cinnamon scent // harry potter fanfic

quiddich

Vyšli jsme z místnosti. ,,Tudy." zavelela jsem a rozešla jsem se po schodišti dolů. Pořád jsem se rozhlížela kolem. Bála jsem se. ,,Kde že jsi tu hůlku ztratila?" zeptal se Oliver. ,,U prefektských koupelen." odpověděla jsem a okamžitě jsem celé téhle výpravy litovala. ,,Vždyť si říkala, že jsi je nenašla." zastavil se Oliver a naštvaně se na mě podíval. ,,Fakt? Tyjo, to ani nevím." chtěla jsem jít dál ale chytl mě za rameno. ,,Kde sis roztrhla to tričko?" pořád se na mě naštvaně díval. ,,Pojďme prosím." prosebně jsem řekla a ohlížela jsem se okolo. Pustil mě, kývl, ale pořád na něm byla vidět zmatenost. Došli jsme k umývárnám. Naznačila jsem mu ať počká tam kde je, což už vůbec nepochopil. ,,A hele! Já věděl, že se vrátíš." vylezl z poza rohu Blaise. ,,Jdu si jen pro hůlku, nech mě napokoji." sykla jsem. ,,Pořád jsi mi neodpověděla na moji otázku." usmál se. ,,Řekla jsem, že nevím. A i kdyby, co se stane? Zajdeš za Brumbálem, řekneš mu své myšlenky, on udělá čáry máry a budu ve zmijozelu?" popošla jsem blíže k němu. ,,I mudla bych byla radši než zmijozel." znechuceně jsem procedila mezi zuby. On se zasmál. ,,Kdo mi zabrání v tom, tě hodit i na tamten sloup?" zamračil se. ,,Třeba já?" Oliver stál za Blaisem s připravenou hůlkou. ,,Expeliarmus!" Blaisova hůlka odletěla daleko od něj a já se děkovně podívala na Olivera. ,,Vidíme se na zápase." usmál se Oliver na Blaise a kývl na mě, abych šla. Proklouzla jsem kolem Blaise vzala si hůlku a přiběhla k Oliverovi.

,,To si mi nemohla říct, že tě tam napadl?" promluvil na mě hned co jsem mu vše vysvětlila. ,,Já nevěděla, že tam ještě bude, nemusel si to vědět celé." odpověděla jsem a zadívala jsem se do země. ,,Hele chceš si promluvit o tom, co říkal?" soucitně se na mě podíval. ,,Ani ne. Stejně si budeš myslet, že jsem klobouk proklela abych byla v Nebelvíru." podívala jsem se jinam. ,,Já si to nemyslím ani teď. Ne, že by si to nezvládla." zastavil se. ,,Ale Kat, ty jsi nebelvír. A ne proto, že to řekl nějaký klobouk, ale protože ne každý by se dokázal postavit 190cm vysokému zmijozelu bez hůlky. Viděl jsem jak si k němu přišla blíž a nebála se ani té poznámky s mudlama. To by neudělala žádná jiná kolej." díval se na mě. ,,Díky." upřímně jsem řekla a vstoupila do společenské místnosti. ,,Olivere?" stihla jsem říct než jsem vstouopila do dámských ložnic. ,,Ano?" usmál se. ,,Nikomu o tomhle neříkej." chytla jsem svůj řetízek. ,,O tom co ti Blaise řekl?" zeptal se. ,,Asi o tomhle celém." odpověděla jsem. Kývl. Trochu jsem se usmála a vešla jsem do ložnic.

Ráno jsem se probudila a únavou jsem nemohla ani vstát. Oblékla jsem se a s Hermionou, Ronem a Harrym jsem vyrazila na snídani. Uviděla jsem Olivera a vzpomněla jsem si na noc. Usmál se na mě. Rychle jsem se také usmála. Sedla jsem si a nalila si kafe. ,,Copak Kat." ozval se najednou George. ,,Těžká noc?" dodal Fred a mrknul na mě. Zaskočilo mi. Nenápadně jsem se podívala na Olivera, který byl taky jemně zaskočený. ,,Co prosím?" mile jsem se zeptala dvojčat. ,,Jen si děláme srandu." řekli naráz a já zavrtěla hlavou. Celou dobu jsem se nenápadně dívala k zmijozelkému stolu, ale Blaise nikde nebyl. Dojedla jsem si snídani, rozloučila jsem se s Dvojčaty, Oliverem a Ginny a šla jsem s trojkou na hodiny. První jsme měli lektvary se Snapem. Učili jsme se o bezoáru, párkrát se povozil na Harrym, načež jsem Harrymu pokaždé věnovala úšklebek abych ho malinko rozveselila a párkrát jsem se přistihla mimo přemýšlející nad dnešní nocí.

Takhle jsem přežila ještě několik hodin a pak už byl oběd. Trojice ještě musela za Hagridem, tak jsem šla do velké síně sama. Sedla jsem si a to už u mě byli dvojčata. ,,Víme o tvém nočním dobrodružství." řekl vítězně Fred. ,,Neboj, nehodláme to nikomu říct, když ty nám řekneš všechno." mrkl na mě George. ,,Jen jsem nemohla spát tak jsem si šla dát koupel." pronesla jsem klidně ,,S Woodem?" řekli naráz. ,,Kdo je Wood?" nadzvedla jsem obočí. ,,Nehraj blbou Kat." zašeptal George. Jen jsem se na ně nechápavě podívala. ,,Georgi já bych řekl, že fakt neví." zasmál se Fred. ,,A to si s ním včera užívala bublinek." dodal George ,,Oliver Wood." řekli nastejno. ,,Jak víte, že se mnou byl Oliver?" vypálila jsem ze sebe a oni nadzvedli obočí. ,,Teda ne, že by byl." dodala jsem hned. ,,To neukecáš Kat." řekl Fred. ,,Ahoj, co tu děláte tak brzo?" přišel i Oliver. ,,Ták a jsme tu všichni." slavnostně pronesl Fred. ,,Co se děje?" zmateně řekl Oliver. ,,No to nám řekni ty a Kat." zkřížil si ruce na hrudi George a šibalsky se usmál. Koukala jsem celou dobu do země. ,,Měla bych jít za triem. Jsou pryč už docela dlouho." zvedla jsem se a chtěla odejít. ,,Nikam nikam, chceme to vědět." řekli na střídačku dvojčata. ,,Co vědět." zeptal se Oliver. ,,Co jste dělali ve 4 ráno u koupelen." mrknul na nás George. Oliver se na mě podíval, ale já se dívala na dvojčata a přemýšlela nad nějakou výmluvou. ,,Nemohli jsme oba usnout, tak jsem Kat vzal do míst kde dnes měla hodiny, aby trefila." usmál se na mě. Rychle jsem mu letmý úsměv oplatila a odešla. Páni, rozhodně umí lhát líp jak já. Dorazila jsem na pokoj. Nechtělo se mi nic dělat ani nikam chodit. Lehla jsem si a usnula. Vzbudila mě Hermiona. ,,Teď jsme přišli z oběda. Promiň předtím jsme se zdrželi u Hagrida. Jdeš s námi na famfrpál?" na mě tohle bylo až moc energie ,,Asi ne, ještě si pospím." spokojeně jsem se usmála ,,Tak to ne. Jdeš s náma." usmála se Ginny a vytáhla mě z postele. Rychle jsem se oblékla a samozřejmě jsem u toho několikrát zavrčela. ,,Tady je naše věž." výskla na mě Ginny a táhla mě do schodů červeno-zlaté věže. Sedly jsme si a hned vzápětí za námi přišel Ron s Hermionou. ,,Ještě, že je hezké počasí. Harry alespoň uvidí lépe zlatonku." řekla Hermiona a já nechápavě koukala. Najednou jsem uviděla celý nebelvírský tým, jak vletěl na hřiště. Dvojčata, Oliver, Harry a tři holky. Co jsem z toho tak pochopila - Harry je chytač, dvojčata odrážeči, Oliver brankář a ty holky hráčky. Sledovala jsem bedlivě celé utkání. Vyhráli jsme. Harry chytil zlonku, teda zlatku, čemuž pořád nerozumím, ale vyhráli jsme! Po zápase jsem se rozhodla jít do knihovny pro pár knih na užívání obranných kouzel. Teď už budu připravená. Žádný Blaise mě nezaskočí. Vracela jsem se na kolej. ,,Co tak pozdě?" promluvil na mě nějaký hlas.