. Tohle bych nedokázala, ale na druhou stranu nevím co budu s dítětem dělat, když se se mnou Rafe rozešel. ,,Třeba se ti to jen opozdilo.. nebral bych to hned tak vážně." Řekl a pohladil mě po zádech. ,,Prosím hodíš mě ke Cameronum? Potřebuju za Sarah." Na to jen kyvl a vyrazili jsme.

Klepala jsem na dveře a najednou mi někdo otevřel. Byl to můj bratr Scott. ,,Co tu děláš, Amy? Stalo se něco?" Ptal se mě. ,,Je tu Sarah?" ,,Jasně, je u sebe, al-" ani to nestihl doříct, protože jsem byla uz směrem k Sarah. Otevřela jsem dveře a viděla ležet Sarah na posteli. ,,Amy! Co se děje?" ,,Musíš mi pomoct." Řekla jsem a sklouzla zadamy po dveřích. Všechno jsem Sarah vyklopila a ona mě uklidnovala. Dokonce měla nějaký těhotenský test v koupelně, takže jsem si ho udělala.

,,Připravená?" Zeptala se mě Sarah když se šla podívat na výsledek. ,,Ne nejsem.. Sarah počkej, co budu dělat, když těhotná budu...?" ,,Amy, Normálně půjdeš za Rafem. Všechno si vysvětlíte. Vrátíte se k sobě.." ,,Já právě úplně nevím, jestli se k němu chci vrátit. Přemýšlela jsem nad tím a za tu celou dobu jsou lidi kolem mě mnohem milejší než Rafe. Hlavně Joey. Ten je prostě úžasný.." Řekla jsem zasněně. ,,Je to na tobě, Amy. Co uděláš, s kým budeš..., ale jedno vím určitě. Musíš to Rafovi říct." Já na to jen přikývla a Sarah šla pro test. Když se vracela měla úsměv na tváři. Nevěděla jsem jestli to je radost, že bude teda nebo že se směje, že je negativní. ,,Takže, budeš maminka." Řekla Sarah s úsměvem na tváři. Já jsem ji jen sledovala s vykulenyma očima.

Amelia O'Brien | I hate myself because I love you | {Rafe Cameron} DOKONČENOKde žijí příběhy. Začni objevovat