mé nesmyslné a nemožné psaní

legenda o strachu a děsu

Jsem otisk duše na papíře
Nasloucháš mi ve slepé víře
Jsem hlas bez přidělené tváře
Jsem stín jejž neodhalí záře
Jsem hlas noci jenž zní
Toulám se zatím co sní
Jsem poutník co ztratil cestu
Ukotven v opakujícím se gestu
Schován za svou vlastní múzou
Ukotven úžasem i nekončící hrůzou
Jsem strážcem noci samozvaným
Když utíkám před sebou samým
Nechtěj znát příběh jejž nesu
Legendy o strachu a děsu
Poslouchej jen poezii noci
Již píši dokud budu moci