Vzpamatuj se!

Zachovat klid

Maky dopadla na silnici v bezvědomí. Řidič zavolal okamžitě sanitku a snažil se Maky pomoct. Když dojeli záchranáři, tak naložili Maky a jeli s ní okamžitě na úrgent.
H: ,,Markéta Hofbauerová 16 let, řidič jí srazil na přechodu, poskytl jí první pomoc, ale je zaintubovaná, zlomenina levýho berce, nemůžeme vyloučit i vnitřní krvácení."
M: ,,Proboha Markét." pohladila jí a předávala Vali.
V: ,,Beru, kam můžeme?"
M: ,,Na 1."
V: ,,Tak jedeme pánové."
Markét odvezli na box a Vali jí začala vyšetřovat.
Mery za chvilku přišla taky.
M: ,,Jak je na tom?"
V: ,,Zatím pořádně nevím, ale určitě zavolej rodiče."
M: ,,Jasně." kývla a šla hledat kontakt na Davida, jenže ho nemohla sehnat, tak zavolala Karlovi.
KH: ,,Hofbauer, prosím?"
M: ,,Dobrý den pane profesore, já se moc omlouvám, že Vás ruším, ale přivezli Markétu a nemám kontakt na její rodiče, mohl byste mi ho dát?"
KH: ,,Proboha co se stalo?"
M: ,,Srazilo jí auto."
KH: ,,Jak je na tom? Okamžitě tam jedu."
M: ,,Zatím nic nevím, teď jí vyšetřujou, ale potřebovala bych ten kontakt na rodiče."
KH: ,,Ozvu se sám.. Přijeme oba."
M: ,,Dobře, děkuju."
KH: ,,Já děkuju."
Karel položil rychle telefon a volal Davidovi. Ten jakmile uviděl na displeji tátovo jméno, tak to nechal bejt. Když mu to vyzvánělo už asi po pátý, tak to naštvaně zvedl.
D: ,,Co furt votravuješ?!"
KH: ,,To je dost, že mi to vezmeš... Teď neni čas na dohady, Markét je na urgentu."
D: ,,Jo, já vim, byla tady a říkala mi, že jde na brigádu, kvůli tomu mi snad memusíš volat, ne?"
KH: ,,Srazilo jí auto."
D: ,,Ccože? Jak je na tom?!"
KH: ,,Zatím nic nevím, jedu tam, jestli chceš, vezmu tě s sebou."
D: ,,Ok, něco na sebe hodim a za jak dlouho tady budeš?"
KH: ,,Za 10 minut."
D: ,,Ok."
Típl to a rychle se dával dohromady, aby aspoň vypadal nějak normálně.

Za 10 minut tam opravdu Karel byl. David už na něho čekal před ubytovnou. Nasedl a jeli na urgent. Celou dobu bylo mezi nimi hrobový ticho a atmosféra by se dala krájet.
Za ani ne 5 minut byli u urgentu. Karel rychle zaparkoval a běželi na urgent.
Mery jakmile uviděla profesora, tak k němu šla.
M: ,,Dobrý den pane profesore."
KH: ,,Dobrý den Mery."
D: ,,Už víte co je Markétě?"
M: ,,A Vy jste?"
KH: ,,To je můj syn David, Markéty otec."
M: ,,Aha.. Vaše dcera je teď na operaci, chvilku to bude trvat."
D: ,,A co jí je?"
M: ,,Krvácela do břicha. Měla zlomeninu pravýho berce, to je.."
D: ,,Já vim, co to je. Jsem taky doktor."
M: ,,Pardon, tak si zatim sedněte a jakmile budeme vědět co a jak, tak Vám dáme vědět."
D: ,,Můžu se podívat na sál?"
M: ,,To bohužel nejde."
D: ,,Je to moje jediná dcera, jediný dítě.. Všechno co mi zbylo."
M: ,,Já Vás chápu, ale není dobrý nápad, aby jste jako člen rodiny to viděl." snažila se ho Mery uklidnit.
KH: ,,Kdyby si nebyl takovej sobec, tak se to nemuselo stát!" podíval se na něho přísně. David neměl chuť se hádat a tak se jen podíval na Mery.
M: ,,Zatím se posaďte, nechcete vodu?"
D: ,,Ne, díky. " sedl si David na lavičku a snažil se zachovat klid..