3•Vyděšení..k smrti?•3

32 2 19
                                    

Nevěřícně jsem zírala na dveře, kde ta tajemná postava právě zmizela, byla jsem velmi zmatená. ,,Tam přece nemá nikdo přístup!" zašeptala Hanuš rychle a já pomalu přikývla. Opravdu, krom školníka či ředitelky tam nikdo přístup nemá, a proč by se školník či ředitelka do té místnosti plížili..a k tomu v plášti? Nedávalo to smysl, tedy aspoň nám ne.

,,Co budeme dělat teď?" Zeptala se Anna. ,,MY?!," vyhrkla Tereza ,,plus, vůbec to není náš problém!" odsekla rychle. ,,Ale je, jsme jediné kdo to viděly!, musíme s tím něco udělat.." řekla odhodlaně Klára, věděla jsem že bude reagovat takhle. Je to dívka, co vždy řeší záhady, a mě bylo jasné že se do toho hned pustí a nás potáhne s sebou, jsme její podpora, protože když jsme s ní.. prostě jí to jde hned lépe. Navíc přátelé drží při sobě!

,,Ale jak to chceš jako dokázat?, Nikdo nám neuvěří!" vložila se do konverzace Anna která už té hádky měla zřejmě dost, já osobně taky. Klára se na ní podívala s pohledem 'tak ale už'.

Já si promnula kořen nosu a poté se velmi hlasitě nadechla. ,,Fajn! Stačí děvčata, už stačí. Přijde Dominik a my to a ním probereme, pak půjdeme za tou Sašou. Platí?!" Všechny se na mě podívaly a pomalu začaly kývat hlavami, nechtěla jsem být tak nepříjemná, ale aspoň jsem na ně tolik nekřičela.

Najednou jsme zpozorovaly stín na schodech, tohle už Dominik byl! Nikdo jiný nechodí tak hlasitě jako on. Všechny jsme se tedy znovu schovaly za skříňky a čekaly než Dominik přijde blíž. ,,Holky?, Jste tady někde?" Najednou jsme slyšely zmateného Dominika hledajícího všech pět z nás, neúspěšně.

Najednou jsme vyrazily zpoza skříněk a hned se začaly smát. Dominik seděl na zemi, s vylekaným pohledem, po chvíli co jen seděl se vzpamatoval a jen nás pozoroval, jak máme hrozný záchvat smíchu. Mě osobně se z očí draly slzy, ale né smutku.. spíš smíchu!, nakonec jsem z toho začala brečet.

Po nějaké chvíli jsme se trochu uklidnily, pomohly Dominikovi na nohy, vše mu vysvětlily a mohly vyrazit. ,,Co jste tam vlastně tak dlouho dělali?" Zeptala se Hanuš, snažící se odlehčit atmosféru po vysvětlování te hrozné situace. Dominik jí na to pokrčil rameny. ,,Sledovali jsme Sašu a Hynka" poté co to Dominik dořekl, Tereza zpozorněla. ,,SAHYN!!!!" Vykřikly jsme ve stejnou chvíli a hned také obě vyprskly smíchy. ,,Dobrá náhoda" zasmála jsem se, ale smích mě hned přešel...


...Velké školní dveře byly zamčené..


No co k tomu říct že ano?

Asi nic :'D

Doufám že se kapitola líbila, přeji hezký den!
Těším se na vás příště..

-Sam

(REWRITE) ,,Bylo nás 12?"                           Ze školy už neutečešKde žijí příběhy. Začni objevovat