Plameny pekelné (Výzva 2022) (CZ)

Zmatky v jednotce (AOT)

AN: 

Téma Ledna je PŘEKVAPENÍ

Pár Ledna je ERURIHAN X READER tedy Erwin Smith, Levi Ackerman, Hange Zöe a čtenář označován jako (y/n) tedy (tvé/jméno)

Prosím, pro všechny, Hange je podle autora They/Them, což v češtině může být trochu matoucí, myslete prosím na to, že se jim Oniká. Děkuji mockrát za pochopení a respekt.

~konec hlášení😅

Slunce už svítilo vysoko nad zdí Sina, zatímco většina členů jednotky zvané Scouts, případně Křídla svobody, ještě ani nevystrčila nosy z postele. Přestože to byl den jako každý jiný, a trénink začínal v sedm ráno, jediní v kuchyni jste byli ty a tvůj partner, Velitel jednotky Scoutů, Erwin Smith.
Na pánvi před tebou se smažila vajíčka a jejich vůně plnila tvůj nos, stejně jako Erwinův, kterýžto tě zezadu spokojeně objímal, hlavu odloženou na tvém rameni. Během míchání snídaně, jsi otočila hlavu, aby jsi mu vtiskla polibek. Někdo by řekl ideální ráno. Vy dva jistě.
Naproti tomu, Levi, Kapitán a známý mrzout měl jiný názor. Opřený o futra za vašimi zády se mračil jako tisíc čertů při pohledu na vaše projevy lásky.
Naposledy jsi zamíchala obsah pánve a vykroutila se z objetí o půl hlavy vyššího muže.
"Hodláš tam zakořenit, nebo si dáš s námi?" promluvila jsi, stále otočená zády ke svému kolegovi.
"Jak...?"
"Já si dám!" ozvalo se hnědovlasé stvoření vřítíce se do místnosti podobou hurikánu.
"Dobré ráno Hange. Levi," Erwin se konečně otočil k narušitelům jeho ranního klidu a oboum věnoval úsměv. Od Hange se dočkal stejného, Levi si pouze odfrkl a neradostně si ho měřil pohledem.
"Ah, někdo nám zase spadl z postele zadkem napřed," zavrněla jsi směrem k černovlasému muži a protočila oči. Poté jsi se otočila na hurikán, uždibující vejce ještě z pánvičky. "Krásné ráno Hange. Jak jsme se vyspali?"
Místo odpovědi jsi byla vtisknuta do náruče.
"To beru jako kladnou odpověď," zasmála jsi se a přetočila Hange před sebe. Obejmula jsi je zezadu a položila hlavu na jejich rameno. Pak jsi přesunula pohled na Erwina.
"Zlato, prosím, podal bys talíře? Já mám právě plné ruce něčeho důležitého," pronesla jsi a hravě dloubla nosem do jejich krku. Okamžitou reakcí jsi byla setřepána a šťouchnuta do žeber.
"Tch."
"Ale notak, Levi," Erwin se usmál jeho směrem a s talíři v rukou spokojeně sledoval vaše požďuchování. "Nech si svoje 'tch' pro kadety."
"Jak se na tohle můžeš dívat?" Levi se mračil vaším směrem, pozorující, jak jsi vyzvedla Hange na jednu z dřevěných desek na přípravu jídla a opětovně zaútočila na její krk. "Já myslel, že spolu chodíte. A mezitím se tu tvoje žena lísá k tomu titány posedlému, pološílenému stvoření."
Erwin se krátce zasmál a poplácal ho po rameni.
"Ptáš se, zda žárlím, není tomu tak?"
To tě přinutilo zastavit dorážení na hnědovlasé stvoření a otočit se. Pomalu jsi nahnula hlavu na stranu ve zkoumaném gestu a začala se pohybovat směrem k Levimu. Muž, o celou hlavu menší než ty, začal couvat. Přestože jeho síla přesahovala tvojí a mohl by tě přeprat, dokonce zabít, v řádu minut, tvůj pohled ho donutil ustoupit. Mísilo se v něm překvapení, ublíženost a vztek.
"Vážně? Ptáš se mého muže, zda žárlí na Hange? Myslíš si, že bych ho podvedla? Zpochybňuješ mou loajalitu?"
"Zlato,"
"Ne Erwine. Tak ať to poví. Co, Levi. Pověz mi do očí, proč tě tak štvou mé hrátky s Hange. Proč kdykoliv nás vidíš s Erwinem spolu, na nás vrháš nenávistné pohledy? Opravdu si myslíš, že jsem si jich nevšimla? Jak propaluješ jeho záda pohledem, když mě obejme? Jak se ti v očích zrodí blesky pokaždé, když mě políbí? To jak žárlivost pohltí celý tvůj výraz, kdykoliv vysloví mé jméno tak, jak to umí jen on? To si fakt myslíš, že jsem slepá?" s každým dalším krokem jsi tlačila Leviho zády ke zdi. S každým dalším slovem jeho obličej ztrácel barvu víc a víc, dokud nevypadal, že se ti složí k nohám. Ve chvíli kdy Levi narazil zády na zeď, zamezila jsi mu únik rukami, přitisknutými na zeď po obou stranách hlavy. "A co dnešní ráno, hm? Jak dlouho by si tu stál a pozoroval nás? Baví tě šmírovat ze stínu?"
"Tak to není, já... Já ne... Ty..."
Na tváři ti hrál vítězoslavný úšklebek nad vědomím, že jsi ho zahnala do kouta. Erwinova ruka ti dopadla na rameno na znamení klidu, ovšem byla pouze jako přilití oleje do ohně. Levi střelil pohledem po uklidňujícím gestu a pokusil se odvrátit tvář. Tvoje pohotové reflexy mu v tomto činu zamezili. Chytila jsi ho za bradu a pevně sevřela. Přinutila jsi jeho oči setkat se s tvými.
"Tvé činy prozrazují tvou žárlivost více, než by si chtěl. Řekni mi. Co ti vadí víc? To že se mě dotýká? To že mě líbá? To že mě miluje?" tvůj úšklebek se rozšiřoval a Erwinův stisk sílil. "Nebo to, že to nedělá tobě?"
Levi zalapal po dechu a Erwin pustil tvé rameno.
"Jak... Jak to myslíš?"
"Ale no tak, Levi. Chápu, že podceňuješ můj intelekt, ale až tak? Vím, že ten, koho chceš, je Erwin. To je v pořádku," naklonila ses nad jeho překvapenou tvář a zašeptala. "Také tě chce."
"Co to kecáš, kruci, (y/n), zešílelas?" vyprskl na tebe, ty jsi ale prostě jen uhnula z cesty a nechala Erwina, aby se k němu sklonil. Nadávky utichly, když se jejich ústa setkala. Levi okamžitě obmotal ruce kolem krku o třicet centimetrů vyššího může a ten ho bez problémů zvednul do vzduchu. Spokojeně ses opřela o přípravnou desku vedle Hange a společně jste sledovali tvého partnera a kolegu, jak si k sobě konečně našli cestu. Poděkovat ti můžou oba po snídani.
Erwin propustil mladšího muže z objetí a podíval se na tebe. Přikývla jsi a pak ukázala na původně připravovanou snídani. Odpovědí ti bylo přikývnutí a vzápětí jako by se oba muži vypařili do vzduchu.
Konečně jsi vypustila zadržovaný smích. Ohnutá v pase, se slzami v očích ses podívala na Hange, kteří se tvářili úplně stejně jako ty.
"Do háje, to trvalo," smáli se spolu s tebou, až si z toho sedli na zadek. Sesunula ses k nim.
"Ok, dáme jim půl hodiny než doděláme snídani, co ty na to, šílenče?" žduchla jsi do nich loktem. "Jak znám Erwina, tak už jsou stejně v posteli."
"Doufej, že nerozbijou celej pokoj. Bylo by fajn se někde najíst," zasmáli se v odpovědi a natáhli se pro okurku. "Dáš si?"
Přikývla jsi a natáhla se k nim. Pohladila jsi je po vlasech a jemně se usmála. Brzy jsi ale upnula svou pozornost zpět na pánev a nandavání vajíček, když se kolem začali ozývat hlasy kadetů přicházející na snídani.
"Já to nechápu. Proč tak brzo ráno?" Podle hlasu určitelná Sasha kňourala cestou ke stolu.
"Nech je být," ozval se Connie, jako vždy v patách svému domnělému dvojčeti.
"Jo, stejně jim jenom závidíš," přidal se Jean.
"Jako kdyby ty ne. Ještě řekni, že se díky nim necítíš víc single." Očividně se bavili o nějakém z párů, jež se zde nacházel. Protočila jsi oči a ušklíbla se směrem k Hange. Ti pokračovali v krájení okurky jako by nic. Poté se přesunuli ke konvici a dali vařit vodu. Lehce ses zasmála a došla pro čtyři hrnky. Jeden na kafe pro Erwina, jeden na černý čaj pro Leviho, jeden na ovocný pro Hange a jeden na tvůj oblíbený nápoj. Hange přichystali tác a vyskládali na něj talíře s vajíčky i se zeleninou. Ty jsi přidala hrnky a zalila je. Vaše dokonalá synchronizace byla narušena až novými hlasy.
"Pro všechny padlé zdi, přísahám, že se nechám přestěhovat do jiného pokoje!" Kňučíčí Armin se přidal ke svým a schoval si svou malou, nevinnou hlavičku do dlaní. "Přísahám, že bydlet vedle Velitele je za trest!"
Zvedla jsi hlavu od příprav. Armin má pokoj vedle Erwina, a jestli si teď stěžuje...
"Pročpak je to takové peklo?" vykoukla jsi z kuchyně a setkala se s překvapenými tvářemi.
"(Y/N)! Ty jsi tady?" Sasha nechápavě těkala pohledem mezi tebou a jejími kamarády. "My mysleli, že jsi u Velitele."
Pozvedla jsi obočí.
"Teda, že jsi s Velitelem. No, on, víš kde je?"
Usmála jsi se a pocuchala jí vlasy.
"Řeší důležité záležitosti. Takže jestli jste něco slyšeli, asi to byl někdo jiný," usmála jsi se a otočila se na Hange, balancující s podnosem. Rychle si k nim přiskočila a otevřela jim dveře. Než jsi opustila jídelnu, otočila jsi se na partičku kadetů.
"A ne, že budete pozdě ve stájích."
Cestou po chodbách do Erwinova pokoje jsi se otočila na Hange.
"Myslíš, že byli natolik hlasití, že je bylo slyšet? Asi bychom jim měli říct, ať si dávají pozor. Narada bych, aby někdo začal řeči."
"Chápu. Sasha vypadala velice překvapeně, že tě vidí v kuchyni. Ten výraz byl k nezaplacení," ušklíbli se a vyplázli na tebe jazyk. Protočila jsi oči a lehce zaklepala na dveře. Když se neozvala odpověď, ale zároveň ani žádný jiný zvuk, pootevřela jsi nakoukla dovnitř. Pokoj byl prázdný. Po pár vteřinách jsi zachytila zvuk tekoucí vody. Usmála ses a vpustila Hange dovnitř. Rychlá inspekce pokoje odhalila nepořádek, jež se dvěma mužům podařilo nadělat. Všude bylo poházené oblečení, postel rozvrtaná, polštáře po zemi, věci, jež původně sídlili na stole našli své nové místo všude po místnosti. S úšklebkem ses podívala na svou oblíbenou živelnou katastrofu.
"Typický Erwin," pronesla jsi potichu.
"Jako kdyby jsi byla jiná, miláčku."
Usmála ses a přitáhla si je do náručí. Lehce ses sklonila k jejich ústům a vtiskla jim sladký polibek.
"Pro tebe budu čímkoliv, co si jen budeš přát."
"Něco mi říká, že teď bychom si měli zahrát na servírování a uklízení. Myslím, že ti dva budou potřebovat doplnit spoustu energie."
Protočila jsi oči a propustila je z objetí.
"Tohle si u tebe vyberu, šílence," slíbila jsi a sehnula se k papírům, aby jsi je vrátila zpět na stůl. Poté ses přesunula ke sbírání oblečení a poskládala ho na židli. Hange mezitím přichystali postel ke snídani. Polštáře poskládali na jednu stranu, peřiny smotali na druhou a vytvořili tak pohodlné hnízdo. Doprostřed postele položili tác a rozmístili talíře na správné místa. Nápoje nechali na tácu, ovšem změnili jejich uspořádání, aby odpovídalo zasedacímu pořádku, tudíž ty a Erwin v čele postele, Levi a Hange v nohách.
Posadila ses na své místo a sledovala svého oblíbeného vědátora zaujmout jejich místo po tvé pravé ruce. Spokojeně ses na ně zakřenila, když zvuk vody utichl a ozvaly se kroky. Vzápětí se otevřely dveře a z koupelny vyšel nahý Erwin. Voda z něj ještě odkapávala, když si to namířil k zásuvce s čistými ručníky a na tváři měl spokojený úsměv od ucha k uchu.
"Takhle se usmívat jsem ho dlouho neviděla," zašeptala jsi směrem k Hange. V odpovědi se ti dostalo úšklebku a několikrát povytaženého obočí v rychlém sletu za sebou. Erwin se usmál vaším směrem, rychle se utřel a navlékl si čisté boxerky. S druhými zmizel v koupelně.
"Myslíš, že Levi chápe, co se právě stalo?" naklonila ses k Hange.
"Ne," odpověděli a pohodili hlavou ke dveřím koupelny, kde stál onen jmenovaný a překvapeně si vás měřil. Očividně vás nečekal v pokoji, natož pak se snídaní. Erwin ho vytrhl ze zamyšlení a dovedl ho k posteli. Usadil ho na místo vedle Hange a poté si sám sedl vedle tebe, Leviho po levé ruce. Chvíli bylo ticho. Vaše trojice spokojeně bojovala se snídaní, dokud Levi neprolomil svůj šok. Střídavě se zahleděl na každého na posteli a lehce si odkašlal.
"Předpokládám, že to, co se dnes stalo přejdeme bez větších komentářů a omlouvám se, že jsem se nechal unést. Již se to nestane," zvedl se z postele a začal se soukat do kalhot. Poté se otočil k tobě. "Přesto však, vzhledem k tomu, že ty sama jsi byla impulsem k této nečekané události, a i podle toho, co zde vidím, věřím, že to vašemu vztahu s Erwinem nijak neublíží."
Vyslala jsi po něm nechápavý pohled.
"O čem to mluvíš?"
"Nechal jsem se svést, ovšem nechci nijak rozvrátit vaše štěstí. Na to si vás až moc vážím. To, co mě uklidňuje, je fakt, že se tento úlet nedá považovat za podvod."
"Ježíš Levi, sedni zpátky!" vyskočila jsi z postele a sebrala mu košili z rukou. Poté jsi ho zatlačila zpět na postel a do rukou mu vnutila připravený čaj.  Poté ses usadila zpět na své místo a ujala se slova.
"První, uklidni se, prosím. Ano, to co se stalo dnes ráno je moje zásluha. Jako poděkování požaduji jeden den volna,"
"Nabízím den v laboratoři," přerušil tě Erwin s úsměvem.
"To je výhodná nabídka," přidali se Hange.
"Dobře, jeden den v laboratoři při pomoci na výzkumech," zasmála ses. "Tak jako tak, nikdo se tu nezlobí, žádné vztahy neničíš a není potřeba, aby se to již nikdy nestalo."
"Co? Ale jak?"
Levi byl absolutně zmatený a nechápavě zíral tvým směrem. Erwin mu nabídl útěchu ve formě jeho náručí a on po chvíli váhání přijal.
"Vidíš? To je to, o čem mluvím. Levi, říká ti něco slovo polyamorie?"
Odpovědí ti bylo zavrtění hlavou a další nechápavý pohled.
"Polyamorie znamená vztah jehož se účastní více než dvě osoby. Například já a Erwin jsme oficiálně pár pro veřejnost. Co ale nikdo neví je pravá povaha našeho přátelství s Hange. Patří do našeho vztahu stejným dílem. Je partnerem nás obou a jsme celkem spokojený trojúhelník, řekla bych."
"Hej, jak celkem?" Hange ti darovali dloubanec loktem. Jako odpověď sis je přitáhla do náruče a vtiskla jim polibek do vlasů.
"Jak?"
"Co jak?"
"Jak dlouho, jak to tajíte, jak to funguje?" Levi tě vrhl pod palbu otázek, až tě rozesmál. Erwin ho stiskl a ujal se slova.
"Víš, původně, dva roky zpět, jsme se dali dohromady já a (y/n). Spokojený vztah, láska a všechno. Každopádně oba jsme si vědomí našeho života, našeho stylu a překvapivě jsme se shodli na našich otevřených myslích. Rok zpátky jsem se (y/n) přiznal, že mám jistý zájem v Hange a nedokážu popsat své překvapení, když mě podpořila. Dokonce to byla ona, kdo Hange přivedl. Ví dobře, že já jsem na to prostě nejsem. Tedy, na vyznávání se."
"Půl roku na to jsem své zalíbení v Hange našla i já," ujala ses zpět slova. "Do té doby byli partneři jen Erwin s Hange, ale nakonec se Hange stali i mým partnerem a teď vytváříme propojený polyamorní trojúhelník," zakončila jsi vysvětlování a počkala, až Levi informace vstřebá.
"Takže jste milenci všichni dohromady?"
"Ano."
"Ale ze začátku tomu tak nebylo."
"Jestli se ptáš, zda budeš muset být partnerem nás všech, pokud by sis přál být s Erwinem, odpověď je ne. Můžeš být jen jeho partner."
"Ale nenaruší to vaše společenství?"
"Společenství?" nad jeho slovy ses musela opět zasmát. "Je to vztah. Máme se rádi. Není nic, co nás může 'narušit'."
"Jo, tady už všichni narušení jsou," přišlo zahuhlaní od Hange v tvém náručí, pijící svůj čaj.
"Mluv za sebe, čtyřočko," prskl po nich Levi.
"U všech zdí, už je to tu zas. Tím končí naše klidné ráno," zasmála ses a propustila Hange. "Měli bychom jít. Byla by hanba, kdyby jediní, kdo se nedostaví na ranní povinnosti včas, byli kapitáni a velitel."
Opustili jste své místa a ty a Hange jste počkali, až se Levi a Erwin obléknou. Poté jste se každý vydali svou cestou, tedy Hange do laboratoře za svými výzkumy, pokusy a titány, Erwin do kanceláře za svými papíry, plány a strategiemi a ty a Levi do stájí za kadety.
Podívala ses na menšího muže, kráčejícího zamyšleně vedle tebe.
"Víš, do ničeho tě nikdo nenutí. Je to jen nabídka. Mohli byste být oba šťastní."
"Přijde mi to zvláštní. Jak to, že nikdo z vás nežárlí?"
"Proč bychom měli? Věříme si a víme o sobě. U nás neexistuje podvod. Většinu času strávíme společně a když ne, víme o sobě. Není důvod žárlit na něco, co máme všichni."
"Ale pokud bych byl pouze s Erwinem?"
"Pak tomu tak bude. Je to tvoje volba a vaše štěstí a pokud vám to bude vyhovovat, nevidím důvod, proč by to měl být problém. Tak jako tak se nevyhneš společným aktivitám."
"Tím je myšleno co?"
"Však víš. Společné jídla, podnikání společné zábavy o volných dnech a tak. Prostě společné aktivity."
"To zní jako peklo."
Protočila jsi oči a ušklíbla se na něj.
"Jak jsem řekla, ta volba je pouze na tobě. A teď už pojď. A vymaž si ten zamyšlený výraz z obličeje, nebo tě budou podezřívat, že se něco chystá."
"Tch."
"Něco se chystá?" ozvala se Sasha a vykoukla ze stájí.
"Ale nic se nechystá. Už máte vykydáno?"
"Ale noták! Kapitánko (y/n)!"
"Slečno Braus, přestaňte tu kňučet a táhněte dělat svoji práci, než si k tomu ještě dáte pár koleček navíc," prskl po ní Levi. Sasha rychle zmizela zpět. Leviho autorita pro kadety byla směsicí strachu a obdivu k jeho schopnostem. A taky pud sebezáchovy z vědomí, co by se stalo, kdyby neuposlechli.
"Občas mě fascinuje, jak s nimi můžeš takhle mluvit."
"Mluvím tak s každým."
"Kromě mě a Erwina."
"Vás mám rád."
Hraně jsi se chytla za srdce a předstírala, že omdléváš. Levi se po tobě ohnal a pokusil se ti zasadit ránu do břicha. Rychle si uskočila stranou a rozesmála se. V odpovědi protočil oči a odebral se šikanovat svou jednotku.
Vešla jsi do stájí, chopila se hřbílka a vydala se ke svému koni, když tě zastavila Sasha.
"Ježíš, ty jsi vážně dneska všude," zasmála jsi se. "Copak se děje?"
Trochu váhavě se k tobě přesunula a rozhlédla se kolem. Povytáhla jsi obočí a gestem ruky ji pobídla do řeči.
"Víš, já... Teda my... No..."
"Sasho!"
"Ráno jsme slyšeli z vašeho, teda z Velitelova pokoje zvuky, no a mysleli jsme, že jste spolu, ale ty si byla v kuchyni..."
"Sasho, už jsem ti říkala, že jste museli slyšet někoho jiného," pokusila jsi se o smířlivý tón.
"Jenže my víme, že to byl Velitel, koho jsme slyšeli. Mikasa dokonce slyšela někoho dalšího mumlat jeho jméno. (Y/n), prosím, poslouchej mě. Jsi náš Kapitán, ale stejně tak i kamarádka a já nechci aby ti ublížil nebo něco."
Chvíli ti zabralo udržet neutrální výraz, poté jsi jí chytla kolem ramen a přitáhla si ji do objetí.
"Děkuji Sash. Jsem vděčná, vám všem, že se o mě tak staráte, ale věř mi. Erwin by mě nepodvedl. Miluje mě a já jeho. Věřím mu a to bez výhrad. Takže ať jste slyšeli cokoliv, jistě to není tak, jak si vykládáte. Pokud tě to ale uklidní, promluvím s ním, dobrá?"
Sasha se vykroutila z tvého stisku a přeměřila si tě pohledem. Poté kývla a přestože jí ustaraný výraz na tváři zůstal, vrátila se ke své práci a tebe zanechala s tvým koněm a myšlenkami na to, že musíš říct Levimu a Erwinovi, že jestli budou pokračovat, mají se krotit.
Ztratila jsi se v myšlenkách, čištění koně a práci kolem stájí natolik, že když tě kadeti přišli vyzvednout, bylo už jedenáct. Přestože jako jejich Kapitán jsi s nimi nemusela cvičit, neváhala jsi se zapojit do běhání ani do tréninku bojů na blízko. Brala si to jako zábavu a trénink pro svojí fyzičku a kadeti byli vždy nadšení, když mohli poměřit své síly s kapitánem.
Společně jste se protrénovali až do oběda. Jen jste se zastavili, všichni se složili pod nejbližší strom, zatímco ty jsi nad nimi stála a smála se jejich odpadnutí.
"Ale co to je tohle? Kdyby vás tak viděl Kapitán Levi!"
"To je fakt," poznamenal Armin a začal se škrábat na nohy. "Kde ale vůbec je?"
Rychle ses rozhlédla kolem, jen pro zjištění, že jmenovaný opravdu nepostává kolem a nemračí se na svojí jednotku.
"Já ho najdu," nabídl se Armin a vydal se směrem do stájí.
"Počkej, ne," pokusila ses ho zastavit, ale zbytečně.
"Já mu pomůžu," vyskočil Connie a rozeběhl se za ním.
"Počkej na mě!" Sasha vyběhla taky.
"Já to vzdávám," plácla ses do čela a sledovala zbytek kadetů zvedat se ze země. "Tak se alespoň pomalu vydáme na oběd, ne?"
Pobídnuti tvou výzvou a tím, že tři z nich už byli na cestě do budovy, neb Leviho očividně ve stájích nenašli, vydali se ti všichni v patách. Cestou do jídelny jste vedli družný rozhovor plný vtipů. Nabrali jste si jídlo a usadili se ke společnému stolu. Už jsi se chtěla pustit do jídla, když se rozrazili dveře a dovnitř vpadla Sasha s Conniem a Arminem, ve tváři překvapení, znechucení, vztek a strach. Zvedla jsi se.
"Co se sta..."
Věta zůstala nedokončena, neb dveře se rozrazili znovu a do místnosti vpadl Erwin. S napůl rozepnutou košilí a rozcuchanými vlasy. Zastavil se a pohlédl na trojici, jež se rychle přesunula k tobě. S vytaženým obočím jsi vyslala pohled ke svému partnerovi. Ten nenápadně prsty vytvořil písmeno L a probodl zmíněnou trojičku očima. Potlačila jsi chuť pořádně se praštit do čela a bradou jsi pokynula ke dveřím. Pak jsi chytla všechny tři za rukávy a táhla je za sebou ven.
Jakmile se zavřeli dveře Erwin vykročil jejich směrem, ty ses však postavila do cesty. Moc dobře jsi věděla, že tohle musíte nějak zahrát. Na druhou stranu Erwinovi to očividně nedopínalo.
"Tak dobře," promluvila jsi potichu a klidně. "Proč se tu proháníte jako banda paviánů? A ty drahý, proč jsi jim v patách?"
"On!" Sasha ještě udychaná se ti postavila po boku a ukázala na něj prstem. "On. Levi."
"Ah, takže jste našli Leviho. Skvělé, dobrá práce," hrála jsi nevědomou.
"Ne, ty to nechápeš," přidal se Connie. "On a Levi byli. No dělali,"
"To stačí, Kadete!" Erwin ho zastavil a přikročil k němu. "Je mi jedno, co si myslíte, že jste viděli. Myslíte špatně, rozumíte?"
Protočila jsi oči. Nemohl přijít s ničím jiným, že? Tohle je tak okaté, až to bolí. Ach jo, jak z toho ven.
"To sotva," Armin vylezl zpoza tebe a stoupl si přímo před Velitele. "Podvádíte (y/n) s Levim. Jak vůbec můžete?"
"To není pravda."
"Není?" Sasha se přidala k Arminovi. "Viděli jsme vás jak se líbáte a osaháváte. Jste nechutní!"
"Co si to dovoluješ?"
"Říká někdo jako vy!" Connie přiskočil ke svým dvěma kamarádům a společně čelili obrovskému, naštvanému a nadřazenému muži. Deset minut zpět by za něj položili život a splnili každý jeho rozkaz, i kdyby je poslal do žhnoucího pekla. Teď tu všichni stáli před tebou a bránili tvou čest, připraveni se s ním poprat, kdyby na to došlo. Na jednu stranu to bylo roztomilé, na druhou stranu jste byli v pěkné kaši.
"Tak dost," ozvala jsi se klidným tónem a postavila se mezi ně. Stočila jsi svůj pohled na Erwina."Co mi k tomu řekneš?"
"Lásko..."
"Jak si dovoluješ ji takhle oslovit?!" Sasha opětovně bouchla a přiskočila k němu. Jen tak tak jsi jí chytla, aby mu neuštědřila pěkných pár facek. Otočila jsi ji směrem do jídelny a koukala po svém muži. Prstem jsi mu naznačila, že má počkat a Sashu spolu s ostatními jsi odtáhla zpět dovnitř a následně do kuchyňky. Tam jsi vzala dva talíře a připravila je na oběd.
"Hodláš mu otrávit oběd?" nakoukl ti Connie přes rameno.
"Nebuď hloupý, Connie. To je pro mě a Hange. Jdu za nimi, potřebuji s nimi mluvit. Mezitím, prosím, zkuste to, co jste viděli nešířit. Chápu, že vás to naštvalo, ale..."
"Naštvalo?" Sasha poskočila na místě a začala přecházet sem a tam. "Jak tě to může nechat tak klidnou."
"Má pravdu, (y/n)," přidal se Armin, vytržený ze zamyšlení. "Nejen, že je to pro nás překvapivé, ale i já osobně to cítím jako zničení mé důvěry k nim, natož, jak se teď musíš cítit ty. Nezasloužíš si, aby ti něco takového provedl."
"A oni si nezaslouží náš respekt," přidal se Connie.
Zhluboka ses nadechla a přitáhla si je do náručí.
"Děkuji vám, jste opravdu moji přátelé. Stejně ale prosím, nechte mě si to vyřešit, než provedete cokoliv, čeho bychom mohli litovat všichni."
Po těchto slovech jsi popadla oba připravené obědy, přibrala k tomu dvě jablka a vydala se pryč ze dveří. Jen co se za tebou zaklaply, přiskočil k tobě Erwin a pomohl ti s talíři.
"Zlato promiň, Levi říkal, že máte trénink, zapomněli jsme na čas."
Protočila jsi oči a natáhla se pro polibek.
"Jelita," poznamenala jsi a usmála se na něj. "Každopádně, musíme to vyřešit, než se spustí uragán. Nevěřím totiž, že i když jsem je požádala o mlčenlivost, právě teď o tom neví celá jednotka. Takže já jdu do laboratoře, vy se s Levim najezte a dojděte za námi."
"Samozřejmě drahá," vtiskl ti další polibek a vydal se směrem kanceláře.
Jen co jsi dorazila do laboratoře, chytla jsi Hange a táhla je do oddělené místnosti. Posadila jsi je na židli a sama vyskočila na stůl.
"Jedli jsme?"
Zmatené zavrtění hlavou ti bylo odpovědí. Podala jsi jim jablko a proteinovou tyčinku. Mezitím co se zakousli, nadechla ses a vychrlila celý problém na jeden dech.
"ErwinaLevisenechalichytitatedonichvicelanasejednotkaavsichnisimyslizemeErwinpodvadi."
Ticho bylo přerušeno polknutím kousku jablka, zatímco na tebe tvá milovaná živelná katastrofa zmateně hleděla, očividně bez nejmenšího tušení, co že jsi to vychrlila.
"Huh?" zmohli se na odpověď.
"Sasha, Armin a Connie nachytali Erwina a Leviho při muchlování a teď si myslí, že mě Erwin podvádí. Jsou celkem slušně naštvání a jsem si jistá, že to vykecali každýmu v jednotce."
"To jsou pitomci. Jak je chytli?"
"Šli hledat Leviho, že nám skončil trénink. Chtěla jsem je zastavit, ale nenechali se. Na mou obranu, nějak jsem netušila, že se nechají chytit za bílého dne u Erwina v kanceláři."
Hange smích naplnil místnost.
"Takže co teď?"
"Poslala jsem jim oběd a oba pak přijdou sem."
"Uhm. Fajn," ozvalo se zahuhlaní. Katastrofa byla opět spokojeně zahlodnuta do jablka.
"K obědu jsou brambory. Chceš přinést?"
V odpovědi se ti dostalo jen zavrtění hlavou.
"Dobrá. Až dojíš, ukážeš mi nové experimenty, než se sem doplíží?"
V tu ránu jablko přestalo být důležité a ty jsi jen tak tak držela krok s nadšením, které se ti dostalo. Vysvětlovali ti nový lék, který zrovna testovali, a to tak nadšeně, až jejich hlas musel být slyšet až ven.
"Ale ne," Leviho otrávený tón přerušil jejich monolog. "Že ty ses zeptala na výzkum."
"Mě to na rozdíl od tebe baví," zamračila ses na něj a podala Hange nedojedené jablko. Druhé si podala Levimu.
"Děkuji," pronesl a zakousl se do svého nejoblíbenějšího ovoce.
"Kde je Erwin?" poohlédla ses kolem.
"Hádá se na chodbě s Mikasou. Vzala si do hlavy, že ho vyškolí, tedy hned potom, co mě poslala do pekel."
Vykoukla jsi ze dveří a chytila Erwina za rukáv.
"A dovnitř," zavelela jsi, když jsi ho táhla dovnitř. Než jsi zavřela dveře, zachytila jsi naštvaný pohled Mikasi. Ta holka by jenom pohledem zabila titána.
"Tak jo," ujala ses slova. "Jsme v kaši a máme tři možnosti jak z ní ven. První je přiznat nás vztah. Druhá je to neudělat, říct, že jsme si to s Erwinem vyříkali a nechat je náš sledovat drobnohledem, takže už se jen těžko vykroutíme z malých dostaveníček. A to nezmiňuji jejich disrespekt. Třetí je rozchod."
"Počkej, zlato," ozval se Erwin hlasem nakopnutého štěněte.
"Nemyslím opravdový rozchod, ty ťuňtě," uklidnila si Erwina, který vypadal, jako by se mu na chvíli zastavilo srdce.
"To mi nedělej."
"Každopádně," pokračovala jsi s lehkým protočením očí. "Já hlasuji pro možnost odhalení. Chápu, že to zní jako nejméně příjemná verze, zvláště když jsme to tak dlouho tajili. Ale když se podívám na to, jak momentálně jednotka vypadá, přijde mi to jako nejlepší řešení."
"Mě je to vlastně fuk. Já ani nevím, proč jsme to tajili," Hange spokojeně bojovali s tyčinkou a jejich psí očka na vás hleděli zkrze brýle.
"Nelíbí se mi být tolik odhalený před veřejností," Levi založil ruce na hrudníku a zamračil se.  "Mám rád své soukromí a stojím si za tím, že do toho nikomu nic není. Ale jsem si vědom, že jsem příčinou tohoto zmatku, tudíž nemám právo hlasovat."
"Samozřejmě, že máš právo hlasovat," přistoupila jsi k němu a položila mu ruku na rameno. "Levi, ráno jsem ti to řekla jasně. Máš možnost se k nám přidat. Vzhledem k tomu co se stalo a tomu, že jsi teď tady s námi, předpokládám, že jsi se rozhodl."
"Ano, rozhodl."
"Skvělé. Tím pádem jsi součástí tohoto vztahu stejně jako my ostatní. A stejně jako my ostatní máš právo hlasovat."
Pustila jsi jeho rameno a Erwin nahradil tvé místo.
"Chápu, že nechceš sdílet svůj soukromý život s ostatními. Ale myslím si, že (y/n) a Hange mají pravdu. Viděl jsi ty pohledy. Náš respekt klesl."
"Vaše důvěra bohužel taky. Kadeti jsou připraveni způsobit vám peklo na zemi."
"Vážně tě maj rádi," dostalo se ti drcnutí od Hange.
"Dobrá tedy. Budeme hlasovat. Každý podle sebe, prosím, Levi."
"Můžu se zdržet hlasování?"
"Ne," Erwin se ujal vedení. "Hlasování. Já hlasuji pro přiznání pravé povahy našeho vztahu na základě logiky a zachování naší velitelské důvěry a loajality. Levi?"
"Pro přiznání, když se nebudu muset nikomu zpovídat."
Usmála si se nad vědomím, nakolik Levi musí Erwina doopravdy milovat.
"Pro přiznání ze všech možných důvodů," pronesla jsi. "Hange?"
"Můj názor znáte. Pro přiznání."
"Dobrá," nadechla ses a roztáhla ruce. Ruce Hange se kolem tebe automaticky obtočily. Erwin vás obejmul oba a položil hlavu na tvé temeno. Levi po chvilce váhání přijal vaší nabídku a přidal se do společného objetí a nenápadným úsměvem. "Navrhuji nechat to po večeři. Existuje jistá šance, že když jim Levi dá dostatečný záhul, zklidní se sami," zasmála ses a pustila se z objetí. "Do té doby navrhuji aby si každý šel po svém."
"Souhlasím," podpořil tě Erwin a vtiskl ti polibek. Následně pak jeden Hange a poslední Levimu. Zopakovala jsi jeho příklad a políbila Hange. Levimu jsi darovala objetí a společně s Erwinem si opustila laboratoř.
Cestou do tvé kanceláře po tobě Kedeti vrhali pohledy. Některé soucitné, některé obávající se a dokonce několik překvapených. To když tě Erwin, jež tě předtím opustil, znovu dohnal s papíry v rukou a ty jsi je přebrala s úsměvem.
Oddechla sis, když se za tebou zavřeli dveře kanceláře. Nechala jsi své tělo klesnout do křesla a promnula si spánky. Tohle byl velmi náročný den a ještě bude. A to to ráno začalo tak krásně. Těžko uvěřit, že se všechny události stali během pouhých devíti hodin. Pustila jsi hlavu z dlaní a dala se do hromad a hromad papírů. Možná by ses mohla naučit neprokrastinovat, ale to bylo stejně tak pravděpodobné, že roztáhneš křídla a odletíš. Když už je řeč o těch křídlech a létání. Na to, že se ti sem tam někdo prožene kolem okna jsi byla zvyklá, no většinou na sobě oni tvorové mají ODM. Tentokrát by ses ale vsadila, že tvor, jež ti proletěl kolem okna ho neměl. Rychle si se zvedla ze židle a vykoukla ven. Mikasa ležela pod oknem a vypadala, že si tam nedává zrovna šlofíčka. Rychle jsi vystřelila z kanceláře a seběhla dvě patra před budovu.
"Mikaso? Jsi v pořádku?" rychle jsi ji zkontrolovala a s vědomím, že je v pořádku jí pomohla na nohy.
"Co to bylo?"
"Poslala jsem kapitána do háje."
"A on tě za to naučil létat?"
"Tak nějak."
Protočila jsi oči a zasmála se. Jelikož byla Mikasa v pořádku, mohla ses vrátit k papírům. Místo toho jsi ale seděla hodnou chvíli v okně své kanceláře a pozorovala Leviho marný boj s Kadety. Chudák. Zavrtěla jsi hlavou a přesunula se zpět ke strašnému papírnictví.
Zabrala ses do toho natolik, že když se ozvalo zaklepání na dveře, malém si ho neslyšela.
"Dále?" pronesla jsi zmateně a zvedla hlavu ke dveřím.
"Zlato?" Hange prostrčili hlavu dveřmi a zaměřili se na tebe mezi hromadou papírů. "Jdeš na večeři, Titánku?"
"Huh?" zmateně jsi zvedla hlavu a usmála se na ně. "To už?"
Pokývali hlavou a došli k tobě. Odstrčila jsi židli od stolu a přitáhla si je do klína. Lehce se zasmáli a vtiskli ti pusu. Spokojeně jsi zavrtala nos do jejich krku a stiskla je v objetí.
"Miluju tě ty můj šílence," vtiskla jsi jim poslední polibek a zvedla se na nohy i s nimi. Automaticky ti obmotali nohy kolem pasu.
"Pusť mě dolů," zasmáli se.
"A co za to?"
Vtiskli ti další polibek.
"Tulení?"
"Beru."
"Ale až po večeři."
"Fajn," povzdechla sis a propustila je na zem. Poté jste se vydali do jídelny. Nebo možná spíše do pekla.
Už z konce chodby byl slyšet křik a nadávky. Podívali jste se po sobě s Hange a oba jste se rozeběhli. Jakmile jste vrazili do místnosti, otevřel se vám pohled na Leviho držícího Erena pod krkem a za řevu všech ostatních mu něco syčel do obličeje.
"Tak dost!" tvůj hlas se rozezněl místností a jakoby nechal všechno zamrznout. Levi mrsknul s Erenem o zem a přešel k tobě a Hange.
"Co se tu kruci děje?!" nechala jsi svůj pevný hlas proznít vztekem a s blesky v očích ses mračila na všechny kolem.
"Levi?"
"Malá neshoda," zamumlal vedle tebe.
"Malá neshoda?" Eren vystřelil z davu. "Tohle nechutný prase se snaží popřít, že tě s ním Erwin podvádí."
Protočila jsi oči a promnula čelo.
"Už zase?"
"A taky malém zabil Mikasu, když se snažil vyřvat si zpátky autoritu o kterou se dneska sám připravil!"
"Mikaso?"
"Je mi fajn, jak mimochodem sama víš."
Tím ti potvrdila tvou domněnku, že myslí její nedobrovolný výlet do druhého patra. Přikývla jsi na znamení porozumění a otočila se zpět ke Kadetům.
"Dobrá, mám na vás všechny teď jednu prosbu, ano? Posaďte se, začněte jíst a na chvíli se uklidněte prosím. Po večeři tu zůstaňte, potřebuji s vámi všemi mluvit," dokončila jsi svou řeč a pozorovala, jak se všichni na chvíli zklidnili a přesunuli se k jídlu. Nahnula jsi se k Levimu.
"Kde je Erwin?"
"Netuším. V kanceláři?"
"Fajn. Začněte jíst a vemte nám taky, já pro něj skočím. Hange, nenech je se zase porvat."
Odpovědí ti bylo kývnutí. Vydala jsi se směrem kancelář, ale nedošla jsi tam. Erwin do tebe vrazil hned za druhou zatáčkou. Koukal do země a něco si mumlal. Jakmile se vaše těla setkala, rychle zvedl hlavu a výraz zmatení přebil úsměv.
"Erwine, děje se něco?"
"Co?"
"Malém si mě zašlápl. Copak jsem Levi, abych nebyla vidět?"
"To nebylo vtipné."
"Ale bylo," zasmála ses a vtiskla mu pusu. "Pojď, ostatní už jsou na večeři a já tam nechci Hange a Leviho nechávat moc dlouho o samotě."
"Co si zas provedli?"
"Oh, ti dva nic. Místo toho se Levi porval s Erenem."
Dřív než stihl cokoliv odpovědět, otevřela jsi dveře do jídelny. Bylo tam překvapivé ticho a jediné, co vás provázelo ke stolu byli nechápavé pohledy. Zasedla jsi vedle Erwina, zatímco Levi seděl vedle Hange, zády ke všem v místnosti. Opatrně jsi pozvedla oči od jídla a zachytila pohledy ostatních. Ti se okamžitě odvrátili.
"Tak a dost," pronesla jsi pro váš stůl a vyskočila jsi na lavici na které jsi původně seděla.
"Já myslel, že chceš počkat po večeři?" pronesl Levi potichu a vypadal, že se snaží splynout se stolem. Rychle ses k němu sehnula.
"Jsi si jistý, že si přeješ být odhalen?"
Tázaný se rychle podíval na Erwina a ten se povzbudivě usmál. Na to konto pevně kývl a ty jsi se vrátila do stoje. Žádat o pozornost jsi nemusela, už od prvního skoku na tobě všichni viseli.
"Dobrá," zhluboka ses nadechla a podívala se po všech kolem. "Kde začít. Chápu že dnešek byl velmi hektický, náročný, zmatený."
Odpovědí ti bylo několik povytažených obočí a spousta nechápavých výrazů.
"Od oběda tu většina z vás útočí na Erwina a Leviho a všichni víme, z jakého je to důvodu. Neskutečně si vážím vaší starosti, loajality k mé osobě a snahy mě chránit, ale tady doopravdy došlo k velkému nedorozumění."
"Chceš je bránit?" ozval se Eren.
"Neříkej nám, že ti něco nakecali!" přidala se Mikasa.
"(Y/n), copak nám nevěříš?" ozvala se zklamaně Sasha.
To zastavilo tvůj příliv vzteku.
"Samozřejmě, že věřím," pronesla jsi jemně a podívala se přímo na ní. "Vím, že mluvíte pravdu ohledně toho, co jste viděli a slyšeli. Vím, že Erwin má poměr s Levim."
Tvé prohlášení vyvolalo několik zalapáni po dechu a zmatené šeptání.
"Přestože je to náš soukromý život, dnes tu vyvolal skoro vzpouru a to je nepřípustné. Proto jsme, všichni společně, došli k rozhodnutí, že vám bude odhalen. Erwin mě s Levim nepodvádí. Od dnešního rána je Levi Erwinův partner."
Tentokrát byli obličeje všech naprosto zmatené a překvapené.
"Co?" vykoktala Sasha jako první.
"Ano. Já, Erwin, Hange a Levi jsme v polyamorním vztahu."
"To znamená, že jste všichni dohromady?" ozval se Armin zaujatě.
"No, tak trochu. Já jsem s Erwinem a Hange. Erwin je se mnou, Hange a Levim. Levi je pouze s Erwinem. Tudíž prosím, chápu, že je těžké to napoprvé pochopit, ale vaše chování, jež se dnes stalo, se nesmí opakovat. A to k oběma," dokončila jsi řeč a prohlédla si všechny jejich překvapené obličeje.
Chvíli bylo ticho a pak, jako když odstartuješ závod tlesknutím, všude se ozval šepot. Rychle ses podívala dolů pod sebe. Povzdechla sis a sedla zpět.
"Doufám, že to vstřebají," podotkla si a pustila ses do polívky k večeři. Erwin ti stiskl ruku a Hange se na tebe povzbudivě usmáli. Šepot pokračoval, ovšem překvapivě už se nikdo netvářil znechuceně. Naposledy jsi se nadechla a zvedla se spolu s nádobím k odnesení. Levi, Hange a Erwin se vydali ke dveřím, kde se zastavili, aby ses mohla připojit. Mezitím se všichni v místnosti postavili. Nechápavě ses zarazila a rychle přeběhla k trojici, přichystána je chránit, kdyby se do nich chtěl kdokoliv opětovně pustit. Místo toho Sasha, Connie, Armin a Eren vystoupili před ostatní. S očekáváním nejhoršího ses nadechla a natáhla ruce za sebe. Za jednu tě chytil Erwin, za druhou Hange. Podívala ses na čtveřici pevným pohledem. Sasha se usmála a promluvila jako první.
"Veliteli Erwine, Kapitáne Levi," přitiskla si pěst na levou část hrudi na znamení salutování a sklonila hlavu. "Omlouváme se za všechny nepříjemnosti, jež jsme způsobili."
"Veliteli Erwine, Kapitáne Levi," ujal se slova Connie a zopakoval gesto. "Omlouváme se za slova, jež jsme vám řekli."
"Veliteli Erwine, Kapitáne Levi, omlouváme se za neposlušnost," dokončil Armin se stejným gestem.
"Omlouvám se za svou drzost," procedil Eren, ale gesto zopakoval. Očividně tu nestál zrovna dobrovolně, ale to byl prostě Eren.
Všichni v místnosti se postavili do pozoru a zopakovali gesto pro odevzdání srdcí. Lehce si se usmála a snažila se udržet slzy radosti, jež ti tihle mladí zmetci vehnali do očí. V další chvíli ti zbytek vašeho čtyřlístku stál po boku a v dokonalé synchronizaci jste odpověděli pěstí na srdci. Jakmile byla omluva přijata, všichni se kolem vás seběhli do jednoho velkého objetí. Spokojeně ses smála nad ironií. Dnešek byl jistě plný překvapení. Ale to největší vám stejně přichystali vaši kadeti, kamarádi a hlavně rodina.
Bezmezné přijetí a lásku.

AN:

 Pfůůů ... To bylo něco.

Tento příběh mi přinesl několik poznatků. Fakt, že většina mého života i příběhů se momentálně odehrává v Angličtině, značně poškodil jak mou českou slovní zásobu, tak slovosled a gramatiku. A také to, že příběh CHARAKTER X READER je v češtině nějak těžší. Jen by mě zajímal ten důvod.
Každopádně doufám, že vás příběh alespoň trochu bavil a možná i zaujal.

Počet slov: 6298