Profesoři z Bradavic

7.

"Domnívám se, že je jasné, kdo je vítěz," ušklíbl se Severus samolibě pro pohledu na šachovou partií před sebou.

" Hele to nevíš, ještě tě můžu překvapit," bránil se Oliver.

" Těžko, problém je, že ty přemýšlíš jen tah dopředu, kdežto já měl vítězství promyšlené již od začátku, stačí abych ti tady věží sebral královnu a v příštím tahu zahrál šach mat na krále," naznačil mu Severus ukazováčkem. Oliver udělal zničenou grimasu a položil svého krále.

" Fajn, užij si výhru," zabručel Oliver.

" Oh, to se neobávej zajisté si ji užiji velmi. Pokud ovšem bude Potter souhlasit."

" Proč mu vlastně neříkáš jménem?" zeptal se Oliver.

" Nikdy jsem mu tak neříkal," pokrčil rameny.

" Tys ho asi moc nemusel, když jsi ho učil co?"

" To je slabé slovo. Nesnášel jsem toho spratka a navíc jsem mu musel věčně zachraňovat život. Vrhal se neustále do nebezpečí jako typický představitel nebelvírské koleje, bez ohledu na následky jak pro sebe, tak okolí. Div, že zůstal tak dlouho naživu, aby mohl porazit Pána Zla. Byl vždycky arogantní a porušil tolikrát školní řád jako nikdo. No možná Slstejně jako jeho povedený tatíček a kmotr," odfrkl si Severus.

" No páni, tomu říkám nenávist. Hele pro mu teda chceš pomoct?" nechápal Oliver.

" Proč si po tom všem neužít trochu zábavy? Ani netušíš kolikrát jsme ho chtěl pokořit."

" Počkej na něj tohle nemůžeš zkoušet. Víš že já miluju tvou dominantní stránku, ale tohle je přece panic. Musíš být přece trochu milejší," varoval ho Oliver.

" Nepředbíhejme, je dost dobře možné že nebude vubec souhlasit."

***

Druhý den, když Harryho ráno potkal u snídaně se ho Oliver zeptal: " Harry mohl bys prosím večer zajít ke mě?"

" Jo jasně, o co jde?"

" Chci si promluvit."

" Dobře. Skončím později, dnes má trénink Zmijozel až kolem sedmé."

" Fajn počkám na tebe s večeří najíst se u mne," přikývl Oliver.

" Dobře," usmál se Harry.

***

Harry celý den přemýšlel nad tím, co mu asi tak Oliver chce.

Když mi to říkal tvářil se zvláštně. Třeba si to rozmyslel a chce to zkusit se mnou. A pozval mě na večeři.

Harry se zazubil a pospíšil si do sprchy. Když později ťukal na dveře Oliverova pokoje, byl značně nervózní.

" Ahoj pojď dál," pozval ho muž s úsměvem. Na jídelním stole již na ně čekala večeře. Zapečené těstoviny.

" Jak šel trénink?" Zeptal se Oliver když Harry dosedl na židli.

" Jo ušlo to. Od té doby co si s nimi promluvil Snape, jsou v pohodě."

" To je fajn."

" O čem jsi chtěl mluvit?" zeptal se Harry mezi spousty.

" Až po jídle Harry," chytil ho Oliver za ruku a mladík zrudl dál se věnoval svému talíři.

Když dojedli nechali zmizet nádobí a Oliver otevřel víno. Posadili se na pohovku ke krbu.