Seděla jsme zase za kasou , rozklepaná ze všeho co se stalo a co se děje , zase jsme si čmárala do deníku. Za hodinu konečně zavíráme.
ozval se zvonek dveří a to značilo nové zákazníky , nezvedla jsem pohled jen jsem se snažila zhluboka dýchat a dál se věnovat svému "obrázku" . Jenže přeci jen mě něco donutilo pohled zvednout , asi to byl ten upřímný smích nebo ten příjemný hlas obou mladíků, prostě jsem se na ně musela podívat.
,,Viktorie!" zařval na mě táta
opatrně jsme se zvedla a s rozklepaným krokem k němu došla , věděla jsme že na mě oba mladíci koukají ale já koukala pouze na zem
,,Viktorie můžeš pozdravit!" zamáčkl mi mé kostnaté rameno až jsem pípla bolestí
,,omlouvám se. Dobrý den" špitla jsem ale pohled nezvedala
,,přines dvě flašky Diploma, dvě Planta a jednu Papa (zkratky alkoholu) a nerozbij to zase !" řekl rázně
beze slova jsem došla pro vše co mi řekl a odnesla mu to
,,dej to ke kase!" zachraptěl a dál se věnoval těm dvoum
vše jsem položila na pult a začala dokreslovat svůj "obrázek"
,,ty jo to je dost dobrý" ozval se hlas nademnou a já sebou leknutím trhla ,,promiň nechtěl jsem tě vyděsit" uchechtl se
zaklapla jsem deník a odložila ho na stranu, nasucho jsem polkla a zvedla k nim pohled
,, bude to všechno? " pípla jsem potichu
,,bude" usmál se
,, dvatisíce prosím" dala jsem mu flašky do tašky jenže se mi u toho vyhrnuly rukávy a byly vidět mé extrémně hubené ruce a hlavně modré od včerejška, rychle jsem si stáhla rukávy
,,piče! co se ti stalo?" zeptal se ten vyšší kluk
,,já...no"začaly se mi klepat ruce
táta si odkašlal a tím upoutal pozornost na sebe, jen se na mě zamračil a odešel ven z obchodu, měla jsem už zavírat.
,,už bych měla zavírat" špitla jsem
,,jasně promiň" dal mi peníze a já mu podala jeho tašku
odešli ven a já zamkla , přešla jsem silnici a vzala si vodítko a pamlsky z chodby a jako každý den jsem se vydala s Keilou na procházku .
,,hele Viktorie?" křikl na mě ten trošku nižší
koukla jsem na něj s tím že ho poslouchám
,,si v pohodě?" přišel ke mně až jsme musela odstoupit
,,jistě" zamumlala jsem potichu
,,jinak jsem Jakub" pousmál se ,,tohle je Dominik" ukázal na toho vysokého
,,jo no já jsem Viktorie" žmoulala jsem rukáv od mikiny
,,máš instagram?" prohlédl si mě Jakub
,,jo.. no mám" koukla jsem se na něj , nevim proč ale necítila jsem se s nima v ohrožení
,,a dáš mi ho?" zeptal se
,,jo" vzala jsem si od něj mobil a naťukala tam svůj instagram
Takhle začala naše cesta.
ČTEŠ
"Rodinej" typ
Teen Fiction,,co předemnou ještě tajíš?" koukl jsem se jí do očí, chtěla brečet ,,já...já..." zhluboka dýchala ,,co ty! Viktorie co?" rozhodil jsem rukama ,,nemůžu ti to říct!" Zvedla ke mně svůj utrápenej pohled ,,já nemůžu být s někým kdo mi lže"sebral jse...