Profesoři z Bradavic

8.

Harry toho tu noc moc nenaspal. Pořád přemýšlel nad tím, co má udělat. Když konečně k ránu usnul, zdál se mu erotický sen. O snapeovi. A jako následek měl poté znečištěné pyžamo.

"Zatraceně... Co mám dělat?" říkal svému odrazu v zrcadle. Díval se jaké má kruhy od očima. Ještěže byl víkend.

Když se dostal na snídani, všichni už seděli u stolu. Snažil se nevnímat starostlivé pohledy ředitele a McGonagallové, ale hlavně Snapeův temný pohled . Zaměřil se na Olivera a pokusil se usmát, vyšel z toho akorát nervózní škleb.

" Dobré ráno, Harry," řekl Oliver když si Harry dosedl mezi něj a Severuse.

" Hmm," zabručel Harry. Když si chtěl nalít kávu, Severus mu přistrčil konvici a jakoby mimochodem se dotkl Harryho ruky. Mladík reagoval jako by ho popálil.

" Co s děje?" zeptal se Oliver.

" Ehm nic. Ta konvice je horká," vymluvil se Harry. Snape se pro sebe pousmál. Líbilo se mu jak na něj Potter reaguje. Pokusil se tedy pod stolem dotknout svým stehnem jeho. Mladík viditelně ztuhl, chvěl se a nervózně se kousal do rtu. Kdyby tak věděl co to se Severusem dělá. Měl strašnou chuť vsát ten ret do svých úst a dráždit jej dokud by hlasitě nevzdychal.

Oliver samozřejmě viděl, co Severus dělá. Rozhodl se ho radši zaměstnat.

" Severusi byl bys tak laskavě a podal mi cukr?" zeptal se muž. Jmenovaný se zamračil nechal Harryho být a kouzlem mu cukr v podstatě hodil.

" Děkuji ti," ušklíbl se Oliver. A Harry se trochu uvolnil.

Celá snídaně proběhla v nervózním duchu, což samozřejmě neušlo jednomu páru zvědavých pomněnkových očí, ale dřív než stihl Albus Harryho zastavit mladík vystřelil ze síně jako raketa.

Potřeboval upustit páru a tak si šel zalítat na hřiště. Asi po hodně zběsilého poletování ve vzduchu Harry konečně dopadl na zem a celý zpocený se vydal do sprchy. Nepočítal však s tím, že v okolí potká Snapea. Právě šel ze skleníku odkud si vyzvedl několik přísad do lektvarů.

Šli naproti sobě a zarazili se.

" Pottere," pozvedl Severus jedno obočí, když zhodnotil Harryho vzhled. Tváře mu hořely, byl udýchaný, zpocený. Severusovi zaplály oči touhou.

Ehm Profesore..." zadrhl se Harrymu hlas a roztřásl se. Snape byl během chvilky u něj a Harry couval dokud za sebou neucítil dveře.

" Měl jsem dojem, že Nebelvíři neutíkají z boje," utrousil Severus a pohledem se intenzivně vpíjel do Harryho.

" Já neutíkam," zamračil se Harry.

" To vidím," řekl Severus pobaveně.

" Chtěl bych se vysprchovat když dovolíte," vysoukal ze sebe Harry.

" Neříkejte, že vám tu překážím," ušklíbl se Snape a Harryho tím naštval.

" Zapomeňte na to," zavrčel Harry a vydal se směrem si hradu do své ložnice. Tam bude mít alespoň klid.

Budu si muset promluvit s Oliverem. Takhle to fakt nejde. Copak se můžu nějak rozhodnout, když mě všude pronásleduje a nedá mi pokoj?

***

Po večeři zašel Harry za kolegou k němu do pokoje.

" To už ses rozhodl tak brzy?" podivil se Oliver.

" Ne. Jsem z toho na nervy a Snape mi tím svým chováním teda moc nepomáhá."

" Myslíš to, co dělal ráno?" uchechtl se Oliver.