Tajně zamilovaná

Jsme 14 dní ve škole

     Jsme 14 dní ve škole a událo se toho celkem dost. Stala jsem se nejoblíbenější holkou ve třídě. Ptáte-li se, jak se mi to podařilo, sama nevím. Možná mám nějaké kouzlo :D. Ve třídě nemám problém s nikým, všichni jsou velmi fajnový. Ta holčina, co sedí za námi se Sophii se jmenuje Olivie a mega jsem si jí oblíbila. Jeden kluk po mně celkem pokukuje, ale možná to jsou jen halušky holek. Upřímně, nelíbí se mi, je to takovej bad boy a já mám ráda gentlemany, jako je ten hnědovlasý kluk, ne nevím ještě jméno:((. Mám v plánu se ho zeptat, ale kdykoliv jsem ho viděla, šel s nějakou holkou, která má nosánek krapánek nahoře, nechtěla jsem za nima.

     Dnešní ráno nebudu ani popisovat, bylo stejné jako první den, nemám zajímavá rána :D. Dneska jsem na sobě měla růžové tričko, bílé kalhoty, bílé boty a růžovou mikinu, hrozně pěkný outfit, neříkám nic. Nejsem nějaká barbína, to ne, ale růžová je má oblíbená barva. 

     Dnešek byl velice zajímavý, protože jsem si chvilku povídala s tím hnědovlasým klukem...Já Vám to raději popíšu, nevíte, jak jsem byla šťastná. Dneska jsem výjimečně byla ve škole už v 7:20 (mamka mě dneska hodila do školy) a protože nám školu otevírají až v 7:45, tak jsem tam musela čekat 25 minut, mohlo mi to vadit, ale ba naopak jsem byla hrozně ráda.  Čekala jsem tam tak 3 minuty a najednou tam přišel ten hnědovlasý fešák. Z počátku jsem ho neviděla a najednou na mě někdo promluvil s úsměvem v hlase: ,,Ahoj, nekoukej do toho mobilu pořád!" Ten hlas mi byl povědomí, takže jsem okamžitě uklidila mobil a zvedla hlavu. Viděla jsem ho před sebou bez jeho party a bez té nafrněné holky. Okamžitě jsem řekla: ,,Ahojky, dobrovolně odkládám mobil. Jak to, že si tady takhle brzo?" On jen s úsměvem odvětil: ,,Chtěl jsem se zeptat na totéž, já jsem tu takhle vždycky, ale tebe tady po 14 dnech vidím takhle brzy poprvé." Ihned jsem mu to začala vysvětlovat: ,,Jsem tu takhle brzy, protože mě dneska mamka odvezla, ona jindy jezdí až moc brzy do práce, ale dneska výjimečně jela později. " On se zeptal: ,,A co tvoje mamka dělá za práci, pokud se mohu zeptat?" Já jen řekla: ,,Hele, moje mamka i taťka jsou právníci." On hnedka s úsměvem vykřikl: ,,Ojojoj, tady je někdo z vyšší šarže." Já jen odvětila: ,,Nepřipadám si tak, jsem normální holka. Peníze ze mě nedělají lepšího člověka." On řekl: ,,Maximálně s tebou souhlasím, každá si myslí, že bohatí ze sebe dělají něco víc, avšak znám hodně lidí z "vyšší šarže", kteří jsou skvělý a nejsou namyšlení. Třeba ty, moc dobře se mi s tebou povídá, vypadáš jako fajn osoba." Já odpověděla: ,,Juj, moc děkuju, též vypadáš velice fajn, mohu-li se jen zeptat, co dělají tvoji rodiče?" On pověděl: ,,Moji rodiče jsou podnikatelé, a abych pravdu řekl, celkem mě to štve, protože pořád nejsou doma, samý schůzky sem, schůzky tam a žádný čas na mě nemají." ,,To je mi líto, pokud bys chtěl, můžeme si o tom popsat, mohl bys mi dát tvůj instagram a též bys mi mohl už říct své jméno, doteď ho nevím." Řekla jsem smutně, bylo mi ho líto. On s radostí zvolal: ,,Jasně, mohu, jmenuji se Jacob a jaké je tvé jméno?" Já vyhrkla: ,,Jmenuji se Elizabeth a tvé jméno je velice pěkné" On jen poděkoval: ,,Moc děkuji, tvé jméno je též pěkné a na instagramu se jmenuji... (řekl mi ten ig)." ,,Moc děkuji, přidám si tě" řekla jsem a ihned jsem si ho přidala ,,Hotovo, máš tam follow, pak mi můžeš napsat" nabídla jsem. 

     Najednou tam přiběhla ta namyšlená fůrie a ihned se do něj pustila: ,,S kým se to tady jako vybavuješ? Kdo to jako je? Nějaká další tvoje lehká děva, co mi tě balí?" On jí ihned řekl: ,,Isabello, uklidni se, tohle je Elizabeth, není to žádná lehká děva, je to jen příjemná dívka z prváku a nedělej mi tady ostudu. Já nejsem ten, kterej se dneska zdržel přesně o..." koukl na mobil ,,O 15 minut, byli jsme domluveni na čas a ty ses zpozdila, takže laskavě nemluv!" ,,Co si to řekl? Jsem tvoje holka a tohle by sis vůbec neměl dovolovat!" vykřikla nafrněně. Jacob nic neřekl a naštvaně odešel. Isabella se pustila do mě: ,,Promluvíš ještě S MÝM Jacobem, tak ti udělám takovou ostudu, že si ani neškrtneš." Já se jí nebála, nějaká nafoukaná fuchtle mi nic zakazovat nebude, odpověděla jsem: ,,Moje milá zlatá, já si budu dělat, co chci a ty mi v tom bránit nebudeš, dávej si bacha i na mě, nemáš jen ty dlouhé prsty." Ještě na mě vykřikla: ,,Ještě uvidíme, ty kravko." Já jsem odešla a šla do třídy, ve třídě byly už holky. Vzaly si mě stranou a Chloe řekla: ,,My vás viděli, ty ses na něj tak culila a on na tebe taky. To snad ani možný nebylo, máme na tebe otázku, on se ti líbí, že?" Nevěděla jsem, co říct, proto jsem odpověděla upřímně: ,,Ano, líbí. Nepřipomínejte mi moje keci ze základky, on je vše, co jsem chtěla, je hot, je gentleman, má pěknej úsměv a je vysokej." Sophie potichu vykřikla: ,,Já to věděla hned na té chodbě! Už první den to tak bylo!"  Tak si mě prokoukla, no. Podlehla jsem mu, ale nesmí se to nikdy dozvědět, on má ho...." nestihla jsem to doříct, zvonilo na hodinu. Měli jsme dnes 9 hodin. Nic zajímavého. 

     Dnešní den bylo zajímavé jen ráno, po škole jsme šli s Chloe na autobus, byli jsme po celém dnu tak unavené, že jsme řešily jen školu. Když jsem došla domů, naši doma tentokrát nebyli, napsali mi ať si objednám něco k večeři, že přijedou až pozdě v noci. Objednala jsem si sushi a šla se učit, učila jsem se až do 11, měli jsme toho do školy až moc. Dneska jsem ani knížku neotevřela, byla jsem tak unavená, že jsem šla do koupelny, udělala večerní hygienu a šla spát, dnešek byl pro mě náročný.  

Druhý díl mého příběhu, snad se Vám líbí. Můžete mi do komentářů napsat názor,děkuju <3