Tajně zamilovaná

Děkuju Ti

     Dnes jsem měla vážný důvod, proč Jacobovi děkovat. Pomohl mi s včerejším problémem... Asi všichni víme jakým, ale jak to proběhlo, to nikdo neví...
Dneska jsem vstala a byla celá rozlámaná, moc dlouho jsem nespala. Jak jste mohli poznat, každé ráno, když otevřu oči koukám na mobil. Odemkla jsem telefon a viděla tam oznámení z instagramu, ihned jsem šla kouknout, kdo mi napsal. Byl to Jacob a psal: ,,Ahoj, dneska v sedm před tvým domem, povinně." Odepsala jsem mu: ,,Ok, dobře." Brala jsem to normálně, protože jsme toto praktikovali už nějakou chvíli, ale nevěděla jsem, že hodně podobně napsal holkám, Chloe a Sophii, akorát trochu dřív, než mě...
Chat mezi ním a Chloe:
Jacob: Ahoj, mohl bych tě zítra v 6:45 vyzvednout?
Chloe: Ahoj, proč? Co potřebuješ? Úkoly ti nepošlu, ty si udělej sám.
Jacob: Úkoly mám a důvod ti řeknu až zítra.
Chloe: Ty si otravnej🤦‍♀️, ale ok, dobře.
Jacob: Dej mi adresu
Chloe: *dala mu adresu*
Jacob: Díky za odresu, uvidíme se zítra, ahoj.
Chloe: Ahoj.
Chat mezi ním a Sophii:
Jacob: Ahoj, mohl bych tě zítra v 6:30 vyzvednout?
Vypravěč: chat mezi Sophii a Jacobem byl stejný jako mezi ním a Chloe, jako kdyby si psaly.
Já jsem se netušící připravovala. Dnes jsem na sobě měla modré úplné džíny s dírami na kolenou, bílé Adidas tričko, bílou mikinu a bílé boty. Vzala jsem si tašku, bylo za dvě minuty sedm a někdo mi zvonil na dveře. Otevřela jsem.
Ve dveřích stála Chloe, Sophie a za nima Jacob. Pozdravili mě a řekli: ,,Ahoj, můžeme dovnitř?" Ihned jsem odpověděla: ,,Ano, samozřejmě, pojďte dál." Vešli dovnitř a Jacob začal mluvit: ,,Asi všechny víte, proč jsme tady. Ale stejně to řeknu. Jsme tu kvůli vaší hádce, které mi je moc líto. První promluvím k Sophii a Chloe...Holky, omlouvám se, že jsem Vám bral Elizabeth, nevěděl jsem, že tím tolik trpíte a neuvědomoval jsem si to. Mohli byste Elizabeth a mně odpustit? Budeme vás brát všude s námi a přijmeme Vás mezi nás, prosím. " Holky ani chvíli nepřemýšlely, šly za mnou a ihned mě objaly. Bylo to od nich hezký, ale to by nebyly ony, kdyby neměly nějakou připomínku, Sophie mi pošeptala: ,,Budeme v pohodě, vy zamilovaní." Ušklíbka jsem se a trochu začervenala. Jacob si toho všimnul, ale nevyjadřoval se. Jen vykřikl: ,,Tak dámy, jdeme, potřebujeme do školy, abychom nepřišli pozdě. Takže nastupujte do auta."
     V autě jsme si povídali a ve škole? Nic zajímavýho, normální školní den, nic extra. Jediné, co se stalo, tak Jacob znovu rozhlásil, že v pátek u něho buse party a pozval všechny jeho kamarády, mně, Chloe a Sofii. Holky byly nadšený, že byly pozvané na party, ale trochu je mrzelo, že bude až v pátek.
Když už jsme byly usmířené, navrhla jsem holkám uspořádat přespávačku u nás. Rodičům to nevadí, holky mají rády. Zeptala jsem se jich: ,,Holky, co třeba kdybychom dneska udělaly přespávačku u mně?" Chloe odvětila: ,,Pokud mi to rodiče dovolí, tak ráda." A Sophie vykřikla: ,,Jasně, ráda." ,,Ok Chloe, zavolej mamce!" Nakázala jsem jí. Ona hned šla volat: ,,Ahoj mami, prosimtě, mohu dneska spát u Elizabeth?" ,,Ano, můžeš, ALE ŽÁDNÝ ALKOHOL!" Řekla žertovně. Chloe zoufale,,Mamiiii, vždyť víš, že bych si ho nikdy nedala." Její mamka trochu zklamaně, že nepochopila vtip jí řekla: ,,Byl to jen vtip, v pohodě, trochu úsměvu do toho." Chloe už chtěla ukončit hovor, proto mamku odbila: ,,Dobře, dobře, haha, děkuju za povolení, ahoj." Típla telefon. ,, Tohle máme vyřešený, takže v pět hodin u nás, mějte se!" Rozloučila jsem se s nimi a šly jsme každá svou cestou.
Doma jsem to připravila na přespávačku. Nechala jsem připravit dva pokoje pro hosty, objednala na sedmou hodinu jídlo a další blbosti okrem přespávaček.
Bylo za pět minut pět hodin a někdo zvonil. Byla to Chloe, která mě pozdravila a vešla do dveří. Pozdrav jsem jí opětovala a zeptala se: ,,Co si dáš k pití?" Ona odvětila: ,,Dám si nějakou minerálku, výběr je na tobě a máš to nejdůležitejší?" ,,Myslíš čokoládu?" Vykřikla jsem a pokračovala: ,,Pokud ano, tak jí samozřejmě mám, donesu ti jí hnedka!" Šla jsem jí připravit pití a vzala čokoládu. Pití jsem jí donesla a najednou zvonila Sofie. Dala si to samé jako Chloe.
Začali jsme si povídat. Naše komunikace měla různá témata a padlo téma i na kluky. Ony už dávno věděli o Jacobovi, takže jsme vedly různé rozhovory o něm a Chloe si samozřejmě neodpustila její narážky. To by prostě nebyla ona. Když už jsme Jacoba probraly křížem krážem, byl čas přesunout téma. Nevěděla jsem, jestli jim říct o Thomas a Williamovi. Naznačila jsem jim to a ony mé naznačení pochopily. Najednou Chloe vykřikla: ,,To myslíš vážně? Na mě a na Sofii má někdo crush? Nebo takhle, na Sofii ano, ale na mě? Vždyť já jsem šeredná, jak prdel!" Po celém době se rozlehl smích. Tahle její hláška mě vždycky rozesměje, nevím proč. Jen tak mezi námi, Chloe je pěkná holka a nevím, proč něco takovýho o sobě vůbec říká. Když smích utichl a nějak jsme se uklidnily, Chloe jsem odpověděla: ,,To vám nemůžu říct..." Chloe rozkazovačně vykřikla: ,,Dělej, mluv!" Já jen řekla: ,,Nemůžu vám to říct!" Holky do mě začaly hučet a po chvíli jsem jim to řekla: ,,No dobře, stop, crushujou vás William a Thomas, přesněji řečeno, William crushuje Chloe a Thom..." nedopověděla jsem to a Chloe mi skočila do řeči: ,,Cože?! Vždyť je o 3 měsíce mladší, jak já. Tohle by nám neklapalo, ani náhodou!" Sophie do toho skočila: ,,Chloe, zase ten tvůj věk. Proboha, vždyť to jsou jen 3 měsíce." ,,Ale i to je dost!" Stála si za svým Chloe. ,,Kdybys ho viděla, změnila bys názor..." Řekla jsem klidně. Chloe byla zvědavá, proto řekla: ,,Tak mi ho tedy ukaž." Sofie hned využila situace a vykřikla: ,,Já chci toho druhýho kluka, který crushuje mě vidět taky!" Ukázala jsem jim fotku. ,,Jak se jmenuje ten napravo, je hrozně pěknej." Řekla Chloe. ,,No to je William a to je ten, který tě crushuje..." Chloe nevěděla, co říct, hned na první pohled se jí libil, a tak řekla: ,,Je hezkej, ale o 3 měsíce mladší, takže má smůlu." Já jen řekla: ,,Až ty v tomhle ohledu dostaneš rozum, bude to štěstí..." Sofie, když viděla Thomase, byla šťastná, přesně její typ. Různě jsme si o nich povídaly, typické naše rozhovory, nic zajímavýho. V jedenáct jsme šly postupně do koupelny, a pak každá do svého pokoje.