POHLED OLÍVIE
Nasedla jsem do auta, když se mě zeptal na jakou školu vlastně chodím.
,,Chodím do Chocně na obchodní akademii'' odpověděla jsem mu.
Když jsem to dořekla tak nastartoval a jeli jsme.
------------------------------------------------------------------------------
PŘED ŠKOLOU
Celou cestu jsme ani nepromuvili, ale mě to nevadilo bylo takové to hezké ticho.
Je kolem 7:50, čekala jsem že před školou někdo bude tak jsem mu řekla ať zastaví kousek dál že dojdu. On samozřejmě odporoval a zastavil přímo před školou kde bylo pár opozdilců, nebo lidi, kteří chodí pozdě a to bydlí ani ne pět minut od školy.
Když zastavil hned si ho někdo všimnul a začal to pokřikovat úplně všude.
,,Tak děkuju teda'' řekla jsem mu.
,,Nemáš za co'' a začal se smát.
,,To není vtipný teď zamnou budou všichni dolézat, jakože jak znáš Doriana atd....''
,,Jim řekni pravdu aspoň se pobaví'' s touhle větou mě fakt naštval.
Otevřela jsem dveře a šla pryč, dost mě naštval, myslela jsem si že takový není ale asi jsem se spletla. Samozřejmě šel zamnou ale já jsem stačila otevřít dveře a vejít do školy. Jen jsem viděla jak tam někoho prosí tak jsem šla rychle do třídy aby mě nenašel. A to se povedlo, celý den jsem ho neviděla. A ve škole zamnou nikdo nechodil což je super.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
DRUHÝ DEN ,,RÁNO''
Dnes je pátek což znamená konečně víkend. Jako každé ráno jsem vstala a šla si udělat ranní hygienu a samozřejmě jsem se šla nalíčit, dala jsem si jenom řasenku a balzám na rty jako to dělám každé ráno. Cestou z koupelny jsem potkala bráchu, který mě prý dneska so školy vezme, protože musí něco zařídit.
,,Co vlastně musíš zařídit'' zeptala jsem se ho.
,,Víš s Barborou jsem se rozhodli že půjdeme do nějakého bytu, tak dneska jedu pro klíče'' když to řekl okamžitě jsem si uvědomila že mě nikdo nebude vozit do školy. Takže budu muset vstávat v 5 ráno každý den, fakt super.
,,Tak to ti děkuju'' řekla jsem trošku naštvaně, ale zároveň smutně.
,,Když budeš chtít tak u nás budeš moct někdy přespat, máme byt 3kk, takže si tam můžeš klidně udělat pokoj'' řekl.
,,To nemyslíš vážně'' byla jsem strašně nadšená, ale ,,A nebude to vadit Barboře?'' zeptala jsem se. ,,A nebudu vám tam překážet'' měla jsem tolik otázek.
,,S Barborou jsem o tom mluvili a nevadilo by jí to a jestli tam budeš mít vlastní pokoj tak nám tam překážet rozhodně nebudeš''
,,Slibuju že vás nebudu nějak zatěžovat a že si mě v tom bytě ani nevšimnete'' v duchu jsem se strašně radovala. ,,Najdu si brigádu a budu ti platit na nájem''
,,Mě bude stačit až ti bude osmnáct, teď nebudeš muset nic platit'' samozřejmě mi to trošku vadilo protože bydlet u někoho zadarmo je trošku blbý.
,,Ale já jsem si stejně chtěla najít nějakou brigádu'' řekla jsem popravdě.
,,Tak víš co'' odsekl se ,,Bude stačit když si budeš kupovat jídlo, prát si svoje věci jinak o nic jiného se nemusíš starat, jo''
,,To zní dobře a co věci do pokoje?'' zeptala jsem se.
,,Všechno ti koupíme''
,,Přispěju'' řekla jsem ,,Aspoň na nábytek''
,,Dobře'' řekl ,,Měli bychom už jít'' bylo už docela pozdě, celkem jsme se zakecali nebudu lhát.
,,To asi jo'' s těmito slovy jsem so oblékala bundu a nasazovala boty.
Nasedli jsme do auta a vyrazili, směr škola.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Doufám že se vám tento díl líbil. byla bych ráda za odezvu jestli něco zlepšit nebo něco přidat. Předem se omluvám za chyby. Také se omlouvám že díl vyšel až teď ale neměla jsem motivaci a také čas a náladu. Snad další kapitola výjde co nejdříve, možná příští týden by mohla být, snad budu mít motivaci. Ještě jednou děkuju za to že tu knížku čtete. DĚKUJUUUU

ČTEŠ
Holka z vesnice
RandomAhoj, toto je můj první příběh. V tomto pribehu se Olívie seznámí s klukem, který je slavný díky zpívání (zpívá ve skupině). Dál už se dozvíte v příběhu...... A doufám že se vám bude líbit..... Když tak mi dejte vědět, díky.