Dva světy a Rose

2.

Další dva dny se všem v domě vyhýbala jak to jen šlo a evidentně  měla dost štěstí. Dnes je ale její první den na nové škole kam chodí i Ethan, tajně doufá že ho nepotká ani tam. Máma jí po snídani odvezla před novou školu, kouká z okýnka  auta a není odhodlána vystoupit. "Rose, neboj se. Vše je jednou poprvé a tohle je i tvůj nový začátek" řekla plná energie a nadějí. bez jediného slova vystupuje z auta a kouká jak máma odjíždí. Sleduje partičky lidí před školou a uvědomuje si že budu úplně sama, na staré škole měla pár dobrých přátel, ale tady nemá nikoho. Rose nikdy nechtěla být osamocená, ale ani nepotřebovala zbytečnou pozornost.... Nejraději by utekla a schovala se před světem. Už teď věděla že tohle pro ní bude strašně těžké.

Všimla si party fotbalistou na schodech před vstupem do školy, doufala že si ji nevšimnou. Zhluboka se nadechla a vyrazila po schodech se sklopenou hlavou. "Hey" někdo zavolal, ale Rose šla klidně dál jakoby nic neslyšela. "Ty nová!" Rose se otočila a podívala se na toho kluka. "Potřebuješ snad něco?" sykla Rose. Byl to vysoký blonďák s celkem pěkným úsměvem od ucha k uchu.  Dál se na Rose usmíval. "Ty jsi fakt nová viď?" Rose se otočila a chtěla pokračovat po schodech ke škole, když opět uslyšela jak na ní volají. Otočila se s nucením úsměvem "Když už jsi tak akční, co kdyby jsi mi ukázal školu?!" Uhla nějakému klukovy co pospíchal do školy a čekala zda se k tomu blonďák vyjádří. " Jsem Jack, rád ti to tady ukážu když mi řekneš jak se jmenuješ" udělal par kroku k Rose. "Říkají mi Rose a pokud jdeš tak sebou pohni." Ukázala směrem ke škole. "Nevíš kde je učebna chemie Jacku?" Zeptala se s úsměvem která ji Jack oplatil. Bez dalšího slova ji dohnal a vedl ji ke škole. zatímco za námi bylo slyšet jak fotbalisti hvízdají.

Jack provedl Rose po škole, jeho společnost ji nakonec dělala radost. Nebyl takový jak se na první pohled zdál, otevíral ji dveře a velice mile si s ní povídal.                                                              "Žiješ tady už dlouho?"  a usmál se opět tím, svým okouzlujícím úsměvem na Rose. Sakra je fakt okouzlující, pomyslela si.  "Ne, akorát jsem se sem přestěhovala s matkou, ale počítám že ty jsi tady celý život" řekla krapet sarkasticky a usmála se na něj. "Ano, je to tak vidět?" nemohla zabránit smíchu, Jack se začal smát sní. "A tady je tvá učebna chemie, doufám že se uvidíme během oběda." než stačila Rose odpovědět byl pryč.  Pomyslela si že to možná nebude tak hrozní jak si myslela, Jack se ji opravdu moc líbil a hlavně dokázal ji rozesmát. Sedla si do volné lavice, když v tom si uvědomila že Ethan je také fotbalista a s velkou pravděpodobností byl také na schodech, což znamená že on již asi ví jak Rose vypadá. Zatímco ona nemá vůbec tušení. Když přišel profesor přestala nad tím přemýšlet a již se věnovala jen hodině chemie.

O pauze na oběd koukala zda Jacka  někde neuvidí, když v tom se ji někdo dotkl ramene. "Vyhlížíš mě snad?" měl takový rošťácký výraz v obličeji který se Rose opravdu líbil.                            Rose se na něj usmála. "Koukám kam si můžu sednout" nepřestával se na Rose koukat. Opravdu byla jedinečně krásná. Dlouhé vlnité vlasy, které měly kaštanovou barvu, velké zelené oči a okouzlující úsměv.  Byla to taková ta přirozená krása. Byl okouzlen a nebyl jediný. "Tak pojď si někam sednout, nebo mě necháš jíst ve stoje?" zeptala se šibalsky Rose. Jack ji nabídl rámě a vedl ji ke stolu. Přišlo ji to hezké, takový zájem upřímně vůbec nečekala.

U stolu již sedělo několik lidí. "Tohle je Rose" představil ji Jack. Lidé se s ní začali seznamovat až na kluka co sedel úplně na druhém konci stolu. "Vítám tě u nás na škole, já jsem Emily a tenhle fešák vedle mě Trevor" Rose hned pochopila že Trevor patří k Emily. "Ta blondýna na telefonu je Caroline. Caroline! notak" Bylo vidět že se Emily snaží aby se Rose necítila špatně. Jakoby chápala jaké to je přejít na novou školu.  Stále cítila chladné oči kluka na konci stolu, poznala že ten zas patří ke Caroline, od té doby co si sedla se snažila upoutat jeho pozornost.