PLEASE, DONT FIND ME [ lrh ]

0.2

"No a odkud jsi přijela, kočko?" olízl si rty Calum a já jsem se díky jeho otázce probudila, zpátky do kruté reality. Ve které si nemůžu vychutnat záškoláctví, chodím do divné školy, moje nejlepší kámoška je strašná mrcha, všichni kluci by tu pořád jen něco šukali a právě jsem potkala někoho, koho jsem si přála už nikdy nepotkat.

"Z Miami" naposledy jsem potáhla z cigarety a nedopalek odhodila na zem.

"Na to, že jsi přijela z Floridy si nějaká bílá" řekl Ashton a v tu chvíli tím rozesmál celou jejich partičku, krom Luka a Mirandy která se jen pousmála. Jasně, haha, je to strašně vtipný! Debile.

"Na to, že chodíš na střední, tak sis mockrát nevrznul, co?" moje narážka opět rozesmála všechny kolem, krom mě, protože jsem si musela držet svůj pokerface. I když to nic moc lehkého nebylo.

"To bylo dobrý, jestli chceš můžeš si mě otestovat" labužnicky si olízl rty a mrknul na mě.

"Kde je kurva ten Michael s těma cigárama?" vmísil se do naší debaty Luke, který se stejně jako všichni ostatní, začal rozhlížet po parkovišti. Aha, takže další dement do jejich partičky, no tak to tleskám Mirando.

Nechtělo se mi tu s nimi sedět, ale také se mi nechtělo zpátky do třídy. Z krabičky jsem vytáhla další cigaretu, kterou jsem si poté zapálila a dopřála jsem si další dávku nikotinu.

"Ale, ale, naši záškoláci -" ozval se přicházející hlas, který mě donutil otevřít oči a podívat se na toho dotyčného, který tu vyřvává na celé parkoviště.

"Cooku?" vypadlo z Mirandy, která se dala do běhu na těch svích jehlách. Divím se že si ještě nerozsekala hubu.

Pousmála jsem se. Moc dobře jsem znala toho člověka, ke kterému rusovláska běžela. Byl to Cook. Náš dlouholetý starší, dalo by se říct bratr ale pro mě to byl kamarád s výhodami. Miranda ho vesele objala a už ho vedla směrem k nám.

"Čau kámo, máš cigára?" vychrlil na něj Luke a všichni napjatě čekali na jeho odpověď. Cook se jen usmál a podal jim krabičku cigaret.

"Ahoj princezno" usmál se když si mě konečně všimnul a pevně mě objal. Aspoň někdo, koho znám. Po chvíli se odtáhnul a vyskočil vedle mě a dalších pár lidí na zíďku.

"Odkud ho vůbec znáte?" ozval se opět Luke.

"To už je strašně dávno, ještě když jsme tu bydlely" mikla rameny Miranda, potáhla z cigarety a kouř foukla Ashtonovi do obličeje. "Ale tady Debbie, ho zná lépe že?" To si snad dělá prdel? Mrcha.

Ozvalo se davové 'o' a já nad tím jen protočila oči, a v hlavě jsem litovala toho, že jsem byla tak blbá a zmeškala biologii. Pro příště si pudu zapálit někam, kde mě nenajdou.

Všichni se po chvíli pustili do vášnivé konverzace, která mě nezajmala už z toho důvodu že šla mimo, mě. Seskočila jsem ze zíďky a rozešla jsem se pryč z parkoviště. Když pro dnešek školu vynechám, nic se nestane.

Vyšla jsem z areálu školy, s úmyslem dojít domů, což mi ale znemožnilo černé auto. Které jelo těsně u patníku a stejnou rychlostí s mojí chůzí. Tak přece jen si mě někdo všimnul. Zastavila jsem se a s nezaujatým výrazem jsem čekala, až se okýnko zasune.

"Kampak Debb?" z okýnka vykoukla blonďatá hlava.

"Pryč" odsekla jsem bez jediného zajmu.

"Nastup" vyhrkl z ledovím klidem, který mě přimrazil k chodníku. Šel z něj strach. "Řekl jsem, nastup" zopakoval plynule a hlasytěji. Bez odmlouvání jsem obešla auto a nasedla na sesadlo spolujezdce. "Hodná holka"

"Hele je úplně úžasný, jak se snažíš být milej, ale já o to nestojím, chápeš?" odsekla jsem naštvaně ale při pohledu na něj jsem toho, pomalu začínala litovat. Rukama pevně sevřel volant, až mu zbělali klouby a jeho modré oči potemněli.

Moje odhodlání se snížilo na nejnižší stupeň, posunula jsem se víc ke dveřím a čekala jsem co se stane dál. Jestli mi vrazí, ustojím to, přece by to nebylo poprvé, ale po pravdě, radči bych byla, kdyby mě z toho auta vyhodil.

A já mohla jít domů, kde bych na plno poslouchala Linkin Park, Lanu Del Rey a další moje oblíbence, pozvala bych Cooka a dívali by jsme se na film, i když by jsme u toho filmu určitě nezůstali ale i tak, po pravdě miluju to naše přátelství s výhodami. Miranda by se vrátila někdy k ránu, tím že by opět rozmlátila nějakou věc v chodbě, jak by byla střískaná, nebo by mi v zavolala a pozvala mě na nějakou párty, kde by jsme se střískali obě .. Můj normální provoz.

"Debb, ty se mě bojíš?" z mého přemýšlení o tom, jak bych si přála kdyby mě vyhodil z auta a já si mohla užívat přátelství s výhodami, přerušil jeho hlas, který zněl dost nasraně ale bylo znát, že se snaží uklidnit. Trhla jsem sebou a zamaskovala svůj strach.

"Ne" Ano. Mou odpovědí jsem ho rozesmála. Kretén, jako kdysi.

"Vždyť víš, že bych ti nikdy neublížil" řekl s ledovím klidem, z kterého mi přeběhl mráz po zádech. Nesnáším ho. Nesnáším ho za to, že ví co se mnou dělá, a líbí se mu to. Tři roky, přátelsví se nepopřou.

"Zastav" zachraptěla jsem ale moc dobře vím, že mě slyšel, protože prudce zabrzdil a zadíval se na mě s dost nechápavím výrazem. "Tady bydlím. V tom baráku" protočila jsem očima a vylezla jsem z auta.

Sedla jsem si na patník, z tašky jsem vytáhla cigarety a jednu jsem si zapálila. Luke po chvilce vylezl taky a sedl si vedle mě. Nabýdla jsem mu cigaretu, kterou si vzal a poté taky zapálil.

"Co máš s Puckerem?" vydechl kouř a zadíval se do ulice, jak se kouř pomalu rozplývá. Jeho přiblblou otázku, jsem ignorovala, ale on s tím nebyl spokojen. "A víš vůbec co dělá?" uchechtl se a opět potáhl. "Dealuje"

"Já to vím" odpověděla jsem s ledovým klidem, vydechla jsem kouř a otočila jsem se na Luka, abych si vychutnala jeho zmatený obličej.

"Najednou ti to nevadí?" zasmál se.

"Ty o mě nevíš nic" vydechla jsem s úšklebkem. Už jsou to tři roky, co jsi o mě věděl všechno.

"Ale Debb, vím o tobě víc než si myslíš" uchechtl se a nedopalek hodil na zem.

"Ty časy jsou už pryč, Luku" obrátila jsem oči v sloup, nedopalek jsem odhodila na zem a stoupla jsem si. Luke si stoupl taky a propaloval mě pohledem, který byl hodně emotivní a díky tomu, pro mě neidentifikovatelný.

"Nová Debb se mi kurevsky líbí. Informace se z tebe dají vyčíst, a já vím moc dobře jak, ale počkám si, stejně jako si počkám na to, až budeš vzdychat moje jméno" olízl si lačně rty a mě opět zamrazilo, protože vím čeho je schopen.

"Kreténe"