Narozeniny

303 11 0
                                    

Ležel jsem na posteli a někdo mi zaklepal na dveře.
Myslel jsem si že to bude strejda George a tak jsem zařval přes celý pokoj:,,Jestli mi chceš nutit,ať vezmu do Bradavic tvé dávivé dortíčky, tak na to zapomeň!" jenže to nebyl George ale zato mi do pokoje vtrhl James, vysmátý jak měsíček (je to vtipný když zrovna já řeknu ,,vysmátý měsíček,,)na hnoji.Než jsem se vzpamatoval dostal jsem polštářem po hubě! Můj nejlepší kámoš je totální kretén! Asi čtvrthodinové polštářové bitvě,ve které padlo nespočet sprostých slov  jsme si vyčerpaně sedli na gauč a zapli playstation4.
Zničehonic do mě James žduchl loktem a s výrazem kulišáka mi říká:,,Vím,že to bude znít divně,ale na kdy ti vychází měsíc?Vím,že nechceš nikomu nic udělat,ale chci aby jsi věděl,že tě mužů do Chroptící chýše propašovat bez toho,aby na tebe hloupě někteří koukali."a zpod mikiny vytáhl neviditelný plášť strejdy Harryho.
Úplně jsem zapomněl,že mi zase nastane rok utíkání před tím kým jsem.Než jsem mu stačil odpovědět,přiletěla do pokoje Lily.S úsměvem na rtech a s jiskrou v očích na nás skočila a začala se snámi prát.Spíše to bylo,že James a Lily proti mě.Uprostřed naší bitvy na nás zavolala teta Ginny:,,Duníte přes celý dům.Ať už jste dole upekla jsem dýňové košíčky.".
Ještě celý spocení jsme se dopravili dolů.Albus už seděl a cpal se,tak jsem si taky vzal.
U stolu si každý s někým povídal.Teta Ginny s Lily o Scorpiovi,strejda Harry s Albim a Jamesem o košťatech a já si neměl povidat s nikým.Fanfrpál jsem přestal hrát minulý rok kvůli tomu,že jsem po tatovi vlkodlak a tréninky někdy bývají v noci a pak kvůli tomu,že jsem metamorfomág po mamince,což je též nevýhoda,neboť když uvidím zlatonku mé vlasy se změní do zlata a to už každý pozná.
Až teď jsme si uvědomil,že by měl dnes táta narozeniny.
Musel jsem odejít od stolu.Schody jsem bral po třech.Jelikož jsem strašný debil tak jsem se ještě před dveřmi do pokoje rozbil.Nechtěl jsem,aby mě někdo slyšel ,ale já tu zlost na sebe potřeboval dostat ven.Začal jsem řvát z plných plic a pak se rozbrečel.Seděl jsem s nohama přitaženýma k tělu a brečel jak želva.Brečel jsem kvůli tomu,že jsem nikdy nepoznal rodiče,nikdy mě mateřsky neobjali a nepochvalili,nikdy neviděli mou první úspěšnou proměnu.
Seděl jsem a po tvářích se mi kouleli slzy a já ucítil teplou dlaň na zádech.Zvedl jsem hlavu a přes slzy uviděl malou Lily.Podíval jsem se pozorněji a všiml jsem si,že se jí v očích zrcadlí smutek,strach,láska.Posadila se vedle mě a položila mi hlavu na rameno,její teplé ruce vložila do mých.Seděli jsme a nic jsme neříkali,jen jsem zní čerpal to teplo.
Asi po 10 minutách mlčení mi řekla:,,Víš celou dobu jsem tě pozorovala u stolu a vypadal jsi smutnější než obvykle.Vím proč jsi brečel ,dnes by měl Remus narozeniny,ale už je to víc jak 15 let.Nikdy se už nevrátí,musíš se stím smířit a otevřít oči,neboť máš rodinu která tě zahrnuje láskou"vstala a odešla.

Mé jméno je..........Kde žijí příběhy. Začni objevovat