Osvobození Sisyfa [Snarry, ✓]

Kapitola 9

„Harry!" Něčí ruce popadly Harryho za ramena a zatřásly jím. „Jste opilý?"

„Ne." Harry odstrčil Severusovy paže a posadil se. „Jen odpočívám," odpověděl tvrdohlavě a škytl. „Kolik je hodin?"

„Tři," odpověděl Snape. Pořád měl Harryho tělo.

„Co děláte s mým tělem ve tři hodiny ráno?" Harry měl pocit, že odpověď vlastně nechce znát.

„Byl jsem ve vaší kanceláři na Ministerstvu. Co děláte v mojí posteli?"

Harry se podíval dolů na postel. Po tom matoucím večeru šel do Snapeovy ložnice, lehl si na postel a vdechoval jeho vůni. Neměl v úmyslu tam spát, ale postel mu připadala neodolatelně útulná, a tak usnul dřív, než se donutil odejít. „Čekal jsem na vás. Chtěl jsem vědět, s kým jste mluvil, abych ráno nevypadal jako blázen, že si to nepamatuju."

Snape se posadil na postel vedle Harryho. Prošel krátký seznam jmen a sdělil mu, o čem spolu hovořili. Nestalo se v podstatě nic nezvyklého.

„Můžete si změnit tvář?" požádal ho Harry. Bylo mu nepříjemné slyšet Snapeův hlas ze svých vlastních úst.

Snape vypil lektvar, který nosil stále při sobě, a proměnil se zpátky na Dimitriho.

„Myslel jsem vaši skutečnou tvář," řekl Harry podrážděně.

Snape pomalu vytáhl hůlku a seslal na sebe několik kouzel, která postupně proměňovala jeho nos, kůži a řadu drobných rysů ve tváři, dokud před Harrym znovu neseděl muž, kterého si pamatoval z doby před pěti lety. „Je to lepší?" zeptal se, zatímco si ohmatával nos, aby zjistil, jestli mu dodal správnou velikost.

Konečně. Harry měl Snapea zpátky. Ne Dimitriho nebo svého dvojníka, ale muže, o kterém se domníval, že ho navždy ztratil. Jeho hákovitý nos a nezdravě bledá pleť sice objektivně nebyly tak hezké jako jeho nová tvář, kterou pro sebe Snape stvořil, ale svým zvláštním způsobem byly pro Harryho mnohem přitažlivější. Výraznější. Byla to tvář muže, který byl v životě svědkem nepředstavitelných hrůz a který jich také sám na své cestě mnoho spáchal. Působila opravdově, nebyla to jen další maska. Už jen to, že ji znovu uviděl, vyvolalo v Harryho slabinách mučivé záchvěvy, a část jeho těla se chtěla převalit a roztáhnout nohy jako zvíře v říji. Nebylo to zdravé, že se cítil tak připoutaný k někomu, koho v podstatě neznal a o kom se zapřisáhl, že se s ním už nikdy romanticky nezaplete.

„Zase ty vaše vlasy. To vážně nemáte hřeben?" řekl Snape s pobavením ve tváři, když prsty prohrábl Harryho nezkrotné vlasy. Harry jeho dotek cítil ještě ve chvíli, kdy Snape ruku stáhl a zeptal se: „O čem dalším jste se mnou chtěl mluvit?"

V šoku z toho, že konečně znovu vidí Snapeovu tvář, Harrymu trvalo hodnou chvíli, než si vzpomněl, proč sem vlastně přišel. „Jsem hrozně unavený. Ale chci dát dohromady naše poznámky o různých Smrtijedech a vybrat ty, u kterých je nejpravděpodobnější, že můžou mít něco společného s Nikem. Měli bychom se pokusit vypátrat všechna jejich možná krycí jména, abych věděl, koho má doopravdy na mysli, kdyby některé z těch jmen dneska zmínil." Zamračil se. „Pořád voníte jako já. Ukradl jste mi toaletní potřeby?"