.

30 2 0
                                    

Koukal jsem na něj s otevřenou pusou
Jak mu to může udělat?
"S kým?"
Řekl jsem pořád překvapeně a on otočil hlavu na stranu aby se na mě nemusel koukat
"S jednou uřvanou krávou s kterou se známe u dětství"
Řekl potichu a já k němu přišel
"Proto utíkáme, to chápu ale mám ještě dvě otázky"
Přejel jsem mu rukou po zádech a on sebou trhl
"Ptej se"

"Proč si mi to nechtěl říct, a proč jsem tu s tebou"
Zeptal se s já sklonil hlavu
"Je mi to blbý, že jediný vztah mi domluvil otec, že mě nikdy nikdo dobrovolně nemiloval
A jsi tu protože chci aby si tu byl, nevím koho jiného bych vzal
Všichni mě nenávidí
Vlastně i ty ale, já ani nevím..promiň"

Tak teď jsem byl zmatený ještě víc
On se mi omluvil?!
A já ho nenávidím?
Sakra já nechci aby si to myslel!
"Nikdy jsem neřekl že tě nenávidím"
Vstal jsem a koukal se do strany
"Nejsi monstrum jak o tobě všichni říkají, tomu nevěřím, jsi dobrý člověk, jen nemáš moc šancí to ukázat ostatním"
Vlastně jsem mu ani nelhal
Pořád si to o něm myslím
Pořád si myslím že i on má svou slabinu na kterou prostě jednou přijde
Že i on si najde člověka a bude schopen milovat

Poslouchal jsem jeho slova s uvědomoval si co říká
Sakra Erene!
Já nemůžu milovat a být milovat copak to nechápeš?!
Já prostě monstrum, jak o něm mluvíš jsem!
"Půjdem spát, brzo ráno vyrážíme"
Řekl jsem s on kývl na souhlas
Zabalili jsme se každý do jedné deky, který tu Eren také měl
Fakt nechápu jak to tu může být tak dlouho ale jsem rád ze je to aspoň teplo
Leželi jsme naproti sobě a uprostřed jsme měli oheň
Takže zlatavé paprsky dopadali na jeho tvář
Spal, tím jsem si byl jistý
Proto jsem mohl pozorovat jeho tvář aniž bych se bál že mě chytí
Nechápu ho..
Jak může být tak naivní a milý ke všem?
Všem dává šanci ale..ale co když si ji ten někdo nezaslouží?
A jo...mluvím o sobě a vím že si nezasloužím tu šanci protože už takhle jsem se k němu choval hrozně
Tak proč to řekl?
Proč si o mě myslí že jsem dobrý člověk když se o mě říká že mé srdce je z čistého ledu
Proč mi dává šanci když já ji mít nemám
A proč nad tím teď vlastně přemýšlím?
I když je krásný...z ohně vyzařuje světlo které mu osvětluje obličej
Má povolené rysy a do obličeje mu trčí pramínek jeho neposedných vlasů
Byl doslova zachumlanej pod deku, musela mu být zima
"Ah"
Otočil jsem se na záda a zavřel oči
"Proč sakra já!"
Zavrčel jsem a upadl do své říše fantazie


Probudil jsem se celej ztuhlej
"Sakra!"
Zavrčel jsem a rychle se zvedl
"Levi?"
Houkl jsem přes tu jeskyňku a rozhlédl se
Kde sakra je?
"Tady jsem"
Slyšel jsem za sebou a s leknutím se otočil
"Byl jsem nám pro snídani"
Pokrčil rameny a položil přede mne nějaké jídlo
"Kde si?"
Řekl jsem nechápavě a převzal si od něj chleba
"Nějaké jídlo jsem nám zabalil"
Uchechtl se, jako by mi četl myšlenky, a já se s chutí dal do mé snídaně
"A Levi, nechci bejt nějakej vlezlej nebo tak...a ale..co chceš d dělat teď?"
Řekl jsem se sklopeným pohledem který jsem upíral do země
"Musíme se dostat víc na sever, existuje společnost PPP
Víš co to je?"
Zeptal se a já se uchechtl
"Ovšem že vím"
PPP
Příbytek pro pocestné
"Mám nějaké peníze takže si tam pronájmem nějaký domek a dokud nerozhodnu co dál budem tam, souhlas?"
Zeptal se a já s úsměvem přikývl
Líbila se mi představa že by jsme měli vlastní domek
Leviho mám dá se říct rád, nebo spíš mi už nevadí a vždy jsem chtěl mít vlastní domeček
Rychle jsem tedy dojedl chleba a spolu jsme se vydali cestou dál

Sly jsme opravdu dlouho dokud nepadl zase večer, ano šly jsme opravdu celý den
"Levi, zastav sakra je večer musíme někde přespat"
Zastavil mě hlas Erena
Otočil jsem se na něj a musel mu dát za pravdu
Zaprvé vypadal dost vyčerpaně a někde přespat musíme
Vidím to ještě tak na tři dny tu cestu
Rozhlédl jsem se tedy okolo a když zachytil malé světélko které bylo nedaleko před námi rozešel jsem se
"Už jen chvíli, to vydržíš"
Řekl jsem ještě a slyšel jeho kroky za mnou
..
Moje myšlenky se potvrdili
Byl to menší domek
Usmál jsem se a zaklepal na dveře mezi tím co na mě Eren nechápavě hleděl
Po chvíli se dveře otevřely a z nich vyšla nějaká stará žena
"Dobrý den, víte je už opravdu pozdě a my by jsme potřebovali kde přespat, můžeme vám nějak pomoct a vy naoplatku nás nechat přespat?"
Optal jsem se a ženě se vykouzlil úsměv na tváři
Stejně jako Erenovi za mnou

"Ale zajisté hoši, ani nepotřebuju pomoct, budu ráda když budu mít společnost"
Usměje se na nás a zdvořile nás pozve domu
S úsměvem na tváři jsem si sundal plášť a odložil si věci
"A co vlastně dělají tak pohlední mládenci zrovna uprostřed pustiny?"
Usmála se ta paní a začala vařit vodu
"Jsme zde na tajné misy"
Řekl Levi dříve než bych cokoliv stihl udělat
"Zajímavé, dáte si čaj?"
Milé se usmála, už jsem viděl jak Levi vrtí hlavou ale teď jsem ho zase předběhl já
"Moc rádi"
Zazubim se na Leviho a ten mě propálí pohledem
Paní se na nás jen usměje
Donese nám šálky čaje a sama vyndá ingredience a začne něco kuchtit
"Nechcete pomoct paní?"
Slušně jsem se optal a ta paní se usmála
"Moc ráda, a mimochodem jsem Hinata"
Uzřela si své ruce do zástěry a podala mi ji
"Těší mě, já jsem Eren a tohle je Levi"
Usměju se na ni a Levi jen kyvne
"Těší mě, tak pojď"
Dá mi do ruky mísu s těstem a už jsem začal míchat
"Dobře to stačí teď to rozválíme a uděláme z toho různé obrázky"

change....wrongKde žijí příběhy. Začni objevovat