~Jakub~
kdyby jste jen věděli jak moc mě ta holka trápi, tyvole chtěl jsem jí pomoct, fakt jsem chtěl, jenže v tomhle nejsem moc dobrej. Ublížil jsem jí a vím to, měl tu pro ni být a starat se o ni, měl jsem ji postavit na nohy. Ale místo toho jsem teď já kterej sedí už dvě hodiny u jejího hrobu. Ta holka se zabila a to jenom kvůli mě, napsala mi dopis, který nemám sílu číst, takže ho Dominik otevírá za mě.
,,můžu?" zeptal se mě když posadil vedle mě na lavičku
pouze jsem přikývl
lehce si odkašlal a začal
,,Ahoj Kubí, mrzí mě že jsem ti nekteré věci neřekla když jsem tu byla, neřekla jsem ti jak moc tě vlastně miluju a jak moc si vážím toho že si mě zachránil. Byl jsi můj člun, kterej mi pomohl dostat se přes řeku. Možná nechápeš proč jsem to udělala, proto bych ti to ráda vysvětlila. Víš jak jsme spolu seděli nad Pardubicema a ty si mi říkal o tvým kamarádovi? Já se zmínila o mámě, byla hodně nemocná, myslím psychicky, brala hodně léků když mě čekala a já to zdědila po ní, už od malička jsem si ubližovala Kubí, hodně jsem si ubližovala. Víš.. čím starší jsem byla tím víc se to zhoršovalo a po smrti mámy se hodně zhoršil i tátův psychický stav, jeho záchrana byl alkohol. V tu dobu jsem měla přítele, byl to hodnej kluk když byl mezi lidma ale když jsme byly sami byl hodně zlej, nemohl za to, byl to zlomenej kluk nikdy to neměl lehký a mě zatáhl do problému, s ním jsem pochopila jak oddaná jsem vlastně drogám.. Jednoho dne ho zavřeli a já zůstala sama, táta potřeboval někde uspokojovat sám sebe, i on měl své potřeby. Tak jsem byla jeho potřeby snášela, jenže časem se k němu přidali i jeho kamarádi, jeho už jsem nebavila jen na to, tak si občas ze vzteku bouchl.. Potom si se objevil ty.. zachránil si mě od něj, jenže já na sobě cítila dotyky znovu a znovu byly silnější a když jsme spolu spali my dva vzpomněla jsem si na to víš.. nemohl si za to ty, jen se probudili démoni. Zase jsem do toho spadla, drogy, uspokojování svých potřeb, potřebovala jsem cítit teplou krev na zápěstí. Chtěla jsem tu být do té doby než jsme se odcizili a než umřela Keila, už jsem neměla důvod tu dál být. Ty i ona jste byly můj důvod k životu.. Milovala jsem vás, byl ji opravdu můj člun a na pár měsíců si mě udělal tím nejštastnejším člověkem, nikdy jsem nevěřila že budu milovat někoho tak moc jako tebe. Ale můj čas nadešel, ty si jednou najdeš holku, které dáš všechno, vytáhneš jí ze dna, tak jako mě! A ona ti dá veškerou lásku a bude ti to říkat, dá ti radost do života. Neboj já na tebe budu už vždycky koukat, budu se usmívat když budeš štastnej, budu na tebe hrdá tak jako teď! vyřiď klukům že jsou úžasný a že jim moc děkuju. Všichni to dotáhnete daleko, věřim ve vás! Opravdu jsem tě moc milovala Kubí! Žij pro mě prosím"
říká se že kluci nebrečí ale moje emoce byly nezvladatelný.. Ztratil jsem jí a už to nemůžu vrátit zpátky, už jí kurva nikdy neuvidím se smát.
,,brácho.." Zašeptal smutně Dominik a obejmul mě
TAK KONEC, DOUFÁM ŽE SE VÁM TENHLE PŘÍBĚH LÍBIL, PROTOŽE JÁ PSANÍ TOHOHLE PŘÍBĚHU DOST PROCÍTILA. JESTLI BUDETE MÍT ZÁJEM, PÍŠU DALŠÍ PŘÍBĚH ALE NA JINÉ TÉMA 💋
ČTEŠ
"Rodinej" typ
Teen Fiction,,co předemnou ještě tajíš?" koukl jsem se jí do očí, chtěla brečet ,,já...já..." zhluboka dýchala ,,co ty! Viktorie co?" rozhodil jsem rukama ,,nemůžu ti to říct!" Zvedla ke mně svůj utrápenej pohled ,,já nemůžu být s někým kdo mi lže"sebral jse...
