PLEASE, DONT FIND ME [ lrh ]

0.4

Procházela jsem školní chodbou, která byla ve ském každodenním provozu, učebnice na mou první hodinu, jsem pevně objímala a tiskla si je k hrudi. Měla jsem pocit, že každý ví o tom, co se včera stalo, i když na té party nebyli lidi ze školy, krom mě a celé Hemmingsovi partičky. Všechny páry očí se na mě dívali, holky mě vraždili pohledem a kluci zase svlékali. Po pravdě, té nové Debbie bylo jedno, co kdo o ní říká, což byla ta pointa té nové Debbie, ale teď jsem si uvědomila, že se někde uvnitř mě, kde je uzamknutá ta stará Debbie, ozývá a snaží se dostat ven, což nebylo vůbec dobré.

Nechci být opět slabá, už ne.

"Zlatíčko.." ozval se ten otravný hlas, který jsem opravdu slyšet nechtěla a ani nepotřebovala, ale to už jsem byla namáčklá na zdi, pod Ashtonovou silou, který na mě tiskl své tělo. ".. slyšel jsem, že jsi si to na párty hodně užila, tak co kdyby jsi si to rozdala i se mnou?" olízl si labužnicky rty.

"Nech mě bejt" odpověděla jsem znechuceně, když jsem si ho očima prohlédla a potom jsem se marně snažila dostat z pod jeho těla. Moje srdce začalo být rychleji než obvykle, protože jsem měla strach. On se však pouze hlasytě zasmál, rukou mě pohladil po tváři ale já ucukla.

"Brácho, laskavě jí pusť, nebo ode mě už neuvidíš ani gram" ozval se hrubý hlas za Ashtonem, který mě donutil otevřít oči, které jsem pro jistotu měla zavřené, aby se mi lépe odpočítavali minuty do zvonění. Jeho stistk povolil a já jsem se konečně mohla normálně pohnout.

"Ale notak, my si tady s Debb jen povídáme.." zasmál se falešně Ash, který přitom zvedl ruce na úroveň hlavy, aby tím potvrdil svou idiotskou lež. Jasně, ty sis taky se mnou povídal, povídal..

Nad tím jsem pouze protočila oči v sloup, svůj pohled jsem díky vražedným pohledům, mích spolužaček sklopila k zemi a pomalu jsem se rozešla ke třídě matematiky. Bylo mi zle, nejen z toho že jsem opět viděla Cooka s domláceným obličejem, ale z toho faktu, že Luke roznášel pomluvi, protože jak jinak by se to ti lidé dozvěděli? A jako bonus, Ashton mohl jejich úžasnou myšlenku pouze potvrdit a to jen díky tomu, že mi dělal sexualní nabýtku, z které mě vysvobodil až domlácený Cook, takže holky mě mohli zabít pohledem. Opravdu, kdyby měli teď něco ostrého po ruce, tak by mě snad umlátili i jehlami, na kterých většina z nich chodila.

Mrzelo mě to, že se Luke vůbec nezměnil. Možná si ta malá Debb uvnitř pořád najivně myslela, že by to mohlo být jako dřív, kdy jsme byli nejlepší kamarádi, ale ta drtiva realita mě dneska dostatečně profackovala a donutila uvěřit tomu faktu že je to hajzl, hajzl který o mě roznáší pomluvi a nejspíš se opět vrátí i k jeho oblíbené aktivitě a to je šikanování mě. Tohle mu nechci dovolit, ale moc dobře vím, že ten strach uvnitř mně sílí, sílí každou vteřinou, protože přesně před tímhle jsem utíkala. Utíkala jsem před Lukem.

"Hej Debb, počkej!" vykřikl někdo za mnou, což utišilo celou chodbu, aby všichni mohli sledovat mě, tu kurvu, což nebyla pravda, vlastně jsem spala pouze s Cookem - přátelé z výhodami, kdo by nechtěl? I když jsem věděla že je to on, nechtěla jsem se zastavit, takže jsem přidala do kroku a doslova jsem běžela do pavilonu, ve kterém se měla nacházet učebna. "Kurva, Debb!" vykřikl trochu naštvaně Cook, který mě v tu chvíli chytil za zápěstí a otočil si mě k sobě čelem. Ruku jsem mu vytrhla a opět jsem si prohlížela jeho obličej. Po pravdě, nebyl na tom tak zle, ne tak zle jako Luke, Cook měl pouze natržený ret, obočí a monokla.

"Co?" zašeptala jsem tiše a svůj pohled jsem směřovala někam pryč, z okna, ze kterého byl výhled na celý areal školy, tedy skoro celý, přesněji na zíďku kam chodíme kouřit.

"Já vím že tohle je-"

"Sklapni ano? Já to neřeším, jsem v pohodě, akorát trochu nevyspalá, protože jsme s Mirandou byly ještě v klubu.." nasadila jsem svůj dokonale falešný úsměv, stejně tak dokolanou lež, kterou ten úsměv pouze doplňoval a dodával jí na pravdě, takže jí Cook nebyl schopný prokouknout.

"Dobře, ale kdyby něco, tak víš kde mě najdeš" jeho kamený výraz roztál v úsměv, který byl mimochodem nehraný, pouze jsem na něj kývla na znamení ahoj a rozešla jsem se k učebně, od které mě dělilo jen několik schodů.

Zamyslela jsem se nad tou vtipnou zkutečností, že Cooka najdu buď na záchodech, kde kouří, hulí nebo obchoduje, což je to samé jako na parkovišti. Co by mu asi Cook udělal, kdyby zjistil co mi Luke, jeho nejlepší přítel, dřív dělal? Zmlátil by ho? nebo by ho odřízl od dávek, které mu dává? Jedno bylo jisté, pouze se musím postarat o to, aby to Miranda nevyžvanila Cookovi, abych mu nezničila přátelství z Lukem, který je neuvěřitelný hajzl.

******

Houpala jsem se na židli, hlavu jsem měla zakloněnou a očima jsem počítala světla v zářivkách. Ta nuda, nuda v podobě historie co se týče válek, mě absolutně nezajímala a společně i se mnou, uspávala celou třídu, což byl ten kámen úrazu toho, že tu bylo ticho. Moje polospánkové houpání přerušil zmuchlaný papírek, který mi přistál na lavici a ladně mi po ní zklouzl až do klína. Neobtěžovala jsem se hledat očima, toho kdo mi ho hodil a začala jsem zmuchlaninu rozbalovat, abych si mohla přečíst poselství, které mi přinesl.

Jak se ti líbí nová image, Debb? Jako za starých časů.. - Luke

Skvěle, děkuju ti, ty kteréne! Myslíš to kde jsi mě mlátil? - Debbie

Rychle jsem zmuchalala papírek, využila jsme příležitosti, když byla učitela otočená a hodila jsem papírek Hemmingsovi na lavici. On zareagoval k mému údivu až moc rychle a díky tomu jsem mohla spatřit jeho drzí úsměv a poté papírek který mi opět přistál na lavici.

Neboj se, všechno bude jako dřív, brzo, kočko! Akorát cekneš o tom Cookovi a bude zle, rozumělas? - Luke

Ty jsi vážně kretén Hemmingsi! - Debbie

Papírek jsem mu opět mrskla na lavici, můj srdeční tlukot se zrychloval a má jsem začínala mít čím dál tím větší strach.. opět. Dlouho jsem nečekala a papírek mi opět spadl do klína.

To ti dokážu až o přestávce, jako dřív! - Luke