change....wrong

.

Bože ten člověk je Bůh
Teda...asi nejsem to nemyslel tak jak to vyzvnelo ale
Dal mi něco co jsem nikdy neměl
Ani v katedrách jsem prostě neměli své pokoje, vždy jsem byl s někým
Pořád k němu nemám dobrý vztah, pro něj je to normální, nesmím si ho spřátelit věcmi, tímhle si mě nezíská
S úsměvem na tváři jsem věděl do tý místnosti kam mě poslal princ a šel jsem k menšímu pultu
"Ahoj, dlouho jsme se neviděli"
Koukl jsem se před sebe kde jsem viděl..bože Armina?!
"Armine"
Vydechl jsem na malého blondacka před sebou a jemu se na tváři vykouzlil úsměv
"Armine!"
Zařval jsem a objal ho
Co tu
"Co tu sakra děláš Armine a je tu s tebou i.."
Ani jsem to nemusel dorict a do dveří s efektem
-tak že se dveře rozrazili až vydali hlasitý zvuk
Vtrhla do místnosti černovlasá dívka se sebevědomým úsměvem
"Kdo tu tak řve?"
Řekl zamračeně ale hned jak si všimla že jsem to já se zastavila
"Erene? Co ty tu..?"
Usmála se a doslova mi skočila kolem krku
"Taky tě rád vidím Mikaso"
Usmál jsem se a zatočil s ní ve vzduchu
"Co ty tady? Co děláš na zámku? Když už jsem myslela že tě potkám s vojáky"
Pohladila mě po tváři a stoupla si vedle Armina
"Princ si mě najal jako vlastní stráž"
Řekl jsem a převzal si od Armina talíř s jídlem co mi nabízel
"Princ? Jako ten prcek?"
Zasmál se Armin a já ho napomenul
"Tady o něm takhle nemluv, ale, vlastně i na to jak je malej z něj de respekt"
Sykl jsem na něj a Mikasa se zamracila
"Pracuješ pro to bezcitného monstrum? Pro toho co tebou vždy pohrdal?"
Řekla nevěřícně a já si povzdychl
"Vlastně sem tu tak hodinu, vybral si mě dnes, a, mám vlastní pokoj, po obědě ho půjdeme s princem uklidit"
Řekl jsem pyšně a Armin se zašklebil
"Vždycky tě nesnášel Erene, buď opatrnej, nejsme tam aby jsme ti kryli záda"
Řekla rodičovsky Mikasa, nad čímž jsem protocil oči a věnoval se dal jídlu
Přece mě tu nic nehrozí?
Nebo ano?

Uz je to něco málo přes hodinu co ten spratek obědvá
Co mu může trvat tak dlouho?
Jsem tu u něj v pokoji a line si ctu knihu
To že mě tu nechal čekat si s ním vyridim
Jen počkej Erene...však já ti to všechno vrátím
Sám pro sebe jsem se ušklíbl a zase se začetl do knihy

Po asi čtvrt hodině? Nevím nijak jsem se o čas nezajímal jsem se vydal za princem a když jsem se koukal na hodiny malém mě trefilo
Ona je to už hodina?!
To víc!!
Sakra!
Rychle jsem vběhl k sobě do toho malého pokoje a zastavil se na prahu dveří
Byl už vevnitř, začtený do nějaké knihy
Ležérně byl opřený o rám postele, jednu nohu pokrčenou druhou rovně a když si mě všiml odfrkl si
"O-omlouvam se p-pane, já zdržel jsem se s ...no s p-prately"
Zakoktal jsem a on si otočil na další stránku
"Nezájem Erene, měl jsi mě poslouchat a řídit si čas
Takže až douklidime půjdeme splnit tvůj trest"

Jen co jsem to dořekl byl vidět jeho vyděšený výraz a jak trochu zrudl
Upřímně jsem ho chtěl vzít běhat a stále si na tom trvám ale to co on si nejspíše myslel, bože to je prase!
I když...možná že bych si nechal říc...teda bože dost
Tohle už musí přestat
"Tak pojď ty rajče"
Uchechtl jsem se a on zrudl ještě víc
Nesnáším ho...ale je rostomilý, to mu nikdo nevezme
Došli jsme spolu do uklidoveho pokoje který je speciálně pro mě a vzali jsme tam několik prostředků, koště, vzal jsem i hadr na prach a s tím že to tedy bude muset stačit jsme šli zpět
"Takže spratku, vyčistis prach všude tady, já zatím zametu a vyčistím ti okna"
Řekl jsem a už si bral do ruky koště

"Mám jméno"
Broumov jsem, nelíbí se mi že mi říká spratku,
"Cože si říkal?"
Řekl naštvaný hlasem a já radši zmlkl
Už takhle mám u něj trest
Opět jsem zrudl nad vzpomínkou jak to řekl
Urpime nevím co to bude
A myslím že to nebude nic co by být nemělo ale on to tak podla že..že mě to prostě napadlo a nad tou myšlenkou jak by se nade mnou podpíral, jak by se naše těla vzájemně o sebe třeli a náš pot stékal z našich těl
Nad tím že by nade mnou vzdychal mé jméno a jakmile bych se stáhl tak
"Erene?!"
Vytrhl mě z přemýšlení Levi
A to bylo možná dobře, protože už takhle se mi dělal menší problém v kalhotech, sakra!
"J-jo, u-uz jd-jdu"
Vykoktal jsem celý rudy
Bože!
Cítím se jak nějaká vlhká třináctka
"Tak do toho"
Řekl ještě a pak jsem začal otírat ten prach
I když podle mě to vůbec není potřeba

Co to do něj vjelo?
Já se ho na něco ptal a on jako by byl úplně mimo
Nebo takhle
On byl úplně mimo
Co se mu tak honilo v hlavě
Koukal na mě se privrenyma očima a čím dál tím víc nabíral rudé barvy
Počkat
Že on si nepředstavoval nic...
Koukl jsem se na něj a on už v klidu otíral prach
Jeho tváře byli pořád trochu narůžovělé ale už ne tolik
Musel jsem se ale zašklebil když jsem viděl jak mu padá ten prach do vlasů
"Počkej, na"
Natáhl jsem k němu ruku s oblečením aby si ho vzal, je to něco jako plast před prachem
"Nechci děkuju"
Zasmál se a já si odfrkl
Jeho chyba
Sám jsem si šátek na hlavu dal a začal zametat