Vzpamatuj se!

Neodcházej...

Karel s Maky nakoupili nejnutnější potraviny, Maky si koupila i nějaký dobroty a prostě to, co chtěla a na co měla chuť.
Oba dva zastavili před ubytovnou.
K: ,,Markétko neboj se, kdyby se cokoliv dělo, vezmu si tě na pár dní k sobě. Pokud by se táta choval nějak hnusně nebo tak."
Maky: ,,Ale co škola a brigáda? Jse domluvená s pani Tomáškovou."
K: ,,Na pár dní se to nezblázní a Mery já zavolám."
Maky: ,,Tak dobře." kývla a vešli dovnitř.
Došli ke dveřím a Maky otevřela dveře. Vešla první a za ní hned Karel. Domluvili se spolu, že Karel bude potichu co nejdýl, aby si vyslech jak David s Maky jedná. Mají tam malou chodbičku a za rohem mají teprve a obývák s kuchyní dohromady.
D: ,,Markéto?"
Maky: ,,Ahoj tati."
D: ,,Kde jsi tak dlouho?! Mám hlad! Máš něco k jídlu?"
Maky: ,,Říkala jsem ti, že se jdu zeptat na brigádu a vzali mě." řekla s úsměvem.
D: ,,A kam?"
Maky: ,,Na urgent."
D: ,,Co tam? Budeš akorát ficka, nic víc. Nenechaj tě dělat nic a prachy jsou za to aspoň slušný?"
Maky s Karlem přišla do kuchyně i s nákupem. David k ní byl zády, takže si ani nevšiml, že s ní jde Karel.
Maky: ,,Jo, řekla bych, že jo. Je tam hrozně moc milá a hodná vrchní sestra. Naučí mě všechno co půjde." vysětlovala to Davidovi nadšeně.
D: ,,Máš něco k jídlu nebo ne?"
Maky: ,,Jo mám."
D: ,,Tak mi sem něco dej a mazej se učit."
Maky si povzdechla a podívala se na Karla.
Maky: ,,A nemůžeš si něco najít i ty? Já vim, že ti máma chybí, ale tohle nikam nevede. Akorát se z tebe stala troska a mě už to fakt nebaví!"
D: ,,Co si to dovoluješ, ty nevděčnej smrade!" zvedl se prudce David, ale jakmile uviděl Karla, tak ztuhnul.
D: ,,A ty tady doprdele děláš co?!"
K: ,,Chtěl jsem vidět jak se máte a jak si žijete, ale tohle nemyslíš vážně, ne?!"
D: ,,Jdi doprdele! Sám si se o rodinu nestaral a mě budeš poučovat?!"
K: ,,Mrzí mě co se stalo, ale v tomhle Markét nemůže žít! Je to mladá slečna, která musí vydělávat peníze jenom proto, že její táta je neschopnej."
D: ,,Táhni doprdele! Nikdo tě sem nezval a ty se mazej uči!" zařval na Markét. Maky chtěla běžet pryč, ale Karel jí zastavil.
K: ,,Pojedeš se mnou Markétko."
D: ,,Nikam nepojede! Tady je doma!"
K: ,,Tomuhle ty říkáš domov? Nechutná, zaplivaná ubytovna, kde si nemáte kam ani pomalu dojít na záchod, tomu ty říkáš domov?! Dokud se neprobereš, tak Markétu neuvidíš!"
D: ,,Je to moje dcera!"
K: ,,To ano, je.. Ale v tomhle žít nebude! Až se dáš dohromady, tak mi zavolej a domluvíme se co a jak dál. Dřív Markétu prostě neuvidíš!" zařval na Davida. ,,Markétko pojď, vem si nějaký důležitý věci a půjdeme." podíval se na Markét. Karel čekal u dveří a Markét se balila.
D: ,,Neodcházej... Už budu na tebe hodnej a najdu si práci."
Maky: ,,Nejde to tati.. Já už takhle nemůžu... Až si jí najdeš, tak se vrátim, dřív ne. Promiň."
Otočila se a s Karlem odešla pryč.