Strach

𝒇𝒓𝒊𝒆𝒏𝒅𝒔

Další den už jsem šla do školy.
Celý den tam se hrozně táhl, ale naštěstí nám odpadly poslední dvě hodiny takže mé trápení bylo u konce.

Byla jsem zas ve svých myšlenkách, když v tom mě vyrušil hlas. Moc dobře jsem věděla komu patří.
,,Čauky Sofi!" zapištěla Verča.
,,Ahoj, co ty tady?".
,,Byla jsem u kluků ve studiu, ale už mě to tam nebavilo" odvětila mi.
,,V jakém studiu? Co dělají?" zeptala jsem se na další otázku.
Verča se na mě divně podívala ale nakonec odpověděla.
,,Dělají hudbu, rapujou".
,,Aha, já rap neposlouchám takže je neznám" vysvětlila jsem ji a ona jenom přikývla.

Po dlouhém přemlouvání jsem svolila a šla s Verčou k ní domu.
Nebo spíš k Liborovi domů, bydlí u něj.

Povídali jsme si snad o všem.
Pak ale přišla věc o které se nerada bavím.
,,Co ty a tvoje rodiče?".
,,Táta umřel, s mámou nemám dobrej vztah. Všechno mi zakazuje... Nechci se o tom moc bavit" nuceně se usměju.
Ona to pochopí a na nic se dal neptá.

Za hodinu po tom jsem už musela jít. Rozloučila jsem se s ní a šla cestou k domu.