cinnamon scent // harry potter fanfic

boggart

,,Co tak pozdě?" promluvil na mě hluboký hlas. Otočila jsem se a uviděla profesora Lupina. Učí Obranu proti černé magii. Je to jeden z nejvíc fajn učitelů v Bradavicích. ,,Jen jsem si šla půjčit nějaké knihy na předměty." slušně jsem odpověděla. ,,Je 11 večer." zasmál se. ,,Jejda, nějak jsem zapomněla hlídat čas, omlouvám se." vážně bych měla víc dbát na můj spací režim. Než jsem si to uvědomila, učitel už stál u mě a díval se na knihy, co jsem si půjčila. ,,Jak se ubránit nepřátelským kouzlům rychle a snadno," polkla jsem, ,,101 triků jak odrazit kouzlo, efektivní obrana," přečetl a podíval se na mě, ,,Slečno Ardenová, není tu něco, co byste mi chtěla říct?" nadzvedl obočí. ,,Ne." řekla jsem s klidem a usmála se. ,,Dobře, dobře. Teď ale už běžte na kolej. Zítra je Obrana proti černé magii spojená s pátými ročníky, tak se na to pořádně prospěte." usmál se. ,,Prosím?" ,,Včera jsem hodinu čtvrtých ročníků zrušil kvůli famfrpálu, nějak ji nahradit musím." zasmál se. ,,Aha, samozřejmě. Dobrou noc." rozloučila jsem se a vydala se na kolej. Sakra. To bude dílo. Dvojčata, Wood a já v jedné místnosti.

Probudila jsem se a šla s Ginny na snídani. Neměla jsem moc hlad,ale musela jsem zkusit Nevillovy košíčky. Po snídani jsem šla směrem k učebně OPČM, ale někdo mi zaklepal na rameno. ,,Ahoj." usmál se Oliver. ,,Ahoj." pozdravila jsem ho také. ,,S těmi dvojčaty to bylo o Merlinův fous." zasmál se. ,,Myslíš, že nám to uvěřili?" zeptala jsem se. ,,Ani náhodou." zasmál se a já také. ,,Jinak, jsi v pohodě?" nadzvedl obočí.,,Jen furt přemýšlím nad včerejškem." ,,Hele co se stalo se stalo, zmijozelové jsem v tomhle nepředvídatelný a rozhodně nic z toho nebyla tvoje chyba, nemá cenu nad tím přemýšlet." pohodově se usmál a já pokývala a šli jsme na sloučenou hodinu. Už tam bylo pár lidí i s Lupinem. ,,Vidíte tu skříň?" řekla Hermiona. ,,To je Garaudenova almara." vydechla. ,,A?" ozval se Ron. ,,A? Takhle skříň by uvnitř udržela i víte-vy-koho" ,,Páni." řekla jsem. ,,Ale Hermiono, není uvnitř že ne." zeptal se se strachem Ron. ,,U Merlina, nebuď hloupý Ronalde. Vždyť víš, že-" dál už jsem je neposlouchala, protože Lupin začal vysvětlovat náplň dnešní hodiny. ,,Dnes zkusíme něco z praktické části. Důležité je znát zaklínadlo. Opakujte po mně: Ridikulus." ,,Ridikulus" sborově jsme zvolali. ,,Víc zřetelněji: Ridikulus!" ,,Ridikulus!" zopakovali jsme. ,,Výborně, v této skříni je bubák a jak víme, bubáci na sebe berou podobu toho, čeho se nejvíc bojíme, proto je důležité, až někdy v budoucnu potkáte bubáka, umět toto zaklínadlo. Neville! Ty první. Čeho se nejvíc bojíš?" zvolal. ,,P-profesora Snapea." zamumlal Neville. Začali jsme se smát. ,,Dobře Neville, tvůj bubák převezme podobu profesora Snapea. Připrav se na to. Pak jen-" sklonil se Lupin s Nevillovi a něco mu pošeptal. Poté od něho odstoupil a mávnutím hůlky otevřel skříň z níž opravdu vylezl profesor Snape. ,,Ridikulus!" vykřikl Neville. Profesor Snape najednou držel v ruce červenou kabelku a na sobě měl leopardí šaty s koženou bundou. Smáli jsme se. ,,Výborně, výborně! Vidíte? Stačí si jen bubáka představit, jako něco vtipného. Kdo bude mít hotovo, můžete jít. Udělejte řadu. Další!" pobaveně vykřikl a zapnul veselou hudbu. Jako další šla Parvati z Nebelvíru. Sledovala jsem pobaveně hodinu, když přišla řada na mě. ,,To dáš." špitla na mě zezadu Cho. Usmála jsem se na ni a popošla k bubákovi. Chvíli se měnil ve vzduchu když najednou na sebe vzal podobu něčeho, čeho jsem se bála, že vezme.