Amelia O'Brien | I hate myself because I love you | {Rafe Cameron} DOKONČENO

18.

Pohled Rafa

Už dvě hodiny jsme seděli v obýváku a čekali na noviny o tom letadle. Kylie mi přinesla čaj. ,,Děkuji." Řekl jsem. ,,Rafe, bude v pohodě, věř mi. Je silná!" Řekla Kylie a mě se opět naplnili oci slzami. ,,Kylie, jsem kretén. Nezasloužím si ji! Všechno jsem posral. Odletěla kvuli mě! Já za to můžu! Jenom já!" Říkal jsem a u toho brečel. Kylie mě opět obejmula. ,,To neříkej.." Řekla a pak si odešla sednout na gauč. Z ničeho nic ve zprávách řekli. ,,Letadlo, které letělo z OBX do NY se našlo. Bohužel se ještě nenašel někdo kdo by žil. Vypadá to, že letadlo vybuchlo a všichni cestující nejspíš zemřeli. Tohle je velká katastrofa." Řekla reporterka v televizi. Jen jsem seděl ani se nehnul. Všichni začali brečet. Mysleli si že je vše ztraceno. Byl jsem v jakem si transu. Ani jsem se nehl a jen jsem cítil jak mi stekali slzy po tváři. ,,Já ji opravdu ztratil." Pomyslel jsem si. Když najednou se začali odemykat dveře všichni vyběhli na chodbu kromě mě. Já stále seděl a nehl se. Otevřeli se dveře a stala tam Amy.

Pohled Amy

,,Co tu všichni děláte? A proč brečíte?" Zeptala jsem se a všichni mě začali objimat. ,,Pane bože Amy! Ty žiješ!" Řekla máma, která stale brečela. ,,Proč bych nežila?" ,,Letadlo, do kterého si nespíš naštěstí nenastoupila tak vybuchlo. Je to katastrofa. Nejspíš jsou všichni mrtví." Řekla Máma a já na ní vyděšeně koukala. ,,To je hrůza. Rozhodla jsem se na poslední chvíli." Řekla jsem a všimla si sedícího Rafa v křesle. Měl hlavu v dlaní a brečel. Všichni mě postupně objímali. ,,Jsem v pohodě... pusťte mě prosím." Řekla jsem a uvolňili mi místo. Šla jsem k Rafovi, sedla si na něho a obejmula ho. ,,Zlato jsem v pohodě. Jsem tady." Řekla jsem a Rafe mě silně objal. ,,Promiň" Řekl a u toho vzlikl. ,,Promiň za všechno. Miluju tě moc." Řekl a znova vzlikl. ,,Rafe, Zlato, to je v pohodě. Vím celou pravdu. Taky tě moc miluju. Jsem u tebe." Řekla jsem a políbila ho na čelo. ,,Kde si vůbec byla tak dlouho?" Zeptal se táta, když přišel k nám. ,,Chodila jsem po pláži a snažila si vyčistit hlavu." Řekla jsem a usmála se na něj. ,,Tohle už nám nikdy znova nedělej zlatíčko." Řekl a šetřel si všechny slzy.

Zbytek večera jsme byli u našich. Všechny jsem stále uklidnovala. ,,No nic, Vidíte, že žiju, tak bych chtěla jít asi spát." Řekla jsem. ,,pojedeš normálně k nám domů že jo?" Zeptal se Rafe nejistě a nervózně. Polibila jsem ho na jeho něžné rty. ,,Takže to je náš dům jo?" Zeptala jsem se. ,,Jasně" Odpověděl a ještě mě obejmul. ,,Tak mi asi pujdeme." Řekla jsem všem. ,,Dobře." Kývla Máma s tátou a šli mi věnovat polibek na tvář. Ještě mě silně objali. Nakonec přišel i Scott a Sarah. ,,Jsem rád, že žiješ sestřičko moje." Řekl a obejmul mě. Něžně mě nadzvedl a já mu rozcuchala vlasy. Pak mě ještě obejmula Sarah. ,,Myslím, že by jsme si měli všichni vyčistit hlavu. Není zitra nějaká party?" Zeptala se Sarah. ,,No, napadlo mě, že by jsme mohli udělat kolaudacku u nás na baráku." ,,klidně." Odpověděla jsem Rafovi. ,,Tak zítra v 8 přijďte." Řekl Rafe a Pak jsme šli společně k mému autu. Rafe byl pořád trochu mimo tak jsem řídila já. Nasedli jsme do auta a já vyjela. ,,Takže, je to mezi námi dobrý?" Zeptal se mě Rafe. ,,Asi jo.. víš já té Loren nevěřila celou dobu proto jsem tam nechtěla jít. A když jsem zjistila od Joeyho, že tě zdrogovala a slyšela jsem v tom videu jak si mimo a jak mě hledáš.. tak-" ,,Počkej od Joeyho?! Ty jsi s ním jako byla?" ,,Jo.." ,,Děláš si prdel? Proc jako?!" Vykřikl po mě. ,,Chtěla jsem vědět pravdu. Tak se laskavě uklidni." ,,Aha, takže ty jses se mnou Rozešla a běžela si hned za jiným jo..?" Když tohle Řekl, hned jsem sjela ze silnice na kraj a zastavila. Otočila jsem se na něho a chytila ho za ruce. ,,Rafe, mezi mnou a Joey nic není.. opravdu, já ti nelžu. Mezi mnou a nikým nic není. Mám jenom tebe a vždycky to tak bude. Slibuju" Řekla jsem a pohladila ho po tváři. Rafe se ke mě naklonil a polibel mě. Pak se hlavou opřel o moje čelo. ,,Dnes jsem si myslel, že tě ztratím" Řekl, když mu ukapla slza. Tohle mě doslova zabíjelo. Vidět Rafa jak pláče. ,,Jsem tady. Jsem tady s tebou jenom s tebou." Řekla jsem a znova ho polibila. Z polibku se stalo líbání. Pak jsem se od něj odtrhla a podívala se na něho. Zkousla jsem se do rtu. Chtěla jsem ho. Strašně moc. ,,Chci jet domů. A hned!" Řekla jsem už docela nadrženě. ,,Jeď Amy, Jeď prosím" Řekl taky dost nadrženě. Já hned vyjela a jela jsem docela rychle. Rafe mi celou cestu sahal na stehno, což bylo pro mě ještě horší. Vubec tu to situaci neulechčovalo.