N vs Z - Zpět v čase

7.

Když Harry dorazil domů přes přenášedlo, nečekal jej doma nikdo. Jeho rodiče byli jako obvykle v práci. Lily pracovala v Gringottově bance a James na ministerstvu.
Harry byl rád, že nejsou doma, cítil se příšerně unavený. Měl minimálně šest hodin než se rodiče vrátí z práce, takže si mohl odpočinout. Ale musel hlavně vymýšlet, jak nejlépe svou situaci podat svým rodičům.

Když kolem čtvrté hodiny vešli Potterovi společně do domu. Chovali se ostražitě, protože poznali, že je někdo v domě.
Asi si myslí, že se sem někdo voupal. Harry s raději ozval, co nejdříve, nechtěl skončit s kletbou.

"To jsem já," volal na ně z obýváku. Vzápětí oba přišli s podivným výrazem ve tváři.

"Co se stalo? zeptala se Lily ustaraným hlasem.

"Proč nejsi ve škole?" zajímal se James.

"Vysvětlím vám to. Ale radši si na to sedněte," varoval je Harry. Lily syna chytila za ruku.

"No to jsem zvědavý, co jsi zas provedl," sedl si James a mračil se na Harryho. Ten se rozhodl říct pravdu hned, ať už to má za sebou.

"Snědl jsem něco, co bylo napuštěné speciálním lektvarem. Bohužel jsem to nevěděl. A pak jsem ehm byl s mužem a teď jsem těhotný."

Rodiče na něj vytřeštili oči. Harry se za ty roky v Bradavicích už navyváděl dost hloupostí a mnohokrát už to museli řešit i s Brumbálem, ale tohle rozhodně nečekali.

"Cože?!" vyhrkl James.

"Harry to je příšerné!" vzlykla, Lily a objala syna.

"A to nám říkáš jenom tak?" štěkal James naštvaně a rázoval si to po místnosti sem a tam.

"Když budeš křičet, tak to nevyřešíš," ohradila se Lily.

"Prostě se to stalo a už s tím nejde nic udělat. Jsem ve čtvrtém měsíci."

"Přišel jsi s tím až teď? To se mi snad zdá! Vždyť sis mohl vzít lektvar a bylo by," lamentoval James.

"Jamesi jak tohle vůbec můžeš říct!" zatvářila se Lily ublíženě.

"Madam Pomfreyová na to nepřišla dřív, nenapadlo jí to. I kdybych to věděl, stejně bych ho nedal pryč. Nikdy bych svoje dítě nezabil!" křičel Harry.

"A co druhý otec? Víš vůbec, kdo to je?" prskal James dál.

"Samozřejmě, že vím, co si o mně myslíš? Bylo to poprvé, nejsem žádná děvka. Znám ho od tý doby, co chodím do Bradavic. A navrhoval mi to samý co ty. Když nepochodil, zkoušel to s adopcí. Dal jsem mu na vybranou buď já s dítětem, nebo nic. Vybral si tu druhou možnost," vzlykl Harry.

"Aha takže, protože nějaký nezodpovědný floutek není schopen udržet ptáka v kalhotách, my musíme řešit tuhle pohromu?" křikl James.

Harry se kousl od jazyka, aby neřekl kdo je skutečně otcem jeho dítěte. Ne, že by si Snape nezasloužil trest. Ale Harry nechtěl, aby se otec vztekal ještě víc a neustále mu připomínal, jak hluboko klesl. A to on by jistě udělal, protože Snapea strašně nesnášel.

"Není to jedno? Už to tak prostě je," povzdechl si Harry.

"Už ho nech na pokoji, chudák je z toho rozrušený. Musíš myslet na vnouče," domlouvala mu Lily.

"Vnouče?" prsknul James.

"Hele my jsme nebyli o moc starší, když jsme čekali Harryho," připomněla mu Lily.

"Ale my jsme se předtím vzali!" namítl James. Nechápal, jak tyhle rozdílné situace může vůbec srovnávat.

"Byl bys klidnější, kdyby si toho bídáka vzal?" nechápala Lily.